Biologové nafilmovali čtyřmetrovou krakatici. Vzácně se ukázala v Mexickém zálivu

Američtí oceánologové pozorovali, a dokonce nafilmovali krakatici obrovskou, velikého hlavonožce žijícího v mořských hlubinách. Jde o jedno z mála videí, na nichž je tento stále záhadný tvor zachycený.

Krakatice, kterou vědci nafilmovali, byla podle jejich vyjádření jen mládě, přesto měřila kolem čtyř metrů. Dospělé krakatice mohou být i výrazně větší, nejdelší změřený exemplář měl asi 18 metrů, většinu těla tvoří chapadla. 

O těchto tvorech věda příliš neví, desítky let totiž mohli biologové studovat jen mrtvá těla, která byla vyplavená na mořském pobřeží. Poprvé se podařilo krakatici obrovskou nafilmovat v jejím přirozeném prostředí až roku 2013, a to u pobřeží japonského souostroví Ogasawara.

Pro japonský pokus musela vzniknout speciální kamera, vyvinula ji Edie Widderová, která předpokládala, že krakatice se klasických kamer bojí a že bude potřeba připravit speciální zařízení.

Její kamera byla využitá i při nejnovějším pokusu u amerických břehů, v Mexickém zálivu asi 150 kilometrů od New Orleans. Přístroj upevněný na ponorce je vybavený „falešnou medúzou“. Jde o kruh světel o speciální frekvenci, který má krakaticím připomínat jejich oblíbenou kořist korunovku hojnou.

A podařilo se. Krakatice obrovská se v hloubce asi 700 metrů k návnadě přiblížila a zaútočila na ni. Jedná se o první video tohoto tvora natočeného u amerického pobřeží.

Vizualizace boje krakatice s vorvaněm v Americkém přírodovědném muzeu
Zdroj: Wikimedia Commons

Co víme o krakaticích?

Krakatice obrovská je jeden z největších druhů hlavonožců. Na délku je asi úplně největší, hmotností ji překonává kalmar Hamiltonův, který žije v hlubinách u Antarktidy. Pro jejich izolovaný způsob života v temných hlubinách se o nich ví jen málo. Stopy po jejich chapadlech byly objevené na kůži vorvaňů, kteří se krakaticemi zřejmě živí. Historky o krakaticích, které vorvaně loví, jsou s největší pravděpodobností smyšlené - zatímco vorvaň může vážit i kolem padesáti tun, ty největší krakatice obrovské měly jen asi 200 kilogramů. 

Právě chapadla jsou pro krakatice typická. Kromě osmi normálních mají další dvě prodloužená, ta používají k lovu. Zajímavé jsou také jejich oči - měří až 27 centimetrů v průměru a jedná se o vůbec největší oči u jakéhokoliv žijícího tvora. A z těch vymřelých měli větší oči zřejmě jen ichtyosauři.

Hlubinní giganti

Dříve byly rozměry krakatic výrazně přeceňované, spekulovalo se o tvorech s rozměry nad 30, nebo dokonce 40 metrů. To ale vycházelo z odhadů z rozkládajících se těl krakatic, která vypadala větší, než jsou.  Většina velikosti přitom připadá na chapadla, plášť krakatic má maximálně dva až tři metry. Jejich velikost je způsobená takzvaným hlubinným gigantismem. Jde o jev, který způsobuje, že zvířata žijící v mořských blubinách dosahují větších rozměrů než ta u hladiny. 

Fenomén zřejmě souvisí s nižšími teplotami v hlubinách a týká se nejen krakatic, ale také stejnonožců, krabů a dalších zvířat, zejména těch bezobratlých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci vytvořili myší model vzácné nemoci, pomůže v testování léků

Čeští vědci vytvořili myší model, který napodobuje vzácnou vrozenou nemoc, která u dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a tělesná poškození. Model může přispět k účinnějšímu testování léků, v budoucnosti také při samotné léčbě pacientů.
před 18 hhodinami

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 20 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026
Načítání...