Červená nova jasná jako Polárka. Na obloze bude vidět srážka dvou hvězd, předpovídají astronomové

Američtí astronomové předvídají, že noční oblohu změní už brzy astronomický jev, který doposud nebyl nikdy předpovězen.

Profesor Larry Molnar z Calvin College společně s dalšími astronomy pomocí matematických modelů předvídá, že roku 2022 by se měla na obloze objevit „nová hvězda“ – měla by být viditelná v souhvězdí Labutě ve skupině hvězd Severní kříž.

„Šance předpovědět explozi hvězd je jedna ku milionu,“ uvedl Molnar. „Zatím se to nepodařilo nikomu.“ Molnar předpovídá, že roku 2022 se dvě hvězdy binárního systému, který sleduje už devět let, srazí a explodují. Vědec předpokládá, že se kosmická událost může odehrát i rok před nebo po předvídaném datu, ale věří, že je jeho prognóza přesná. V té době by se měla jasnost tohoto vesmírného objektu zvýšit více než desettisíckrát, takže by se mělo jednat o jeden z nejjasnějších objektů na noční obloze – jasně viditelný pouhým okem. Její viditelnost by měla přibližně odpovídat tomu, jak vidíme Polárku

Buráková hvězda

Molnar začal hvězdu známou jako KIC 9832227 studovat již roku 2013, když se v astronomické komunitě objevila otázka, zda se dají vysvětlit změny v její jasnosti spíše tím, že jde o pulsar, anebo o binární hvězdu. Molnarův tým pak věnoval pozorování spoustu času, ze změn její barvy a jasu určil, že jde nepochybně o binární systém – tedy dvě hvězdy, které kolem sebe obíhají. Momentálně kolem sebe oběhnou za 11 pozemských hodin.

Většinu práce odvedl Molnarův doktorand Daniel Van Noord: „Doložil, že tyto dvě hvězdy mají dokonce společnou atmosféru – jako dva oříšky, které jsou v jednom buráku.“ Astronomové pak využili data z družice Kepler, jež jim ukázala něco značně pozoruhodného: interval změn se u objektu proti předchozím pozorováním viditelně zkrátil.

Tato data se hodně podobala tomu, jak se chovala hvězda V1309 Scorpii předtím, než roku 2008 neočekávaně explodovala jako tzv. červená nova. Další pozorování v letech 2014–2015 prokázala, že dvojhvězda se opravdu chová stejně jako V1309 Scorpii – měla by tedy také stejně dopadnout. Než astronomové na tuto hypotézu přistoupili, museli nejprve vyloučit všechna další možná vysvětlení.

To se dělalo dva roky; pomocí různých metod zavrhli vědci další možná vysvětlení zkracující se periody – a zbyla jen jediná realistická hypotéza: dvojhvězdě hrozí srážka, jejímž důsledkem bude vznik červené novy. Protože obě hvězdy jsou relativně malé (jedna je 1,4krát těžší než Slunce, druhá má hmotnost třetiny Slunce), nebude exploze nijak silná, ani při ní nevznikne extrémně silná teplota.

Příběh pro vědce i rodiče

Vědci především dokázali na základě získaných údajů předvídat, jak se bude dvojhvězda chovat – jejich předpovědi se roku 2016 naplnily. Pokud se hvězda těchto prognóz bude držet i nadále, kolem roku 2023 nutně musí dojít ke srážce a explozi.

Molnar získal pro rok 2017 a 2018 přístup k několika špičkovým teleskopům, které mohou hvězdu studovat podrobněji. Podle Matta Walhouta z Calvin College jde o mimořádnou událost: Pokud je tato předpověď správná, poprvé v dějinách budou moci rodiče ukázat dětem na oblohu a říct jim: „Sledujte, děti, na tomto místě se ukrývá hvězda, ale už brzy ji uvidíte.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 49 mminutami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 9 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...