Byl to asi omyl bez zlého úmyslu. Původ otvoru v plášti lodi Sojuz podle Roskosmosu zůstává záhadou

Dosavadní vyšetřování neobjasnilo původ záhadného otvoru v plášti kosmické lodi Sojuz MS-09, v jehož důsledku koncem loňského srpna poklesl v Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) tlak. Novinářům to v pondělí v Moskvě řekl šéf ruské agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Odhalení příčiny nepomohl ani loňský výstup do otevřeného kosmu, a tak bude vyšetřování pokračovat, možná i formou experimentu na oběžné dráze.

Posádka ISS v noci na 30. srpna objevila v plášti stanice otvor, který byl vyvrtán zevnitř. Trhlinu, kterou unikal vzduch, kosmonauti záhy utěsnili a dopravní loď se 20. prosince bez problémů vrátila na Zemi.

Vyšetřování původu záhadného otvoru zatím k ničemu nevedlo. K objasnění záhady nepřispěly ani vzorky z vnější části pláště, které při téměř osmihodinovém výstupu do otevřeného vesmíru odebrali kosmonauti Oleg Kononěnko a Sergej Prokopjev. Odebraný materiál zkoumali experti ruské tajné služby FSB.

Byl to omyl

Podle zdrojů agentury Interfax se teď vyšetřovatelé přiklánějí k názoru, že otvor vznikl omylem a bez zlého úmyslu při přípravě kosmické lodi ke startu na kosmodromu Bajkonur. Kdo je za incident odpovědný, nebylo ale zatím zjištěno.

Vedoucí představitelé Roskosmosu ani amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se k případu až do objasnění nechtějí vyjadřovat.

Spekulovalo se o Američanech

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Později šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin řekl, že za problémem je technická chyba způsobená lidskou rukou. Dodal, že šlo o poškození zvnitřku lodi, které mohlo být i úmyslné.

Na ruských sociálních sítích se v této souvislosti pak objevily spekulace, že otvor možná vyvrtali američtí členové posádky orbitálního komplexu, aby si vynutili dřívější návrat na Zemi jednoho z nich kvůli nemoci. To ale Rogozin odmítl. Později se spekulovalo o sabotáži na Zemi nebo o selhání některého ze zaměstnanců Roskosmosu – žádná z těchto podezření zatím nebyla ani potvrzena ani vyvrácena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 18 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled