Čeští vědci budou s Japonci spolupracovat na výzkumu nádorů mozku

Japonské přístroje pomohou českým vědcům s analýzami nádorů. Mezinárodní spolupráce mezi asijskou vědeckou velmocí a Českou republikou se rozvíjí.

Zástupci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) podepsali za přítomnosti předsedy vlády Bohuslava Sobotky během jeho návštěvy Japonska dvě dohody s japonskými partnery. S Tokyo Women's Medical University budou spolupracovat na výzkumu v oblasti kardiologie, spolupráce s firmou Shimadzu se zaměří na výzkum nádorových onemocnění plazmatických buněk a nádorů mozku. Premiér dnes v Kjótu s podnikatelskou delegací společnost Shimadzu navštívil.

Firma Shimadzu se zabývá výrobou analytických a měřicích přístrojů a vyrábí také lékařské a laboratorní přístroje. V současné době má 11 000 zaměstnanců a pobočky v mnoha zemích světa. Její zaměstnanec Koiči Tanaka získal v roce 2002 společně s dvěma kolegy Nobelovu cenu za chemii.

Japonské přístroje pomohou s analýzami nádorů

„Díky evropským dotacím máme k dispozici špičkový přístroj firmy Shimadzu pro hmotnostní spektrometrii. Plánujeme s ní spolupracovat na vývoji nových metod analýzy myelomů (nádorových onemocnění, která postihují buňky kostní dřeně), mozkových nádorů nebo degenerativních změn v mozku při demenci nebo Alzheimerově chorobě,“ uvedl ředitel FNUSA-ICRC Gorazd Stokin.

„Myslím si, že je to dobrý příklad toho, jak rozvíjet spolupráci v oblasti vědy a výzkumu a jakým způsobem také zajišťovat aktivity pro nová výzkumná centra, která byla postavena i za evropské prostředky. Je to významná infrastruktura, která by nám do budoucna měla pomoci, abychom do České republiky přilákali výrobu s vyšší mírou přidané hodnoty a globálně založené výzkumné projekty,“ zhodnotil dnešní podpis dohody s firmou Shimadzu premiér Sobotka.

FNUSA-ICRC je nové výzkumné centrum financované převážně z prostředků EU, jež se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku. Cílem výzkumu centra je nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu v kardiovaskulární medicíně a neurologii.

„(Hmotnostní spektrometr) umí analyzovat růst tkáně do velké hloubky jako málokterý přístroj na světě. Jestli si pamatujete, v roce 1959 dostal profesor Jaroslav Heyrovský Nobelovu cenu za chemii za zlepšení polarografické analýzy. Tento přístroj je trochu podobný a v roce 2002 dostal pracovník této firmy (Shimadzu) Nobelovu cenu za zlepšení metody hmotnostní spektroskopie,“ vysvětlil při návštěvě firmy Rene Samek z centra FNUSA-ICRC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 12 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 19 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 20 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 23 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026
Načítání...