Čeští vědci budou s Japonci spolupracovat na výzkumu nádorů mozku

Japonské přístroje pomohou českým vědcům s analýzami nádorů. Mezinárodní spolupráce mezi asijskou vědeckou velmocí a Českou republikou se rozvíjí.

Zástupci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) podepsali za přítomnosti předsedy vlády Bohuslava Sobotky během jeho návštěvy Japonska dvě dohody s japonskými partnery. S Tokyo Women's Medical University budou spolupracovat na výzkumu v oblasti kardiologie, spolupráce s firmou Shimadzu se zaměří na výzkum nádorových onemocnění plazmatických buněk a nádorů mozku. Premiér dnes v Kjótu s podnikatelskou delegací společnost Shimadzu navštívil.

Firma Shimadzu se zabývá výrobou analytických a měřicích přístrojů a vyrábí také lékařské a laboratorní přístroje. V současné době má 11 000 zaměstnanců a pobočky v mnoha zemích světa. Její zaměstnanec Koiči Tanaka získal v roce 2002 společně s dvěma kolegy Nobelovu cenu za chemii.

Japonské přístroje pomohou s analýzami nádorů

„Díky evropským dotacím máme k dispozici špičkový přístroj firmy Shimadzu pro hmotnostní spektrometrii. Plánujeme s ní spolupracovat na vývoji nových metod analýzy myelomů (nádorových onemocnění, která postihují buňky kostní dřeně), mozkových nádorů nebo degenerativních změn v mozku při demenci nebo Alzheimerově chorobě,“ uvedl ředitel FNUSA-ICRC Gorazd Stokin.

„Myslím si, že je to dobrý příklad toho, jak rozvíjet spolupráci v oblasti vědy a výzkumu a jakým způsobem také zajišťovat aktivity pro nová výzkumná centra, která byla postavena i za evropské prostředky. Je to významná infrastruktura, která by nám do budoucna měla pomoci, abychom do České republiky přilákali výrobu s vyšší mírou přidané hodnoty a globálně založené výzkumné projekty,“ zhodnotil dnešní podpis dohody s firmou Shimadzu premiér Sobotka.

FNUSA-ICRC je nové výzkumné centrum financované převážně z prostředků EU, jež se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku. Cílem výzkumu centra je nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu v kardiovaskulární medicíně a neurologii.

„(Hmotnostní spektrometr) umí analyzovat růst tkáně do velké hloubky jako málokterý přístroj na světě. Jestli si pamatujete, v roce 1959 dostal profesor Jaroslav Heyrovský Nobelovu cenu za chemii za zlepšení polarografické analýzy. Tento přístroj je trochu podobný a v roce 2002 dostal pracovník této firmy (Shimadzu) Nobelovu cenu za zlepšení metody hmotnostní spektroskopie,“ vysvětlil při návštěvě firmy Rene Samek z centra FNUSA-ICRC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 19 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...