Historik Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR Michal Frankl získal prestižní grant Evropské výzkumné rady, tzv. ERC Consolidator Grant. U mezinárodní komise uspěl s projektem o uprchlících a občanech ve středovýchodní Evropě ve 20. století. S grantem se pojí zisk dvou milionů eur (v přepočtu téměř 52 milionů korun).
Michal Frankl během následujících pěti let povede mezinárodní tým historiků, který bude srovnávat způsoby definování, diskutování, třídění a přijímání uprchlíků v Československu, Polsku, Rakousku, Maďarsku a Jugoslávii a jejich nástupnických státech. Grant zužitkuje ke knižní publikaci, k řadě dílčích studií, ale také k workshopům, konferencím a sborníkům.
Podle historika se zmíněná území často považují za místa, odkud se odchází a která nejsou útočištěm uprchlíků. Projekt má tento náhled změnit. Zaměří se na celé 20. století: od první světové války, vytváření národních států, přes uprchlíky konce 30. let, období holocaustu, po éru studené války a 90. léta. „Jednou z inovací projektu je porovnání útěku na svobodný západ s azylem v komunistickém bloku, například pro uprchlíky z Řecka,“ poznamenal Frankl v tiskové zprávě.
Zkušenost s uprchlíky
Podle historika chybí v Česku diskuse o tom, co znamená poskytování azylu a jak uprchlíci ovlivňují společnost. „V knize Nejisté útočiště jsme spolu s Kateřinou Čapkovou popsali též tvrdý přístup československých úřadů po anšlusu Rakouska, které zejména židovským uprchlíkům prakticky uzavřely hranice. Čekali jsme, že to tady vzbudí nějakou diskusi o tom, jak se má v takových situacích demokracie zachovat. Ale nic takového nenastalo. V kontrastu s debatami o švýcarské, britské či americké uprchlické politice v době holocaustu. Jako bychom na Československo či země na východě kladli jiné nároky. I proto jsem se pustil do přípravy ERC projektu,“ vysvětluje Frankl.
Je jediným Čechem, který v této výzvě grant obdržel. Celkem jej získalo 291 vědců čtyřiceti národností, vedou mezi nimi Němci (49 grantů), Italové (35), Francouzi (34) a Britové (27).
Projekty budou badatelé řešit na univerzitách ve 21 evropských zemích, nejčastěji ve Velké Británii. Celková dotace v rámci výzvy činí 573 milionů eur (téměř 15 miliard korun).
Z 2389 vědeckých návrhů projektů Evropská výzkumná rada vybrala zhruba 12 procent. Téměř třetina grantů byla udělena ženám. „Tato výzva by měla vytvořit kolem 1750 pracovních pozic pro postdoktorandy, doktorandy a další personál,“ uvádí web ERC.
Prestižní granty už dostalo sedm Čechů
Do Česka letos zamířilo už sedm grantů ERC. V červenci obdrželi tzv. ERC Starting Grant dva řešitelé z Univerzity Karlovy a po jednom z Masarykovy univerzity v Brně, Biologického centra AV ČR a Ústavu molekulární genetiky AV ČR. V říjnu dostal ERC Synergy Grant matematik Jaroslav Nešetřil z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, společně s maďarskými kolegy z Univerzity Loránda Eötvöse a Středoevropské univerzity v Budapešti získali deset milionů eur (zhruba 260 milionů korun).
