Čeští vědci posunuli léčbu rohovky. Nebudou už třeba náročné transplantace

Českým a britským lékařům se podařilo odhalit nová fakta, která mohou výrazně posunout léčbu onemocnění oční rohovky. Onemocnění zvané Fuchsova endotelová dystrofie rohovky představuje v současnosti nejčastější příčinu transplantace rohovky. Ročně ji v Česku podstoupí přibližně pět set pacientů. Nová metoda by měla umožnit její léčbu bez nutnosti tohoto zákroku.

Mezinárodnímu týmu se podařilo objasnit mechanismus, kterým se toto onemocnění spouští. „Přítomnost tripletových repetic jednoho genu (TCF4) zvyšuje riziko vzniku onemocnění více než šestasedmdesátinásobně,“ uvedla Petra Lišková z Oční kliniky VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Práce také nastínila nové možnosti léčby. Studie se zúčastnilo 450 pacientů s tímto onemocněním, z toho 132 bylo z Česka. Výsledky několikaleté práce otisklo dubnové číslo časopisu The American Journal of Human Genetics.

„Hledání nových metod léčby bez nutnosti transplantace rohovky je důležité vzhledem ke stárnutí populace a globálnímu nedostatku dárcovské tkáně,“ poznamenala Lišková.

Čtyři procenta starších Čechů mají problém s rohovkou

Fuchsova endotelová dystrofie rohovky je časté onemocnění, počet nemocných stoupá s věkem. Odhaduje se, že nad 40 let vykazují až čtyři procenta obyvatel známky této choroby, které ale ve většině případů nevedou k významnějším obtížím. U menší části pacientů vzniká otok rohovky, který se projevuje zhoršeným viděním. V pokročilých případech oko i bolí.

Vědecká činnost má na Oční klinice VFN a 1. LF UK dlouholetou tradici. Čeští lékaři na objevu spolupracovali s britskými kolegy z Moorfields Eye Hospital a University College London. „Publikovaná práce dokazuje, že jsme rovnocennými partnery i pro nejlepší světová pracoviště,“ uvedla přednostka kliniky Jarmila Heissigerová.

Jde o další objev týkající se onemocnění oční rohovky ve velmi krátké době. Zhruba před měsícem čeští vědci ohlásili objev genu zodpovědného za vážné onemocnění rohovky zvané zadní polymorfní dystrofie rohovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 17 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...