Britští medici jsou nešikovní. Kvůli mobilům a počítačům mají neobratné ruce, tvrdí zkušený lékař

Současným studentům medicíny chybí manuální zručnost, která je zásadní pro úspěšné vykonávání práce chirurga. Tvrdí to profesor chirurgie na Královské univerzitě v Londýně Roger Kneebone. Podle něj jsou viníkem moderní technologie i nedostatečná výuka ve školách.

Studenti stráví příliš mnoho času před monitory počítačů a velmi málo při ruční činnosti, takže ztrácejí zručnost. V případě studentů chirurgie se to projevuje třeba potížemi se šitím ran, kritizuje profesor Roger Kneebone. Všiml si, že mladí lidé mají velmi malou zkušenost s rukodělnou činností a zápasí s praktickými úkoly.

„Je to důležitý a stále naléhavější problém,“ citovala Kneebona stanice BBC. Profesor se obává, že studenti sice budou mít univerzitní diplomy, avšak nebudou schopni pacienty rozříznout a zašít. „Znepokojuje mne i mé kolegy, že zatímco v minulosti jste předpokládali, že absolventi budou schopni praktických úkonů, jako je něco vyříznout, teď už to neplatí,“ řekl Kneebone.

Ten by proto doporučil rozšířit výuku mladých o tvůrčí a umělecké předměty, při nichž bude nutné používat ruce. Mnoho věcí se podle něj „odehrává na dvourozměrné obrazovce“, čímž odpadá možnost věci si osahat a rozvíjet manuální dovednosti. „Studenti přestávají věřit svým rukám,“ tvrdí profesor a dodává: „Máme studenty, kteří studují s výbornými známkami, avšak nemají základní hmatové znalosti,“ dodal Kneebone.

Ve školství ubývají kreativní předměty

Alice Barnardová z výukové charitativní organizace Edge řekla, že vláda hodně mluví o významu kreativních předmětů, ale chová se jinak. Ve školách se podle ní klade důraz na akademické předměty, zatímco ty kreativní jsou zatlačeny do pozadí. Podle statistiky od roku 2010 ubylo těchto předmětů o 20 procent.

„Tvořivost není jenom pro umělce. Předměty jako kreslení a technologie, hudba, umění a drama jsou důležité pro rozvoj představivosti a důvtipu, houževnatosti, řešení problémů, práce ve skupině a technických dovedností,“ řekl ředitel muzea královny Viktorie a prince Alberta Tristram Hunt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...