Čeští vědci vysvětlili syndrom bílého nosu: nemoci, která kosí netopýry

Za úhynem netopýrů v Severní Americe může podle Čechů vitamin B2.

Čeští vědci zjistili, proč v Severní Americe hromadně hynou netopýři. Způsobuje to choroba v češtině nazývaná syndrom bílého nosu - jde o plíseň, která netopýry napadá v období zimního spánku. Doposud se nevědělo, co přímo nemoc ovlivňuje. Podle vědců je příčinou nemoci vitamin B2 čili riboflavin, s nímž se netopýři v době zimování nejsou schopni vyrovnat. Oznámila to Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR z Brno.

Nahrávám video
Nemoc bílých nosů objasněna
Zdroj: ČT24

Plíseň se vyskytuje u netopýrů téměř na celé severní polokouli, ale jen na severoamerickém kontinentě stojí za hromadnými úhyny. Evropští a asijští netopýři jsou, až na výjimky, schopni se s původcem onemocnění vyrovnat a infekci tolerují, konstatovali vědci. „Chemickou analýzou jsme prokázali, že růst původce syndromu bílého nosu je doprovázen produkcí vitaminu B2,“ uvedl Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Ačkoliv se riboflavin v těle podílí na celé řadě metabolických procesů, obratlovci si ho nedovedou sami vytvořit a podobně jako některé další vitaminy ho získávají z potravy. Zdravý aktivní savec se s nadměrným příjmem vitaminu B2 dokáže vyrovnat a přebytky vyloučí močí. Netopýři mají ale při zimování výrazně omezený metabolismus a látkovou výměnu. Právě proto na ně jinak zdraví prospěšná látka působí toxicky.

Toxický efekt vitaminu zesiluje působení světla. K tomu podle Martinkové dochází, když se netopýr probouzí ze zimního spánku. „Ve tkáních se obnovuje normální průtok okysličené krve a netopýři vylétávají na lov již za soumraku, takže tenkou a poloprůsvitnou kůží na křídlech zachycují efektivně sluneční světlo a dochází k zesílení toxických účinků nahromaděného vitaminu,“ dodala. Probuzení pak zhorší poškození kůže, která je vitaminem B2 silně prosycena.

Geomyces destructans
Zdroj: plíseň

Na výzkumu spolupracovali vědci z několika akademických ústavů a moravských a českých vysokých škol. Šlo mimo jiné o veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Univerzity Karlovy. Výsledky jejich výzkumu otiskl mezinárodní vědecký časopis Scientific Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 6 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 8 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...