Čeští vědci našli novou cestu, jak spojit vagony v molekulárním vlaku. Výsledek: léky budou účinnější

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR přišli na způsob, jakým by se v budoucnu mohly do buněk efektivněji dopravovat molekuly léčiva.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie objevili, že za určitých okolností se k sobě přitahují části sousedních molekul peptidů, tedy řetězců aminokyselin, se stejným nábojem. Tento vazebný motiv umožňuje spojit molekuly peptidů za sebou a dopravit je přes buněčnou membránu. V rozhovoru to řekl vedoucí výzkumného týmu Pavel Jungwirth.

Výsledky výzkumu publikoval prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA.

Skupina Pavla Jungwirtha tak zúročila dlouhodobý výzkum zaměřený na pochopení neobvyklých vlastností aminokyseliny argininu, jež se s nadsázkou v biochemických kruzích označují souhrnným názvem „argininová magie“.

Jak by se mohly dva kladně nabité postranní řetězce peptidů přitahovat, začalo Jungwirtha zajímat před deseti lety. V posledních dvou letech se mu spolu s dalšími kolegy podařilo výzkum výrazně posunout. „Provedli jsme výpočty, které ukázaly, jak by to mohlo fungovat. Potom jsme udělali experimenty, kde se tento vazebný motiv prokázal,“ řekl Jungwirth.

Jako když se vagony spojí do vláčku a společně proniknou do buňky

Jeho tým následně prošel databázi bílkovin a zjistil, že objevený způsob spojení se vyskytuje u více než dvou set významných struktur bílkovin, dosud si ho ale nikdo pořádně nevšiml. „Když víte, co hledáte, je snazší to najít, než když hledáte naslepo,“ vysvětlil vědec.

Výzkum tedy ukázal, jak lze spojit peptidy obsahující kladně nabité aminokyseliny argininy. Jungwirth tento mechanismus přirovnal ke spojování vagonů, aby utvořily vláček. „Vláček pak může projet přes buněčnou membránu do buňky. Není to tak, že by projel jeden vagon a potom druhý,“ objasnil princip objevu. Peptidy se na buněčné membráně spojí, přestože mají stejný náboj, a poté se do buňky dostanou společně.

Motivem k výzkumu se stalo hledání nových cest, jak dostat do buněk léčivé látky. Vědci nyní budou hledat způsoby, jak na „vláček“ naložit molekuly léčiva. Zároveň chtějí zjistit, zda se objevený vazebný motiv nevyskytuje například v enzymech. „Zajímavá otázka je, zda jej příroda nepoužívá i k něčemu jinému, než je doprava látek do buněk,“ naznačil další směry bádání Jungwirth.

Na projektu se podílely dva výzkumné týmy, kromě toho českého to byli ještě vědci ze švédského Lundu. Jak uvedl Jungwirth, počáteční bádání částečně podpořila Grantová agentura ČR, pro navazující výzkum budou vědci patrně usilovat o další grant.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 13 hhodinami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
před 18 hhodinami

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
před 20 hhodinami

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 22 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
22. 6. 2026

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
22. 6. 2026

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
22. 6. 2026

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026
Načítání...