Čeští archeologové odkryli v egyptském Abúsíru vápencovou hrobku vysoce postaveného úředníka z poloviny vlády páté dynastie. Informoval o tom egyptský list Al-Masrí al-Júm. Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch. Od svržení někdejšího prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011 totiž turistika značně utrpěla, především kvůli násilnostem.
Dva týdny probíhající expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy objevila na pyramidovém poli v Abúsíru unikátní pohřební komplex královského důvěrníka a kněze Kairese.
Hrobka se nachází v srdci pyramidového pole v oblasti, kde byli vedle panovníků pochováváni pouze členové královské rodiny a nejvyšší představitelé státu z období 25. a 24. století před naším letopočtem, tedy z doby vlády 5. dynastie Staré říše.
Kairesův komplex pokrývá plochu více než 500 m² a kromě vlastní hrobky se skládá z několika dalších místností, jež sloužily ke kultovním účelům a rituální očistě kněží předtím, než vstoupili do hrobky.
Vlastní kultovní kaple představuje absolutní unikát v architektuře nekrálovských hrobek celého 3. tisíciletí před naším letopočtem, protože byla dlážděna čedičovými bloky. Používání čediče bylo výlučné privilegium králů a jeho přítomnost zde je jedním z několika dokladů zcela mimořádného postavení majitele hrobky. Z kultovní stély – tzv. nepravých dveří – se bohužel do dnešní doby zachovalo pouze několik fragmentů s tituly majitele.
Vyloupená, přesto cenná
Kairesova pohřební komora byla vyloupena již ve starověku, ale před vápencovým sarkofágem se jako zázrakem zachovala v původním uložení jeho žulová socha se zbytky barev a dalšími tituly. Právě z nich lze odvodit Kairesovu mimořádnou kariéru.
Kaires byl jediným přítelem krále, představeným všech královských prací, strážcem tajemství Jitřního domu, správcem královského paláce, Předním Domu života, inspektorem kněží sloužících v pyramidových komplexech panovníků Sahurea a Neferirkarea, knězem bohyně Hathory, paní sykomory, v Kusíji (město v jižním Egyptě), správcem obou trůnů (rozumí se jižního a severního Egypta) a některých dalších.
Jitřní dům byl specifickým místem, kam přicházel panovník ráno posnídat a obléci se, zatímco Dům života byl institucí, kam Egypťané ukládali texty zaznamenané na papyrových svitcích a obsahující jejich poznání a nábožensko-filozofické texty.
Odpověď na starou otázku
Právě nález této sochy představuje řešení dlouholetého problému, zda staří Egypťané v době Staré říše ukládali sochy do pohřebních komor; na základě tohoto objevu je zřejmé, že ano.
Další ojedinělý prvek představuje konstrukce pohřební komory. Ta byla vybudována v otevřené jámě. Po spuštění sarkofágu a vyzdění bočních stěn vápencovými bloky komoru uzavřelo několik obřích stropních bloků rovněž z vápence, z nichž každý váží nejméně osm až devět tun.
Přestože expedice stále ještě probíhá a definitivní zpracování všech získaných dat a informací bude trvat delší dobu, již v této fázi výzkumu je zřejmé, že jde o naprosto ojedinělý nález hrobky výjimečné historické postavy dějin starověkého Egypta 3. tisíciletí před Kristem. Kairesovy tituly ho staví na roveň vezírům (ministerským předsedům) tehdejší doby, zatímco architektura jeho hrobky se zvyklostem tehdejší doby zcela vymyká a vyhodnocení této skutečnosti bude předmětem dalšího bádání.
Tým archeologů v čele s Miroslavem Bártou v hrobce objevil také rozpůlenou žulovou sochu. Znázorňuje Kairese na malé židli bez zadní opěrky. Jeho tituly byly vyryty do žulové židle, označen byl například za Mistrova milovaného či za Tajného strážce ranního domu.
Osud české egyptologie
Česká egyptologie má díky desítkám odborníků výbornou pověst. Zásluhu na tom mají především vědci z Československého (nyní Českého) egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterým se v Egyptě podařilo dosáhnout řady jedinečných objevů. K nejznámějším patří odkrytí nekropole v Abúsíru, objev šachtového hrobu „správce paláců a kněze předčitatele“ Iufaa či odhalení hrobky kněze Inpunefera. Letos 1. října uplynulo 60 let od založení ústavu.
