Umělá inteligence porazila čtyři lidské hráče v pokeru. Mělo to být nemožné

Lidský mozek versus počítač. Umělá inteligence zase porazila člověka. Po šachu, hře GO a televizní vědomostní soutěži Jeopardy, tentokrát v podstatě rozdrtila i hráče pokeru.

Turnaj „Brains Vs. Artificial Intelligence“ v Pittsburghském River Casinu trval 20 dnů. Robotu Libratus se postavili celkem 4 hráči, kteří patří mezi světovou špičku v pokeru. Proti počítači hrál vždy jeden, ne všichni čtyři najednou. Libratus vyhrál přes milion a tři čtvrtě dolarů. Naštěstí pro hráče to byly jen žetony.

Tuhle umělou inteligenci bereme jako silného lidského hráče, který na nás ale dokáže vyvinout daleko větší tlak, než by byl schopen jakýkoli člověk, ale přitom nechybuje.
Jason Les
hráč pokeru

Za programem Libratus stojí vědecký tým ze stejné univerzity, který se podílel v roce 1985 na vývoji superpočítače Deep Blue. Ten o 12 let později, v květnu 1997, jako první zástupce umělé inteligence, porazil v šachu světového velmistra Garriho Kasparova.

  • Texas hold 'em je varianta pokeru. Stala se nejhranější karetní hrou nejen v evropských a amerických kasinech, ale také v hernách na internetu. Hráči se obvykle během hry snaží odhadnout své šance na výhru s ohledem na své karty, dosud vyložené karty a sázky soupeřů. Protože ve většině her nedojde k ukazování karet, je významné odhadnout jednak své šance na výhru při případném ukazování, ale také šanci, že ostatní soupeři položí karty po sázce hráče. (wiki)

V čem je to tak výjimečné? Tato varianta pokeru (Heads-Up, No-Limit Texas Hold'em poker) je hodně odlišná od všech předchozích her, kde již stroje člověka porazily. Její součástí je nejen statistika a matematika nutná pro výpočet toho, jaká je pravděpodobnost, že se nějaká karta objeví ve hře.

Nedílnou součástí této hry je i blafování, skryté karty, rozhodování se na základě nedostatečných informací a čistá psychologie – hráč musí velmi dobře odhadovat, jak uvažují jeho protivníci. A v tom všem je zatím počítač v průběhu tohoto turnaje lepší než člověk. 

Lidští protihráči jsou ze stroje nešťastní. „Neuvědomil jsem si, jak je dobrý. Bylo to, jako bych hrál proti někomu, kdo podvádí, kdo se mi dívá do karet,“ uvedl Kim v rozhovoru pro časopis Wired. „Neobviňuji ho, že by podváděl, je prostě jen tak dobrý,“ doplnil.

Dějiny lidských porážek

Boj člověka s počítačem vyhrál také systém Watson od společnosti IBM. Ten na sebe poprvé upozornil v roce 2011, kdy ovládl do té doby výsadní doménu lidí – televizní vědomostní soutěž Jeopardy. Byl schopný odpovídat na otázky i ve formě hádanek, s dvojsmysly, metaforami…

A další velký krok udělali vědci loni – šlo o hru Go, která je výrazně složitější než šachy. Firma DeepMind spadající pod Google vyvinula umělou inteligenci AlphaGo /Alfago/, která vyzvala nejlepšího hráče světa Lee Se-Dola. Korejec si věřil a tvrdil, že vyhraje 5:0 nebo 4:1. Nakonec výsledek trefil, skutečně střet skončil 4:1 na partie, ale ve prospěch počítače.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 1 hhodinou

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 3 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 23 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...