Blíží se koronavirové testy ze slin a mohou být přelomem. Jsou bezbolestné a rychlé

Belgie od září zahájí zkušební testování na koronavirus, které má pomoci výrazně zvýšit počet provedených testů a zkrátit čekání na jejich výsledky. Univerzita v Lutychu bude na desítkách tisíců studentů zkoušet, jak spolehlivé jsou domácí testy pracující se vzorkem slin. Experti tvrdí, že jejich nižší spolehlivost proti současným testům může jít částečně kompenzovat opakovaným testováním, uvedla agentura Reuters.

Univerzita vyvinula detekční metodu, při níž se vzorek slin zkoumá v uzavřené kapsli. Podle univerzitních vědců to může významně přispět k překonání jedné z hlavních překážek na cestě k rozšíření testovacích kapacit, kterou je nedostatek lidí odebírajících vzorky.

Přítomnost viru způsobujícího nemoc covid-19 se teď většinou zkoumá pomocí výtěrů z nosohltanu, což vyžaduje personál v ochranném oděvu, protože při něm hrozí kontaminace odebírajícího virem. Řadě lidí je takový způsob testování navíc nepříjemný, a proto se mu vyhýbají. 

Zhruba 30 tisíc studentů a zaměstnanců univerzity ale bude od září do prosince každý týden nosit do univerzitní laboratoře uzavřené vzorky svých slin. „Večer budou mít výsledky,“ popsal agentuře Reuters jednu z výhod nové metody zástupce šéfa univerzitního výzkumu Fabrice Bureau. Na vyhodnocení současných testů čekají lidé většinou několik dní.

Méně spolehlivé i méně bolestivé

Nevýhodou je podle Bureaua menší spolehlivost nového postupu. Zatímco při zkoumání vzorků z nosu se podaří nákazu odhalit v osmdesáti procentech případů, ze slin je úspěšnost šedesátiprocentní. Částečně vyvážit tento nedostatek ale může opakování testů, které je snazší než v případě dosavadního postupu, dodal Bureau.

Metodu odebírání vzorků slin teď zkouší podle Reuters také Velká Británie, která se rovněž snaží najít způsob, jak otestovat co největší část populace. Experimentuje se s nimi už také ve Spojených státech, kde je ale problém právě s jejich nízkou spolehlivostí.

Pokud na základě zkušebního testování v Lutychu schválí belgické úřady celostátní používání slinových testů, mohly by od příštího roku výrazně rozšířit testovací kapacitu v jedenáctimilionové Belgii, kde se od začátku epidemie koronavirem nakazilo více než 75 000 lidí a téměř 10 tisíc jich zemřelo. Belgie v souvislosti s aktuálním nárůstem počtu případů covidu-19 plánuje od podzimu začít testovat až 90 tisíc lidí denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 3 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 7 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...