Česká vědkyně hledá místa, kde není rakovina. Její výzkum podpoří 44 miliony soukromá firma

Český výzkum rakoviny získal významnou finanční podporu soukromého investora. Vědecká skupina Zuzany Kečkéšové z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR získala na výzkum nových léčiv proti rakovině částku 1,75 milionu eur (asi 44 milionů Kč) – v letech 2018–2022 ji poskytne společnost BTCZ Ventures, se kterou minulý týden ústav podepsal smlouvu.

Kečkéšová se jako jedna z prvních vědkyň vydala ve výzkumu netradiční cestou. Místo zaměření na rakovinné buňky začala hledat příčiny, proč některé tkáně lidského těla rakovinou téměř či vůbec netrpí. „Podařilo se jí tak objevit bílkovinu, která právě tyto orgány dokáže před rakovinou účinně chránit,“ uvedla zpráva ústavu.

Patenty zůstanou doma

Na výzkumu začala vědkyně pracovat již při pobytu na Massachusettském technologickém institutu v USA. Loni na podzim založila na ÚOCHB skupinu zaměřenou na toto téma. Na výzkum záhy získala zahraniční grant a také podporu Grantové agentury ČR.

Takto rozsáhlá podpora čistého základního výzkumu soukromým kapitálem je v evropském prostředí vzácná a my jsme náležitě pyšní na to, že se podařilo něčeho takového dosáhnout a možná tak ukázat cestu i dalším.
Zdeněk Hostomský
ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

Nově ji podpoří i soukromá společnost BTCZ Ventures, která se zavázala podporovat laboratoř Kečkéšové až do roku 2022. Výsledky jejího výzkumu zůstanou duševním vlastnictvím ÚOCHB, firma bude mít výhradní licenci na případné budoucí patenty. BTCZ Ventures je společnost, která investuje do start-up projektů v oblasti zdravotnických technologií a biotechnologií.

„Můj výzkum se bude zčásti soustředit na detailní charakterizaci našeho nového objeveného tumor-supresoru LACTB, tedy proteinu, který brání vzniku nádorů, a jeho možné využití v protinádorové terapii,“ uvedla Kečkéšová. Díky získaným penězům zahrne vědkyně do zkoumání i další látky, které by mohly mít podobné účinky, ale na jejichž detailní výzkum zatím nebyly peníze.

Nedávno ÚOCHB oznámil také další úspěch v získávání peněz na výzkum rakoviny ze soukromých zdrojů. Skupina Pavla Majera vyvíjí látku, která znemožní nádoru získávat výživu pro svůj růst. Do projektu jsou zapojeni vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v USA a o vývoj a testy léku se postará firma Dracen Pharmaceuticals. Vyhradí na to v přepočtu 800 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...