Byl to asi omyl bez zlého úmyslu. Původ otvoru v plášti lodi Sojuz podle Roskosmosu zůstává záhadou

Dosavadní vyšetřování neobjasnilo původ záhadného otvoru v plášti kosmické lodi Sojuz MS-09, v jehož důsledku koncem loňského srpna poklesl v Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) tlak. Novinářům to v pondělí v Moskvě řekl šéf ruské agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Odhalení příčiny nepomohl ani loňský výstup do otevřeného kosmu, a tak bude vyšetřování pokračovat, možná i formou experimentu na oběžné dráze.

Posádka ISS v noci na 30. srpna objevila v plášti stanice otvor, který byl vyvrtán zevnitř. Trhlinu, kterou unikal vzduch, kosmonauti záhy utěsnili a dopravní loď se 20. prosince bez problémů vrátila na Zemi.

Vyšetřování původu záhadného otvoru zatím k ničemu nevedlo. K objasnění záhady nepřispěly ani vzorky z vnější části pláště, které při téměř osmihodinovém výstupu do otevřeného vesmíru odebrali kosmonauti Oleg Kononěnko a Sergej Prokopjev. Odebraný materiál zkoumali experti ruské tajné služby FSB.

Byl to omyl

Podle zdrojů agentury Interfax se teď vyšetřovatelé přiklánějí k názoru, že otvor vznikl omylem a bez zlého úmyslu při přípravě kosmické lodi ke startu na kosmodromu Bajkonur. Kdo je za incident odpovědný, nebylo ale zatím zjištěno.

Vedoucí představitelé Roskosmosu ani amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se k případu až do objasnění nechtějí vyjadřovat.

Spekulovalo se o Američanech

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Později šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin řekl, že za problémem je technická chyba způsobená lidskou rukou. Dodal, že šlo o poškození zvnitřku lodi, které mohlo být i úmyslné.

Na ruských sociálních sítích se v této souvislosti pak objevily spekulace, že otvor možná vyvrtali američtí členové posádky orbitálního komplexu, aby si vynutili dřívější návrat na Zemi jednoho z nich kvůli nemoci. To ale Rogozin odmítl. Později se spekulovalo o sabotáži na Zemi nebo o selhání některého ze zaměstnanců Roskosmosu – žádná z těchto podezření zatím nebyla ani potvrzena ani vyvrácena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 7 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 12 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 13 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 13 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...