Biologové nafilmovali čtyřmetrovou krakatici. Vzácně se ukázala v Mexickém zálivu

Američtí oceánologové pozorovali, a dokonce nafilmovali krakatici obrovskou, velikého hlavonožce žijícího v mořských hlubinách. Jde o jedno z mála videí, na nichž je tento stále záhadný tvor zachycený.

Krakatice, kterou vědci nafilmovali, byla podle jejich vyjádření jen mládě, přesto měřila kolem čtyř metrů. Dospělé krakatice mohou být i výrazně větší, nejdelší změřený exemplář měl asi 18 metrů, většinu těla tvoří chapadla. 

O těchto tvorech věda příliš neví, desítky let totiž mohli biologové studovat jen mrtvá těla, která byla vyplavená na mořském pobřeží. Poprvé se podařilo krakatici obrovskou nafilmovat v jejím přirozeném prostředí až roku 2013, a to u pobřeží japonského souostroví Ogasawara.

Pro japonský pokus musela vzniknout speciální kamera, vyvinula ji Edie Widderová, která předpokládala, že krakatice se klasických kamer bojí a že bude potřeba připravit speciální zařízení.

Její kamera byla využitá i při nejnovějším pokusu u amerických břehů, v Mexickém zálivu asi 150 kilometrů od New Orleans. Přístroj upevněný na ponorce je vybavený „falešnou medúzou“. Jde o kruh světel o speciální frekvenci, který má krakaticím připomínat jejich oblíbenou kořist korunovku hojnou.

A podařilo se. Krakatice obrovská se v hloubce asi 700 metrů k návnadě přiblížila a zaútočila na ni. Jedná se o první video tohoto tvora natočeného u amerického pobřeží.

Vizualizace boje krakatice s vorvaněm v Americkém přírodovědném muzeu
Zdroj: Wikimedia Commons

Co víme o krakaticích?

Krakatice obrovská je jeden z největších druhů hlavonožců. Na délku je asi úplně největší, hmotností ji překonává kalmar Hamiltonův, který žije v hlubinách u Antarktidy. Pro jejich izolovaný způsob života v temných hlubinách se o nich ví jen málo. Stopy po jejich chapadlech byly objevené na kůži vorvaňů, kteří se krakaticemi zřejmě živí. Historky o krakaticích, které vorvaně loví, jsou s největší pravděpodobností smyšlené - zatímco vorvaň může vážit i kolem padesáti tun, ty největší krakatice obrovské měly jen asi 200 kilogramů. 

Právě chapadla jsou pro krakatice typická. Kromě osmi normálních mají další dvě prodloužená, ta používají k lovu. Zajímavé jsou také jejich oči - měří až 27 centimetrů v průměru a jedná se o vůbec největší oči u jakéhokoliv žijícího tvora. A z těch vymřelých měli větší oči zřejmě jen ichtyosauři.

Hlubinní giganti

Dříve byly rozměry krakatic výrazně přeceňované, spekulovalo se o tvorech s rozměry nad 30, nebo dokonce 40 metrů. To ale vycházelo z odhadů z rozkládajících se těl krakatic, která vypadala větší, než jsou.  Většina velikosti přitom připadá na chapadla, plášť krakatic má maximálně dva až tři metry. Jejich velikost je způsobená takzvaným hlubinným gigantismem. Jde o jev, který způsobuje, že zvířata žijící v mořských blubinách dosahují větších rozměrů než ta u hladiny. 

Fenomén zřejmě souvisí s nižšími teplotami v hlubinách a týká se nejen krakatic, ale také stejnonožců, krabů a dalších zvířat, zejména těch bezobratlých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 15 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 23 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...