Běžný lék na astma snižuje riziko hospitalizace s covidem o 90 procent, naznačuje výzkum

Lék ze skupiny kortikoidů, který běžně používají astmatici, snižuje podle studie vědců z Oxfordské univerzity u pacientů s covidem-19 riziko hospitalizace a zkracuje dobu uzdravování. Nemocní ho ovšem musejí dostat v sedmi dnech od projevení příznaků, píše agentura Reuters.

Studie, které se po 28 dnů účastnilo 146 pacientů, ukázala, že když vdechovali budesonid, prodávaný pod názvem Pulmicort, snížilo se u nich v porovnání s obvyklou léčbou covidu-19 riziko hospitalizace o 90 procent. Vědci uvedli, že k tomuto výzkumu je přivedla skutečnost, že lidé s chronickými onemocněními dýchacích cest, kterým lékaři často předepisují kortikoidy, tvořili nepoměrně malou část pacientů hospitalizovaných na začátku pandemie.

U účastníků studie inhalujících budesonid také rychleji ustoupila horečka a v menší míře je trápily dlouhodobé projevy nemoci.

Podle Mony Bafadhelové, členky vědeckého týmu, je povzbudivé, že relativně bezpečný, snadno dostupný a dobře prozkoumaný lék by mohl přinést úlevu v situaci, kdy jsou nemocnice v řadě zemí přetížené. Autoři uvádějí, že jejich výzkum by mohl pomoci s léčbou pacientů, kteří trpí dlouhodobými covidovými problémy.

Reuters připomíná, že Pulmicort od firmy AstraZeneca, která je jedním z výrobců vakcíny proti covidu-19, svého času platil za „senzaci“ mezi léky na astma.

Lék bude nasazen na větší skupině lidí

Výsledky tohoto výzkumy vyšly zatím jen v podobě preprintu, studie tedy doposud neprošla recenzním řízením. Je ale nadějná v tom, že využívá již používanou látku, která je hojně dostupná a rozšířená.

Nyní je třeba, aby tato práce prošla klasickým vědeckým „kolečkem“ –⁠ tedy musí projít recenzním řízením, kde se k jejím metodám a výsledkům vyjádří i další experti.

V další fázi by se měl tento lék vyzkoušet na větší skupině osob a teprve potom by se mohl začít rutinně používat. Normálně by tento proces trval měsíce i roky, vzhledem k pandemii ale bude maximálně urychlený.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025
Načítání...