„Bůh je ztělesněním zcela dětinských pověr,“ napsal Einstein. Tento dopis se teď draží za dvacet milionů

Za více než milion dolarů (asi 22,4 milionu korun) by se mohl v prosinci vydražit dopis, který v roce 1954 napsal Albert Einstein židovskému filozofovi Ericu Gutkindovi. Proslulý teoretický fyzik v něm nazývá boha „produktem lidské slabosti“ a náboženství „ztělesněním zcela dětinských pověr“. Text se poprvé objevil na veřejnosti při dražbě v roce 2008, nyní půjde do aukce v pobočce aukční síně Christie's v New Yorku.

„Slovo bůh pro mě není ničím jiným než výrazem a produktem lidské slabosti, bible jen sbírkou počestných, nicméně spíše primitivních legend,“ uvádí se v asi nejznámější pasáži z dopisu.

Einstein dopis napsal rok před svou smrtí v reakci na Gutkindovu knihu z roku 1952, která se pokoušela propojit koncepty židovského duchovna a intelektualismu. Nastolovala hypotézu, že pokrok vědy může dovést a dovede lidstvo ke kompletnímu pochopení boha.

Gutkind jeden výtisk zaslal Einsteinovi jako dárek. „Přečetl jsem v posledních dnech značnou část vaší knihy a velice vám děkuji, že jste mi ji poslal,“ napsal fyzik. Jeho recenze byla zdvořilá, avšak dosti nekompromisní, napsal Washington Post (WP).

Boha odmítal, ateistou se necítil

„Židovství stejně jako všechna ostatní náboženství je pro mne ztělesněním zcela dětinských pověr,“ napsal mimo jiné Einstein. Média zároveň připomínají, že ačkoli Einstein jasně odmítal myšlenku personifikovaného boha, který sleduje veškeré lidské konání, nepovažoval se za ateistu. Podle WP měl také hlubokou úctu k „náboženským géniům“ a měl za to, že náboženství je pro lidi potřebným morálním vodítkem.

Co se dělo se stěžejním dopisem v dekádách po jeho sepsání, není jasné. Znovu se objevil až v roce 2008, když za něj neznámý kupec v londýnské dražbě zaplatil 404 tisíc dolarů (tehdy zhruba sedm milionů korun). O čtyři roky později se objevil na serveru eBay s vyvolávací cenou tři miliony dolarů, ovšem zřejmě kupce nenašel.

Aukční síň Christie's očekává, že v dražbě 4. prosince by se finální cena mohla dostat na 1,5 milionu dolarů (34 milionů korun). Za podobnou cenu (za 1,3 milionu dolarů) se loni v říjnu v Jeruzalémě prodal Einsteinův ručně psaný vzkaz o šťastném životě, kterým fyzik v roce 1922 obdaroval hotelového poslíčka v Tokiu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 6 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 8 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 12 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 13 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 14 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 14 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...