Čeští vědci pomohli pochopit, v čem se liší naše a tropické lesy. Klíč je v zákonech rozmanitosti

Čeští ekologové a biologové slaví významný mezinárodní úspěch. Závěry celosvětové studie o biologické rozmanitosti a vzájemném působení stromů v závislosti na jejich hustotě v pralesích tropů a mírného pásma jim otiskl prestižní vědecký časopis Science.

Tým 50 vědců přinesl cenné poznatky o mechanismech, které způsobují a udržují rozdílnou druhovou rozmanitost lesů tropického a mírného pásu. Výsledky lze přeneseně využít zejména při tvorbě koncepcí managementu lesů v chráněných územích, kde by se plánování a udržitelnost cílové dřevinné skladby měly opírat právě o poznatky o konkurenčních vlastnostech dřevin.

Ve studii se zúročil dlouholetý program výzkumu přirozených lesů v České republice, který realizoval tým odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy.

„Zvyšuje-li se hustota určitého druhu dřeviny, roste také koncentrace jejich škůdců a zvyšuje se její konkurence uvnitř samotného druhu. Tak je omezován další rozvoj populace dané dřeviny. Tento vztah, nazývaný negativní závislost na hustotě jedinců stejného druhu, nejsilněji působí v tropech. Také je jedním z faktorů, který vytváří jejich obrovskou druhovou rozmanitost. To je zjednodušeně hlavní sdělení nejnovější vědecké práce, kterou publikoval druhý světově nejvýznamnější časopis v oboru přírodních věd – Science,“ uvádí Tomáš Vrška, který se za český tým na výzkumu podílel.

Článek hodnotí výsledky rozsáhlých měření na 24 výzkumných plochách v rámci celosvětové výzkumné sítě ForestGEO® . Vědečtí pracovníci z brněnského odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity spolupracovali na studii, která analyzovala téměř 2,4 milionu prostorově zaměřených stromů ve více než 3000 druzích dřevin.

Pro studii byla využita i data z výzkumné plochy v Žofínském pralese nacházejícím se v Novohradských horách poblíž hranic s Rakouskem. Plocha tohoto pralesa reprezentuje typická stanoviště podhorských lesů mírného pásma v Evropě. Díky časové řadě opakovaných měření od roku 1975 a přesným metodám měření stromů patří tato plocha ke světové špičce.

Intenzita negativní závislosti na hustotě jedinců stejného druhu byla testována nejenom v globálním měřítku od tropů k mírnému pásmu, ale i v rámci lokálních populací jednotlivých druhů dřevin. Výzkum ukázal, že její síla plynule klesá z tropických oblastí do mírného pásma. V tomto směru se však mění její relativní intenzita vzhledem k hojnosti výskytu jednotlivých druhů dřevin. Zatímco v tropech nejsilněji působí na menšinové (vzácnější) druhy, v lesích mírného pásma je negativní závislost na hustotě nejsilnější u dominantních druhů dřevin.


„Studie prokázala, že tyto komplexní vztahy významně přispívají k přirozenému udržování rozdílné druhové rozmanitosti tropických lesů a lesů mírného pásma. Výsledky lze do jisté míry přenést i do praxe: zejména pro tvorbu koncepcí obnovného managementu lesů v chráněných územích,“ dodal Tomáš Vrška. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 4 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 20 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 22 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...