Blíží se koronavirové testy ze slin a mohou být přelomem. Jsou bezbolestné a rychlé

Belgie od září zahájí zkušební testování na koronavirus, které má pomoci výrazně zvýšit počet provedených testů a zkrátit čekání na jejich výsledky. Univerzita v Lutychu bude na desítkách tisíců studentů zkoušet, jak spolehlivé jsou domácí testy pracující se vzorkem slin. Experti tvrdí, že jejich nižší spolehlivost proti současným testům může jít částečně kompenzovat opakovaným testováním, uvedla agentura Reuters.

Univerzita vyvinula detekční metodu, při níž se vzorek slin zkoumá v uzavřené kapsli. Podle univerzitních vědců to může významně přispět k překonání jedné z hlavních překážek na cestě k rozšíření testovacích kapacit, kterou je nedostatek lidí odebírajících vzorky.

Přítomnost viru způsobujícího nemoc covid-19 se teď většinou zkoumá pomocí výtěrů z nosohltanu, což vyžaduje personál v ochranném oděvu, protože při něm hrozí kontaminace odebírajícího virem. Řadě lidí je takový způsob testování navíc nepříjemný, a proto se mu vyhýbají. 

Zhruba 30 tisíc studentů a zaměstnanců univerzity ale bude od září do prosince každý týden nosit do univerzitní laboratoře uzavřené vzorky svých slin. „Večer budou mít výsledky,“ popsal agentuře Reuters jednu z výhod nové metody zástupce šéfa univerzitního výzkumu Fabrice Bureau. Na vyhodnocení současných testů čekají lidé většinou několik dní.

Méně spolehlivé i méně bolestivé

Nevýhodou je podle Bureaua menší spolehlivost nového postupu. Zatímco při zkoumání vzorků z nosu se podaří nákazu odhalit v osmdesáti procentech případů, ze slin je úspěšnost šedesátiprocentní. Částečně vyvážit tento nedostatek ale může opakování testů, které je snazší než v případě dosavadního postupu, dodal Bureau.

Metodu odebírání vzorků slin teď zkouší podle Reuters také Velká Británie, která se rovněž snaží najít způsob, jak otestovat co největší část populace. Experimentuje se s nimi už také ve Spojených státech, kde je ale problém právě s jejich nízkou spolehlivostí.

Pokud na základě zkušebního testování v Lutychu schválí belgické úřady celostátní používání slinových testů, mohly by od příštího roku výrazně rozšířit testovací kapacitu v jedenáctimilionové Belgii, kde se od začátku epidemie koronavirem nakazilo více než 75 000 lidí a téměř 10 tisíc jich zemřelo. Belgie v souvislosti s aktuálním nárůstem počtu případů covidu-19 plánuje od podzimu začít testovat až 90 tisíc lidí denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...