Česká věda by měla víc podporovat instituce, shodli se experti i politici

V české vědě by měl růst význam institucionálního financování, prostředky na něj by se měly zvyšovat každoročně o pět procent. Vyplývá to ze společného prohlášení o stabilizaci systému vědy a výzkumu, které dnes v Praze podepsali vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a předseda České konference rektorů Tomáš Zima. Změna financování by podle nich měla dát české vědě dlouhodobou stabilitu.

„Je tam závazek, že bychom chtěli zvyšovat institucionální podporu o pět procent (každý rok),“ řekl Bělobrádek novinářům. „Je to jedna z důležitých podmínek pro to, aby se nám dařilo získávat zahraniční odborníky. Protože to často není jen otázka peněz, ale i otázka stability, aby věděli, co tady bude za tři, za pět let, že má smysl se sem přestěhovat i s celou rodinou,“ doplnil.

16 minut
Události, komentáře: Jak si vede česká věda
Zdroj: ČT24

Podle Valachové vnese memorandum větší předvídatelnost do financování vědy. „Všude zní, chceme vědět, jaká je naše budoucnost, abychom mohli mít čas a klid na vědeckou práci,“ řekla.

Peníze institucím, nikoliv projektům

Zima prohlásil, že institucionální financování vědy a výzkumu bylo v minulosti potlačováno na úkor projektového financování. „Mezinárodní doporučení, která česká vláda obdržela, poukazují na tento nedostatek. Přední instituce v Německu, které mohou být pro nás vzorem, mají poměr institucionálního financování kolem 70 procent, u nás se pohybuje pod 50 procenty. To nedává špičkovým týmům jistotu jejich rozvoje,“ řekl. Podepsaný dokument by podle něj měl situaci změnit.

7 minut
Memorandum o budoucnosti české vědy
Zdroj: ČT24

Společné prohlášení uvítala i Zažímalová. „Věda se nedá dělat ze dne na den a z roku na rok. Věda potřebuje nějakou dlouhodobou perspektivu, aby mohla být dostatečně kvalitní,“ řekla. Upozornila také na to, že zajištění dlouhodobého financování pomáhá vědeckým institucím při jednáních o spolupráci se soukromou sférou.

Spolupráce státu a soukromníků vítána

Tuto spolupráci chce podporovat i Bělobrádek. „Chceme dát větší důraz na propojení pracovišť Akademie věd a vysokých škol a také chceme, aby se daleko víc podporovala spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými institucemi,“ řekl vicepremiér. „Chceme také podporovat mladé, talentované vědce a obecně pomáhat většímu zapojování našich výzkumníků do mezinárodních programů,“ uvedl.

Vláda minulý týden schválila, že na vědu a výzkum půjde v příštím roce 36,2 miliardy korun, což je zhruba o 3,5 miliardy víc než letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...