Červená nova jasná jako Polárka. Na obloze bude vidět srážka dvou hvězd, předpovídají astronomové

Američtí astronomové předvídají, že noční oblohu změní už brzy astronomický jev, který doposud nebyl nikdy předpovězen.

Profesor Larry Molnar z Calvin College společně s dalšími astronomy pomocí matematických modelů předvídá, že roku 2022 by se měla na obloze objevit „nová hvězda“ – měla by být viditelná v souhvězdí Labutě ve skupině hvězd Severní kříž.

„Šance předpovědět explozi hvězd je jedna ku milionu,“ uvedl Molnar. „Zatím se to nepodařilo nikomu.“ Molnar předpovídá, že roku 2022 se dvě hvězdy binárního systému, který sleduje už devět let, srazí a explodují. Vědec předpokládá, že se kosmická událost může odehrát i rok před nebo po předvídaném datu, ale věří, že je jeho prognóza přesná. V té době by se měla jasnost tohoto vesmírného objektu zvýšit více než desettisíckrát, takže by se mělo jednat o jeden z nejjasnějších objektů na noční obloze – jasně viditelný pouhým okem. Její viditelnost by měla přibližně odpovídat tomu, jak vidíme Polárku

Buráková hvězda

Molnar začal hvězdu známou jako KIC 9832227 studovat již roku 2013, když se v astronomické komunitě objevila otázka, zda se dají vysvětlit změny v její jasnosti spíše tím, že jde o pulsar, anebo o binární hvězdu. Molnarův tým pak věnoval pozorování spoustu času, ze změn její barvy a jasu určil, že jde nepochybně o binární systém – tedy dvě hvězdy, které kolem sebe obíhají. Momentálně kolem sebe oběhnou za 11 pozemských hodin.

Většinu práce odvedl Molnarův doktorand Daniel Van Noord: „Doložil, že tyto dvě hvězdy mají dokonce společnou atmosféru – jako dva oříšky, které jsou v jednom buráku.“ Astronomové pak využili data z družice Kepler, jež jim ukázala něco značně pozoruhodného: interval změn se u objektu proti předchozím pozorováním viditelně zkrátil.

Tato data se hodně podobala tomu, jak se chovala hvězda V1309 Scorpii předtím, než roku 2008 neočekávaně explodovala jako tzv. červená nova. Další pozorování v letech 2014–2015 prokázala, že dvojhvězda se opravdu chová stejně jako V1309 Scorpii – měla by tedy také stejně dopadnout. Než astronomové na tuto hypotézu přistoupili, museli nejprve vyloučit všechna další možná vysvětlení.

To se dělalo dva roky; pomocí různých metod zavrhli vědci další možná vysvětlení zkracující se periody – a zbyla jen jediná realistická hypotéza: dvojhvězdě hrozí srážka, jejímž důsledkem bude vznik červené novy. Protože obě hvězdy jsou relativně malé (jedna je 1,4krát těžší než Slunce, druhá má hmotnost třetiny Slunce), nebude exploze nijak silná, ani při ní nevznikne extrémně silná teplota.

Příběh pro vědce i rodiče

Vědci především dokázali na základě získaných údajů předvídat, jak se bude dvojhvězda chovat – jejich předpovědi se roku 2016 naplnily. Pokud se hvězda těchto prognóz bude držet i nadále, kolem roku 2023 nutně musí dojít ke srážce a explozi.

Molnar získal pro rok 2017 a 2018 přístup k několika špičkovým teleskopům, které mohou hvězdu studovat podrobněji. Podle Matta Walhouta z Calvin College jde o mimořádnou událost: Pokud je tato předpověď správná, poprvé v dějinách budou moci rodiče ukázat dětem na oblohu a říct jim: „Sledujte, děti, na tomto místě se ukrývá hvězda, ale už brzy ji uvidíte.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...