Britští medici jsou nešikovní. Kvůli mobilům a počítačům mají neobratné ruce, tvrdí zkušený lékař

Současným studentům medicíny chybí manuální zručnost, která je zásadní pro úspěšné vykonávání práce chirurga. Tvrdí to profesor chirurgie na Královské univerzitě v Londýně Roger Kneebone. Podle něj jsou viníkem moderní technologie i nedostatečná výuka ve školách.

Studenti stráví příliš mnoho času před monitory počítačů a velmi málo při ruční činnosti, takže ztrácejí zručnost. V případě studentů chirurgie se to projevuje třeba potížemi se šitím ran, kritizuje profesor Roger Kneebone. Všiml si, že mladí lidé mají velmi malou zkušenost s rukodělnou činností a zápasí s praktickými úkoly.

„Je to důležitý a stále naléhavější problém,“ citovala Kneebona stanice BBC. Profesor se obává, že studenti sice budou mít univerzitní diplomy, avšak nebudou schopni pacienty rozříznout a zašít. „Znepokojuje mne i mé kolegy, že zatímco v minulosti jste předpokládali, že absolventi budou schopni praktických úkonů, jako je něco vyříznout, teď už to neplatí,“ řekl Kneebone.

Ten by proto doporučil rozšířit výuku mladých o tvůrčí a umělecké předměty, při nichž bude nutné používat ruce. Mnoho věcí se podle něj „odehrává na dvourozměrné obrazovce“, čímž odpadá možnost věci si osahat a rozvíjet manuální dovednosti. „Studenti přestávají věřit svým rukám,“ tvrdí profesor a dodává: „Máme studenty, kteří studují s výbornými známkami, avšak nemají základní hmatové znalosti,“ dodal Kneebone.

Ve školství ubývají kreativní předměty

Alice Barnardová z výukové charitativní organizace Edge řekla, že vláda hodně mluví o významu kreativních předmětů, ale chová se jinak. Ve školách se podle ní klade důraz na akademické předměty, zatímco ty kreativní jsou zatlačeny do pozadí. Podle statistiky od roku 2010 ubylo těchto předmětů o 20 procent.

„Tvořivost není jenom pro umělce. Předměty jako kreslení a technologie, hudba, umění a drama jsou důležité pro rozvoj představivosti a důvtipu, houževnatosti, řešení problémů, práce ve skupině a technických dovedností,“ řekl ředitel muzea královny Viktorie a prince Alberta Tristram Hunt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 21 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...