Běžný lék na astma snižuje riziko hospitalizace s covidem o 90 procent, naznačuje výzkum

Lék ze skupiny kortikoidů, který běžně používají astmatici, snižuje podle studie vědců z Oxfordské univerzity u pacientů s covidem-19 riziko hospitalizace a zkracuje dobu uzdravování. Nemocní ho ovšem musejí dostat v sedmi dnech od projevení příznaků, píše agentura Reuters.

Studie, které se po 28 dnů účastnilo 146 pacientů, ukázala, že když vdechovali budesonid, prodávaný pod názvem Pulmicort, snížilo se u nich v porovnání s obvyklou léčbou covidu-19 riziko hospitalizace o 90 procent. Vědci uvedli, že k tomuto výzkumu je přivedla skutečnost, že lidé s chronickými onemocněními dýchacích cest, kterým lékaři často předepisují kortikoidy, tvořili nepoměrně malou část pacientů hospitalizovaných na začátku pandemie.

U účastníků studie inhalujících budesonid také rychleji ustoupila horečka a v menší míře je trápily dlouhodobé projevy nemoci.

Podle Mony Bafadhelové, členky vědeckého týmu, je povzbudivé, že relativně bezpečný, snadno dostupný a dobře prozkoumaný lék by mohl přinést úlevu v situaci, kdy jsou nemocnice v řadě zemí přetížené. Autoři uvádějí, že jejich výzkum by mohl pomoci s léčbou pacientů, kteří trpí dlouhodobými covidovými problémy.

Reuters připomíná, že Pulmicort od firmy AstraZeneca, která je jedním z výrobců vakcíny proti covidu-19, svého času platil za „senzaci“ mezi léky na astma.

Lék bude nasazen na větší skupině lidí

Výsledky tohoto výzkumy vyšly zatím jen v podobě preprintu, studie tedy doposud neprošla recenzním řízením. Je ale nadějná v tom, že využívá již používanou látku, která je hojně dostupná a rozšířená.

Nyní je třeba, aby tato práce prošla klasickým vědeckým „kolečkem“ –⁠ tedy musí projít recenzním řízením, kde se k jejím metodám a výsledkům vyjádří i další experti.

V další fázi by se měl tento lék vyzkoušet na větší skupině osob a teprve potom by se mohl začít rutinně používat. Normálně by tento proces trval měsíce i roky, vzhledem k pandemii ale bude maximálně urychlený.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 2 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 4 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 5 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 9 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 11 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...