Černá smrt. Mor zabíjí i dnes

I v době antibiotik nahání takzvaná černá smrt pořád strach, ačkoli už není takovou ranou jako kdysi. V 15. století si mor v Evropě vyžádal 50 milionů životů. Odhaduje se, že při třech velkých pandemiích překročila celková bilance až 200 milionů mrtvých. A tato nemoc zabíjí dosud.

V letech 2010 až 2015 se podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) nakazilo morem 3248 lidí a 584 z nich zemřelo.

Nejaktivnější ohniska choroby jsou na Madagaskaru, v Kongu a v Peru. Potenciální ohniska jsou však i jinde. Jde nepochybně o podceňování nemoci, u níž smrt může nastat velmi rychle.

Plicní forma choroby zabíjí bez léčby do tří dnů a v případě dýmějového moru umírá 50 až 70 procent nakažených do jednoho týdne, píše francouzský deník Le Figaro.

Před dvěma měsíci potvrdili vědci z Hongkongské univerzity ve spolupráci s veterinární školou Virginia-Tech ve Spojených státech zásadní roli obchodních cest při šíření moru v Evropě v letech 1347 až 1760. Jejich poznatky přinesl časopis Scientific Reports.

Vědci při porovnávání 6656 epidemických oblastí v Evropě a severní Africe s hlavními cestami obchodní výměny v předindustriální éře zjistili, že čím blíže obchodních cest lidé žili, tím byly epidemie častější. A naopak: čím byli od nich vzdálenější, tím byly epidemie vzácnější.

Mizela celá města

Abychom pochopili, jakou hrůzu mor představoval, stačí si představit, že by polovina města Marseille (dnes asi 900 tisíc obyvatel) během necelých šesti měsíců zmizela z mapy. To se přihodilo v létě roku 1720. Marseille a oblast Provence sužoval mor dva roky a četná svědectví z té doby jsou strašlivá.

Úmrtnost byla obrovská. Od rána do večera mohla vymřít celá rodina. Celé ulice byly plné mrtvol a ti, kdo byli nuceni je odklízet, rovněž umírali. Choroba udeřila rychle, zabíjela náhodně a lidé se nemohli hrozbě vyhnout, protože město bylo uzavřeno.

Nejhorší bylo, že lidé čelili neviditelnému nepříteli. Odkud přicházel? Proč se náhle objevil, smetl všechno, co mu stálo v cestě, a pak na měsíce, roky či celá desetiletí zmizel?

Tajemství bylo částečně odhaleno koncem 19. století, když francouzsko-švýcarský lékař a bakteriolog Alexandre Yersin v Hongkongu izoloval bakterii, která je původcem dýmějového moru a která byla pojmenována Yersinia pestis. A identifikoval způsob přenosu bakterie z krys na člověka: blechy žijící na krysách.

Kdo mohl za mor?

Poté trvalo až do 30. let minulého století, než byl označen další viník: lidské blechy (pulex irritans). „Podle této hypotézy už hrály krysy a jejich blechy jen naprosto vedlejší roli počátečního původce. Stály pořád u původu choroby a byly zodpovědné za první případy moru, ale jejich úloha v epidemickém šíření byla vyloučena,“ připomíná expert na středověkou archeologii Frédérique Audoin-Rouzeau.

Tuto hypotézu potvrdila studie vědců z Osloské univerzity v Norsku a z italské Ferrarské univerzity. Autoři studie porovnávali populaci před morovými epidemiemi a po nich z let 1348 až 1813 v devíti městech ve Francii, Itálii, Španělsku, Británii, Polsku, Rusku, Švédsku a na Maltě.

Potvrdili, že sledovanou úmrtnost v sedmi případech z devíti skutečně vysvětluje přenos choroby lidskými blechami a vešmi. Alespoň v té době. Tento způsob přenosu vysvětluje šíření a přetrvávání moru v Evropě v době druhé vlny pandemie, ale v současných epidemiích je naopak dávána přednost úloze krysích blech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA čekají silnou sezonu hurikánů, zatímco klíčové agentury čelí škrtům a útokům

Americká federální agentura zveřejnila oficiální předpověď letošní hurikánové sezony. Ta může být ničivější, než je průměr. Spojené státy budou bouřlivé období zvládat v době, kdy organizace, které mají hurikány řešit, čelí propouštění a nejistotě.
včera v 09:00

AI mění způsob výuky už i na základkách. Někde ruší domácí úkoly

Slohové práce, prezentace, referáty, čtenářské deníky i slovní úlohy. Už na základních školách často dělá za děti domácí úkoly umělá inteligence (AI). Vyplývá to z odpovědí ředitelů vybraných základních škol, přiznání rodičů i výpovědí oslovených odborníků na vzdělávání. Podle podzimního výzkumu Univerzity Palackého (UPOL) využilo ke generování celého domácího úkolu umělou inteligenci osmadvacet procent žáků do čtrnácti let věku.
včera v 07:00

Obézní děti se vyhýbají pohledu na nezdravé jídlo, ukazuje brněnská studie

Děti s obezitou se podle studie odborníků z Mendelovy a Masarykovy univerzity záměrně vyhýbají pohledu na nezdravé potraviny. Naopak déle se dívají na jejich zdravější alternativy. Zdravější potraviny by tak ve školách či domácnostech měly být umístěny na viditelných a snadno dostupných místech, naznačuje studie.
23. 5. 2025

Archeologové našli na Českolipsku novověkou vlčí jámu. Včetně kůlu

Past na vlka objevili archeologové při stavbě obchvatu Svoru na Českolipsku. Takzvaná vlčí jáma připomíná 2,4 metru hlubokou studnu, uprostřed je ale zaražený zhruba metr dlouhý zahrocený dřevěný kůl, který měl zvíře usmrtit. Archeologové past datovali do 18. století.
23. 5. 2025

Téměř polovina mladých Britů tvrdí, že by raději vyrůstala bez internetu

Sociální média dnes používá většina mladých, ale nečekaně velká část z nich to pokládá za problém a myslí si, že kdyby internet vůbec neexistoval, byl by pro ně svět lepším místem pro život.
23. 5. 2025

Čína se chlubí mateřskou lodí pro drony, analytik doporučuje skepsi

Čínská armáda oznámila, že už na konci června by měl poprvé reálně vzlétnout bezpilotní letoun Ťiou Tchien (Devět nebes). Stroj je výjimečný tím, že funguje jako jakási letadlová nebo mateřská loď pro drony: na místo má dopravit až stovku bezpilotních dronů, které budou v cíli plnit nejrůznější úkoly.
22. 5. 2025

Pijí i hulí víc, v duševní pohodě zaostávají, ukázalo srovnání českých mladých s Evropou

Šestnáctiletí v Česku mají ve srovnání s Evropou nejvíce zkušeností s užíváním konopí, na druhém místě jsou pak v užívání návykových látek obecně, na třetím místě v užívání alkoholu. Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová volá po prevenci v řadách rodičů. „Ti formují postoje dospívajících,“ zdůrazňuje.
22. 5. 2025

Zvyšování hladiny oceánů povede ke katastrofální migraci, varuje studie

Když se Země oteplí o 1,5 stupně Celsia, povede to k nekontrolovatelnému zvyšování hladiny oceánů, což způsobí „katastrofální migraci do vnitrozemí“, varují autoři nové studie. Upozorňují ale, že k tomu podle jejich modelů může dojít, i když se podaří udržet teploty pod 1,2 stupně.
22. 5. 2025
Načítání...