Čeští vědci objevili nový druh raka. Je bezbarvý, má zakrnělé oči a žije v jeskyních

Dosud neznámý druh jeskynního raka objevili a popsali vědci z České zemědělské univerzity v Praze a z Jihočeské univerzity. Vypravili se za ním do Indonésie loni v létě a našli jej na ostrově Nová Guinea. Rak žije v ponorné řece u vesnice Palimoro. Dosud byli jeskynní raci známí pouze ze Severní Ameriky.

Vědci Martin Bláha, Jiří Patoka a Antonín Kouba popsali raka v odborném časopise Zootaxa v prosinci loňského roku. „Jejich objev vzbudil ve světě značný ohlas a byl označen za jednu z nejvýznamnějších událostí v poznání raků v poslední době, která mimo jiné poskytne důležité poznatky o evolučních procesech,“ uvádí Jihočeská univerzita.

Rak nažloutlý, latinsky Cherax acherontis, má podle Martina Bláhy z laboratoře etologie ryb a raků Jihočeské univerzity znaky, které se projevují u živočichů žijících v jeskynních systémech – ztrátu pigmentace, zakrnělé oči a také jiné uzpůsobení ústního otvoru, jímž se adaptoval na potravu dostupnou v jeskyních.

Vědci se o jeho existenci dozvěděli již před několika lety a nejprve se domnívali, že se jim podaří raka prozkoumat v Česku. Převoz račího organismu byl ale administrativně tak složitý, že jim nezbylo nic jiného, než se za rakem vypravit.

„Komunikace s průvodcem přes angličtinu a e-maily nebyla ideální, až na místě jsme zjistili, co nás čeká,“ řekl Bláha. Vědci se nejprve domnívali, že za raky půjdou do běžné jeskyně. Ukázalo se ale, že žijí v ponorné řece, která protéká složitým a rozsáhlým jeskynním systémem. Na cestě k rakům proto museli projít několik kilometrů vodou. Výsledek ale stál za to.

Extrémní podmínky v jeskyních

Potvrdilo se, že nalezení raci patří opravdu k novému druhu. Vývojově jsou blízcí těm v Austrálii a Indonésii, vlivem života v jeskyních získali ale vlastnosti, které je přibližují druhům nalezeným v jeskyních v Severní Americe. Ti ale patří do úplně jiného rodu. „Jsou poměrně velcí, sameček dorůstá 15 až 20 centimetrů,“ uvedl Bláha.

Do Indonésie se vědci chtějí vrátit na další expedice. Láká je i jiné místo, kde podle průvodců žijí další jeskynní raci. „Biodiverzita v této části světa je tak obrovská, že bych se velmi divil, kdyby tam žádní nebyli,“ řekl Bláha.

Kromě toho se tým chce zaměřit i na nepůvodní druhy v indonéské přírodě, které se tam dostávají kvůli tomu, že tato část světa je křižovatkou obchodu s různými akvarijními zvířaty. Pokud se zástupci nepůvodních druhů dostanou do volné přírody, může to na ni mít devastující vliv.

„V mnoha případech se chovají invazivně a nenávratně poškozují zdejší unikátní ekosystémy,“ vysvětlil Bláha. Na výzkumu nepůvodních druhů hodlají čeští vědci spolupracovat s indonéskými univerzitami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 3 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 5 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 9 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 10 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 11 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 11 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...