Čeští vědci našli novou cestu, jak spojit vagony v molekulárním vlaku. Výsledek: léky budou účinnější

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR přišli na způsob, jakým by se v budoucnu mohly do buněk efektivněji dopravovat molekuly léčiva.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie objevili, že za určitých okolností se k sobě přitahují části sousedních molekul peptidů, tedy řetězců aminokyselin, se stejným nábojem. Tento vazebný motiv umožňuje spojit molekuly peptidů za sebou a dopravit je přes buněčnou membránu. V rozhovoru to řekl vedoucí výzkumného týmu Pavel Jungwirth.

Výsledky výzkumu publikoval prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA.

Skupina Pavla Jungwirtha tak zúročila dlouhodobý výzkum zaměřený na pochopení neobvyklých vlastností aminokyseliny argininu, jež se s nadsázkou v biochemických kruzích označují souhrnným názvem „argininová magie“.

Jak by se mohly dva kladně nabité postranní řetězce peptidů přitahovat, začalo Jungwirtha zajímat před deseti lety. V posledních dvou letech se mu spolu s dalšími kolegy podařilo výzkum výrazně posunout. „Provedli jsme výpočty, které ukázaly, jak by to mohlo fungovat. Potom jsme udělali experimenty, kde se tento vazebný motiv prokázal,“ řekl Jungwirth.

Jako když se vagony spojí do vláčku a společně proniknou do buňky

Jeho tým následně prošel databázi bílkovin a zjistil, že objevený způsob spojení se vyskytuje u více než dvou set významných struktur bílkovin, dosud si ho ale nikdo pořádně nevšiml. „Když víte, co hledáte, je snazší to najít, než když hledáte naslepo,“ vysvětlil vědec.

Výzkum tedy ukázal, jak lze spojit peptidy obsahující kladně nabité aminokyseliny argininy. Jungwirth tento mechanismus přirovnal ke spojování vagonů, aby utvořily vláček. „Vláček pak může projet přes buněčnou membránu do buňky. Není to tak, že by projel jeden vagon a potom druhý,“ objasnil princip objevu. Peptidy se na buněčné membráně spojí, přestože mají stejný náboj, a poté se do buňky dostanou společně.

Motivem k výzkumu se stalo hledání nových cest, jak dostat do buněk léčivé látky. Vědci nyní budou hledat způsoby, jak na „vláček“ naložit molekuly léčiva. Zároveň chtějí zjistit, zda se objevený vazebný motiv nevyskytuje například v enzymech. „Zajímavá otázka je, zda jej příroda nepoužívá i k něčemu jinému, než je doprava látek do buněk,“ naznačil další směry bádání Jungwirth.

Na projektu se podílely dva výzkumné týmy, kromě toho českého to byli ještě vědci ze švédského Lundu. Jak uvedl Jungwirth, počáteční bádání částečně podpořila Grantová agentura ČR, pro navazující výzkum budou vědci patrně usilovat o další grant.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 13 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...