Experimentální bezpilotní vesmírný letoun americké armády X-37B přistál v neděli v Kennedyho středisku NASA na Mysu Canaveral. Letoun dokončil utajenou misi, která trvala téměř dva roky, informovala agentura Reuters s odvoláním na americké letectvo.
Letoun X-37B, který se podobá miniaturnímu raketoplánu, přistál na ranveji, jež bývala používána pro přistávání raketoplánů, jejichž program byl pozastaven v roce 2011.
- Raketoplán má oproti vyřazeným raketoplánům Space Shuttle mnohem menší rozměry. X-37B má délku přibližně 8,8 metru a šířku 4,5 metru. Nákladový prostor má rozměry 2,1 x 1,2 metru. Hmotnost raketoplánu X-37B je asi 5 tun.
Vesmírný letoun postavila firma Boeing a odstartoval v květnu 2015 s pomocí rakety Atlas 5, kterou vyrobily společně firmy Boeing a Lockheed Martin. Letoun je dlouhý devět metrů a má rozpětí křídel čtyři a půl metru.
Během více než 700 dní, které strávil na oběžné dráze Země, prováděl X-37B neupřesněné experimenty. Jednalo se o čtvrtou a zatím nejdelší misi utajeného programu amerického vojenského letectva.
Mise je tajná
Poprvé tento letoun známý také jako Orbital Test Vehicle (orbitální testovací plavidlo, OTV) odstartoval v dubnu 2010 a na Zemi se vrátil o osm měsíců později. Druhá mise se uskutečnila v květnu 2011 a trvala 15 měsíců. Třetí začala v prosinci 2012 a letoun se na Zemi vrátil po 22 měsících. Pátá mise má následovat během letošního roku.
O smyslu letů tohoto stroje se jen spekuluje, občas dokonce velmi divoce – objevily se teorie, že raketoplán ve vesmíru mohl testovat „nesmyslný“ pohon EM Drive. Ve skutečnosti asi nic takového na oběžné dráze neproběhlo, i obsah toho, co X-37B ve vesmíru zřejmě dělá, je ovšem zajímavý.
Podle serveru Universetoday se při předchozích misích tohoto stroje mělo jednat hlavně o testování senzorů nové generace – a to na praktických a konkrétních misích. Na rozdíl od družic totiž tento raketoplán může velmi snadno měnit svoji dráhu a také pozici vůči Zemi. Uvažuje se také o tom, že je určen pro opravu družic ve vesmíru a současně doplňování jejich nádrží. To je v současné době jedním z největších problémů NASA i americké armády – ale věnuje se mu již například i čínská armáda.
