Blíží se koronavirové testy ze slin a mohou být přelomem. Jsou bezbolestné a rychlé

Belgie od září zahájí zkušební testování na koronavirus, které má pomoci výrazně zvýšit počet provedených testů a zkrátit čekání na jejich výsledky. Univerzita v Lutychu bude na desítkách tisíců studentů zkoušet, jak spolehlivé jsou domácí testy pracující se vzorkem slin. Experti tvrdí, že jejich nižší spolehlivost proti současným testům může jít částečně kompenzovat opakovaným testováním, uvedla agentura Reuters.

Univerzita vyvinula detekční metodu, při níž se vzorek slin zkoumá v uzavřené kapsli. Podle univerzitních vědců to může významně přispět k překonání jedné z hlavních překážek na cestě k rozšíření testovacích kapacit, kterou je nedostatek lidí odebírajících vzorky.

Přítomnost viru způsobujícího nemoc covid-19 se teď většinou zkoumá pomocí výtěrů z nosohltanu, což vyžaduje personál v ochranném oděvu, protože při něm hrozí kontaminace odebírajícího virem. Řadě lidí je takový způsob testování navíc nepříjemný, a proto se mu vyhýbají. 

Zhruba 30 tisíc studentů a zaměstnanců univerzity ale bude od září do prosince každý týden nosit do univerzitní laboratoře uzavřené vzorky svých slin. „Večer budou mít výsledky,“ popsal agentuře Reuters jednu z výhod nové metody zástupce šéfa univerzitního výzkumu Fabrice Bureau. Na vyhodnocení současných testů čekají lidé většinou několik dní.

Méně spolehlivé i méně bolestivé

Nevýhodou je podle Bureaua menší spolehlivost nového postupu. Zatímco při zkoumání vzorků z nosu se podaří nákazu odhalit v osmdesáti procentech případů, ze slin je úspěšnost šedesátiprocentní. Částečně vyvážit tento nedostatek ale může opakování testů, které je snazší než v případě dosavadního postupu, dodal Bureau.

Metodu odebírání vzorků slin teď zkouší podle Reuters také Velká Británie, která se rovněž snaží najít způsob, jak otestovat co největší část populace. Experimentuje se s nimi už také ve Spojených státech, kde je ale problém právě s jejich nízkou spolehlivostí.

Pokud na základě zkušebního testování v Lutychu schválí belgické úřady celostátní používání slinových testů, mohly by od příštího roku výrazně rozšířit testovací kapacitu v jedenáctimilionové Belgii, kde se od začátku epidemie koronavirem nakazilo více než 75 000 lidí a téměř 10 tisíc jich zemřelo. Belgie v souvislosti s aktuálním nárůstem počtu případů covidu-19 plánuje od podzimu začít testovat až 90 tisíc lidí denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 3 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 21 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 23 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...