Česká vědkyně hledá místa, kde není rakovina. Její výzkum podpoří 44 miliony soukromá firma

Český výzkum rakoviny získal významnou finanční podporu soukromého investora. Vědecká skupina Zuzany Kečkéšové z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR získala na výzkum nových léčiv proti rakovině částku 1,75 milionu eur (asi 44 milionů Kč) – v letech 2018–2022 ji poskytne společnost BTCZ Ventures, se kterou minulý týden ústav podepsal smlouvu.

Kečkéšová se jako jedna z prvních vědkyň vydala ve výzkumu netradiční cestou. Místo zaměření na rakovinné buňky začala hledat příčiny, proč některé tkáně lidského těla rakovinou téměř či vůbec netrpí. „Podařilo se jí tak objevit bílkovinu, která právě tyto orgány dokáže před rakovinou účinně chránit,“ uvedla zpráva ústavu.

Patenty zůstanou doma

Na výzkumu začala vědkyně pracovat již při pobytu na Massachusettském technologickém institutu v USA. Loni na podzim založila na ÚOCHB skupinu zaměřenou na toto téma. Na výzkum záhy získala zahraniční grant a také podporu Grantové agentury ČR.

Takto rozsáhlá podpora čistého základního výzkumu soukromým kapitálem je v evropském prostředí vzácná a my jsme náležitě pyšní na to, že se podařilo něčeho takového dosáhnout a možná tak ukázat cestu i dalším.
Zdeněk Hostomský
ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

Nově ji podpoří i soukromá společnost BTCZ Ventures, která se zavázala podporovat laboratoř Kečkéšové až do roku 2022. Výsledky jejího výzkumu zůstanou duševním vlastnictvím ÚOCHB, firma bude mít výhradní licenci na případné budoucí patenty. BTCZ Ventures je společnost, která investuje do start-up projektů v oblasti zdravotnických technologií a biotechnologií.

„Můj výzkum se bude zčásti soustředit na detailní charakterizaci našeho nového objeveného tumor-supresoru LACTB, tedy proteinu, který brání vzniku nádorů, a jeho možné využití v protinádorové terapii,“ uvedla Kečkéšová. Díky získaným penězům zahrne vědkyně do zkoumání i další látky, které by mohly mít podobné účinky, ale na jejichž detailní výzkum zatím nebyly peníze.

Nedávno ÚOCHB oznámil také další úspěch v získávání peněz na výzkum rakoviny ze soukromých zdrojů. Skupina Pavla Majera vyvíjí látku, která znemožní nádoru získávat výživu pro svůj růst. Do projektu jsou zapojeni vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v USA a o vývoj a testy léku se postará firma Dracen Pharmaceuticals. Vyhradí na to v přepočtu 800 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 hhodinou

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 22 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...