Blíží se koronavirové testy ze slin a mohou být přelomem. Jsou bezbolestné a rychlé

Belgie od září zahájí zkušební testování na koronavirus, které má pomoci výrazně zvýšit počet provedených testů a zkrátit čekání na jejich výsledky. Univerzita v Lutychu bude na desítkách tisíců studentů zkoušet, jak spolehlivé jsou domácí testy pracující se vzorkem slin. Experti tvrdí, že jejich nižší spolehlivost proti současným testům může jít částečně kompenzovat opakovaným testováním, uvedla agentura Reuters.

Univerzita vyvinula detekční metodu, při níž se vzorek slin zkoumá v uzavřené kapsli. Podle univerzitních vědců to může významně přispět k překonání jedné z hlavních překážek na cestě k rozšíření testovacích kapacit, kterou je nedostatek lidí odebírajících vzorky.

Přítomnost viru způsobujícího nemoc covid-19 se teď většinou zkoumá pomocí výtěrů z nosohltanu, což vyžaduje personál v ochranném oděvu, protože při něm hrozí kontaminace odebírajícího virem. Řadě lidí je takový způsob testování navíc nepříjemný, a proto se mu vyhýbají. 

Zhruba 30 tisíc studentů a zaměstnanců univerzity ale bude od září do prosince každý týden nosit do univerzitní laboratoře uzavřené vzorky svých slin. „Večer budou mít výsledky,“ popsal agentuře Reuters jednu z výhod nové metody zástupce šéfa univerzitního výzkumu Fabrice Bureau. Na vyhodnocení současných testů čekají lidé většinou několik dní.

Méně spolehlivé i méně bolestivé

Nevýhodou je podle Bureaua menší spolehlivost nového postupu. Zatímco při zkoumání vzorků z nosu se podaří nákazu odhalit v osmdesáti procentech případů, ze slin je úspěšnost šedesátiprocentní. Částečně vyvážit tento nedostatek ale může opakování testů, které je snazší než v případě dosavadního postupu, dodal Bureau.

Metodu odebírání vzorků slin teď zkouší podle Reuters také Velká Británie, která se rovněž snaží najít způsob, jak otestovat co největší část populace. Experimentuje se s nimi už také ve Spojených státech, kde je ale problém právě s jejich nízkou spolehlivostí.

Pokud na základě zkušebního testování v Lutychu schválí belgické úřady celostátní používání slinových testů, mohly by od příštího roku výrazně rozšířit testovací kapacitu v jedenáctimilionové Belgii, kde se od začátku epidemie koronavirem nakazilo více než 75 000 lidí a téměř 10 tisíc jich zemřelo. Belgie v souvislosti s aktuálním nárůstem počtu případů covidu-19 plánuje od podzimu začít testovat až 90 tisíc lidí denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 13 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 15 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...