Česká umělá inteligence má dokonce intuici. Porazila špičkové světové hráče v pokeru

Vědci z Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického v Praze a Albertské univerzity v Kanadě dosáhli zásadního úspěchu na poli umělé inteligence. Mezinárodní tým vyvinul počítačový program DeepStack, který v prosinci 2016 poprvé v historii porazil profesionální hráče v jedné z nejpopulárnějších karetních her na světě – dvouhráčovém no-limit Texas hold'em pokeru. Vědecké objevy, jež vedly k tomuto výsledku, publikuje Science, jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů.

DeepStack vytvořil další historický milník, kdy lidé v populárních hrách podlehli počítačům. Po backgammonu, dámě, šachu a go je tedy dalším v pořadí no-limit poker. Oproti předchozím hrám je tu však jeden zásadní rozdíl. „Poker byl dlouholetou výzvou pro umělou inteligenci,“ říká Michael Bowling, profesor z Albertské univerzity, který výzkumný tým vedl. „Je to typická hra s neúplnou informací, ve které hráči během hry nemají stejnou informaci a pohled na hru.“

  • Čeští vědci měli s tímto výzkumem trošku smůlu. Byli sice první, kdo takový program vytvořil, a také ho úspěšně otestovali. Časopis Science má však velmi přísná redakční pravidla: než článek vyjde, uplyne často i půl roku nebo i delší doba. Než tedy informace o jejich objevu mohla být zveřejněna, povedlo se porazit lidské hráče i programu Libratus vyrobenému experty z Carnegie Mellon University. Češi byli první, ale americký úspěch měl větší publicitu – přestože česká práce byla zveřejněna ve slavném časopise Science. Zatímco Libratus musí běžet na obřím superpočítači, české umělé inteligenci stačí jen výkon běžného stolního počítače. 

Fakt, že hráč nevidí karty oponenta a oponent nevidí jeho karty, dělá problém výrazně složitějším z teoretického hlediska. Na druhou stranu je však tato neurčitost informace v reálném světě běžná. Matematické modely her umožňují popsat situace z ekonomie, aukcí, síťové bezpečnosti, ochrany důležitých cílů nebo kontroly jízdného. „V těchto reálných situacích se jednotlivé strany jen velmi zřídka rozhodují na základě úplných a totožných informací. Proto je pokrok v řešení her s neúplnou informací zásadní pro praktické aplikace,“ vysvětluje Michael Bowling.

Náhodou k úspěchu

  • Texas hold 'em je varianta pokeru. Stala se nejhranější karetní hrou nejen v evropských a amerických kasinech, ale také v hernách na internetu. Hráči se obvykle během hry snaží odhadnout své šance na výhru s ohledem na své karty, dosud vyložené karty a sázky soupeřů. Protože ve většině her nedojde k ukazování karet, je významné odhadnout jednak své šance na výhru při případném ukazování, ale také šanci, že ostatní soupeři položí karty po sázce hráče. (wiki)

První dva autoři DeepStacku, Martin Schmid a Matej Moravčík z Katedry aplikované matematiky Matematicko-fyzikální fakulty UK, popisují začátky projektu: „Jak už to tak v pokeru bývá, velkou roli sehrála náhoda. Při přátelském rozhovoru s profesorem Bowlingem na konferenci v Montrealu slovo dalo slovo a na stole bylo pozvání odjet na rok do Kanady a stát se členy Mikova týmu s odvážným cílem, který se nakonec více než povedl.“ Náročnost projektu podtrhuje také fakt, že desetičlenný tým pracoval na projektu téměř rok. „Celý Mikův tým je plný skvělých a šikovných lidí, těšíme se na další projekty v rámci tohoto týmu,“ shrnuli Martin a Matej.

Další z českých vědců, Viliam Lisý z Centra umělé inteligence na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT, v té době na Albertské univerzitě již působil v rámci své post-doktorské stáže: „Albertská univerzita má jednu z nejvlivnějších výzkumných skupin v oblasti výpočetní teorie her. Když mi Michael Bowling po doktorátu v této oblasti nabídl možnost absolvovat u něj post-doktorskou stáž, rozhodování bylo jednoduché.“

Jednoduchý, elegantní, chytrý

„Algoritmus DeepStacku je přelomový, protože se nám podařilo přenést myšlenky, které byly klíčové v hrách s úplnou informací, do světa her s neúplnou informací. Doposud nebylo jasné, zda je podobný přístup vůbec možný,“ říká Schmid. DeepStack umožňuje vypočítat vhodnou strategii pro situaci v pokeru až v momentě, kdy situace nastane, tedy bez nutnosti uvažovat o úplně celé hře předem naráz, což byl doteď převládající přístup.

Tato zásadní změna principů řešení byla umožněna mimo jiné rozvojem strojového učení pomocí hlubokých neuronových sítí. Tato neuronová síť v případě DeepStacku vyhodnocuje jednotlivé pokerové situace, a jde tedy o jistou formu intuice, kterou algoritmus využívá pro správná rozhodnutí. „Podobně jako v případě člověka, musí i DeepStack svoji intuici trénovat hraním mnoha pokerových partií. Naše síť v průběhu učení viděla miliony pokerových situací,“ dodává Moravčík.

Nahrávám video
Horizont: Umělá inteligence jako zkáza lidstva?
Zdroj: ČT24

„Schopnost uvažovat o jednotlivých pokerových situacích až v momentě, kdy nastanou, je klíčová pro složité hry, jako je no-limit Texas Hold'em, ve kterých může nastat mnohem víc různých situací, než je počet atomů ve vesmíru,“ vysvětluje Lisý. I takto složitou hru hraje DeepStack rychleji než lidi. V průměru potřebuje jen tři sekundy „myšlení“ na každé rozhodnutí a funguje i na běžném laptopu s výkonnější grafickou kartou od Nvidie, kterou používá pro své výpočty.

DeepStack hrál proti skupině profesionálních hráčů pokeru v prosinci 2016. Třicet tři hráčů vybraných Mezinárodní federací pokeru pocházelo ze sedmnácti států. Každý hráč měl možnost hrát 3000 her během čtyř týdnů. DeepStack tyto hráče v průměru porazil s obrovskou převahou. Každého z jedenácti hráčů, kteří dohráli všech 3000 her, porazil i individuálně a pouze v jednom případě výhra nebyla statisticky signifikantní. DeepStack je tedy první počítačový program, který porazil profesionální hráče v dvouhráčovém no-limit Texas hold'em pokeru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 16 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 19 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 22 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...