Blíží se koronavirové testy ze slin a mohou být přelomem. Jsou bezbolestné a rychlé

Belgie od září zahájí zkušební testování na koronavirus, které má pomoci výrazně zvýšit počet provedených testů a zkrátit čekání na jejich výsledky. Univerzita v Lutychu bude na desítkách tisíců studentů zkoušet, jak spolehlivé jsou domácí testy pracující se vzorkem slin. Experti tvrdí, že jejich nižší spolehlivost proti současným testům může jít částečně kompenzovat opakovaným testováním, uvedla agentura Reuters.

Univerzita vyvinula detekční metodu, při níž se vzorek slin zkoumá v uzavřené kapsli. Podle univerzitních vědců to může významně přispět k překonání jedné z hlavních překážek na cestě k rozšíření testovacích kapacit, kterou je nedostatek lidí odebírajících vzorky.

Přítomnost viru způsobujícího nemoc covid-19 se teď většinou zkoumá pomocí výtěrů z nosohltanu, což vyžaduje personál v ochranném oděvu, protože při něm hrozí kontaminace odebírajícího virem. Řadě lidí je takový způsob testování navíc nepříjemný, a proto se mu vyhýbají. 

Zhruba 30 tisíc studentů a zaměstnanců univerzity ale bude od září do prosince každý týden nosit do univerzitní laboratoře uzavřené vzorky svých slin. „Večer budou mít výsledky,“ popsal agentuře Reuters jednu z výhod nové metody zástupce šéfa univerzitního výzkumu Fabrice Bureau. Na vyhodnocení současných testů čekají lidé většinou několik dní.

Méně spolehlivé i méně bolestivé

Nevýhodou je podle Bureaua menší spolehlivost nového postupu. Zatímco při zkoumání vzorků z nosu se podaří nákazu odhalit v osmdesáti procentech případů, ze slin je úspěšnost šedesátiprocentní. Částečně vyvážit tento nedostatek ale může opakování testů, které je snazší než v případě dosavadního postupu, dodal Bureau.

Metodu odebírání vzorků slin teď zkouší podle Reuters také Velká Británie, která se rovněž snaží najít způsob, jak otestovat co největší část populace. Experimentuje se s nimi už také ve Spojených státech, kde je ale problém právě s jejich nízkou spolehlivostí.

Pokud na základě zkušebního testování v Lutychu schválí belgické úřady celostátní používání slinových testů, mohly by od příštího roku výrazně rozšířit testovací kapacitu v jedenáctimilionové Belgii, kde se od začátku epidemie koronavirem nakazilo více než 75 000 lidí a téměř 10 tisíc jich zemřelo. Belgie v souvislosti s aktuálním nárůstem počtu případů covidu-19 plánuje od podzimu začít testovat až 90 tisíc lidí denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 9 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 9 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 12 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 17 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...