Čeští vědci popsali, jaké památky zničil Islámský stát v Mosulu

Radikálové z takzvaného Islámského státu dosud v iráckém Mosulu zničili 47 architektonických památek. Vyplývá to z aktuální ověřené databáze, již sestavuje čtyřčlenný tým českých vědců. V interaktivní počítačové mapě analyzuje satelitní snímky a dokumentuje rozsáhlou destrukci historického města.

Cílem projektu Ohrožená architektura města Mosul je shromáždit dostupná data o zničených památkách, která by měla pomoci při jeho budoucí obnově. Uvedla to Lenka Starková ze Západočeské univerzity, která je členkou týmu.

Nahrávám video

Unikátní projekt, s nímž seznamuje zájemce do konce března výstava v pražské Galerii Věda a umění, zastřešuje Orientální ústav a Akademie věd.

Český tým odborníků začal shromažďovat a vyhodnocovat informace o úmyslné destrukci Mosulu v létě 2014. „Cílem koncepčního projektu není jen zdokumentovat kulturní genocidu, ale přispět k vědeckému poznání dosud opomíjené mosulské architektury,“ uvedla vědkyně. Informace o destrukci jsou čerpány z médií, od iráckých spolupracovníků a především ze satelitních snímků, jejichž analýza poskytuje jednoznačný důkaz o tom, že byla příslušná stavba zničena nebo poškozena.

Islámský stát ničí hlavně mešity

„Podle aktuální ověřené databáze odstranil Islámský stát v Mosulu celkem 47 architektonických památek. Až na dvě výjimky jde o stavby náboženského určení,“ řekla Starková. Celkem 41 z nich jsou stavby islámské - mešity, mauzolea, hrobky a hroby, ojediněle i škola. Jen čtyři zlikvidované památky byly křesťanské. Všechny zbylé kostely a kláštery však byly podle dostupných zpráv vyloupeny nebo vypáleny, uvedla.

Mosul podle Starkové přišel o své nejcennější památky, které utvářely jeho panoráma a specifický vzhled. Zničeny nebo rozkradeny byly cenné knihovny, muzejní depozitáře a kostelní poklady. Destrukce se nevyhnula ani archeologickým lokalitám, zejména pozůstatkům starověkého Ninive, kde byla zničena například slavná mešita proroka Jonáše. Radikálové rozbili asyrské artefakty uložené v mosulském muzeu. Další škody lze očekávat při osvobozování i při poválečné obnově města, řekla Starková.

V projektu se loni a letos tým specialistů zaměřuje na možnost rekonstrukce jednotlivých staveb a jejich přesnou lokalizaci v městské zástavbě. Paralelně s mapovým portálem vznikl podrobný a vysoce přesný 3D model celého historického centra Mosulu, který skýtá možnosti nejen přesnější lokalizace staveb, ale také poskytuje údaje o jejich metrických parametrech. „V kombinaci s datovým zdrojem v podobě fotografických snímků zničených staveb je tým schopen rekonstruovat kvalitní a věrohodné 3D modely nenávratně zničených památek,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 12 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 15 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...