Na berlínském nádraží Südkreuz začíná půlroční testování systému na rozeznávání obličejů. Pokud se osvědčí, mohl by se rozšířit i na další nádraží, letiště a jiná veřejná místa. Úřady si od něj slibují především usnadnění boje proti drobné i závažné kriminalitě. Systém má ale i své kritiky.
O nutnosti rozmístit na často frekventovaných místech více kamer a pořídit lepší sledovací systémy se v Německu mluví přinejmenším od prosincového teroristického útoku v Berlíně, který si vyžádal 12 obětí. Jeho strůjci Tunisanovi Anisu Amrimu se totiž po útoku podařilo přes několik evropských zemí dostat až do Itálie. Na několika evropských nádražích ho sice zachytily kamery, nebyly ale schopné hned určit, o koho jde.
Tomu by mělo být v případě nyní testovaného zařízení jinak. Systém má být schopen v reálném čase porovnávat obličeje lidí pohybujících se po nádraží s různými databázemi. Případného útočníka nebo jinou hledanou osobu by tak měl rozpoznat během okamžiků.
Zatím je na nádraží Südkreuz, kde staví i vlaky mířící do Berlína z České republiky, trojice moderních kamer, které sledují vchod a východ z budovy a jedny jezdící schody. V testovacím období zařízení nehledají skutečné pachatele, ale pátrají po 275 lidech, kteří se dobrovolně přihlásili a úřadům poskytli dvojici svých fotografií.
Program pozná podezřelé
Vždy, když se někdo z nich na jednom ze sledovaných míst objeví, měl by o tom systém okamžitě informovat obsluhu. Aby bylo možné registrovat i momenty, kdy kamery nebudou pracovat tak, jak mají, budou u sebe dobrovolníci nosit malé zařízení, které obsluhu informuje o tom, že se pohybují ve sledované oblasti.
Dobrovolníci sice za svou ochotu nedostanou automaticky zaplaceno, odměnu ale mohou získat za pravidelné návštěvy sledovaných míst, které jsou na nádraží viditelně vyznačeny i pro ostatní cestující. Kdo jimi projde alespoň v 25 různých dnech, dostane poukaz k nákupu zboží na Amazonu v hodnotě 25 eur (652 korun). Tři nejpilnější dobrovolníky čekají i další odměny.
Velký bratr?
Šestiměsíční test má i své kritiky, především z řad ochránců osobních údajů. Maja Smoltczyková, která je za ní v německé metropoli zodpovědná, je přesvědčena, že u podobných systému existuje obrovské riziko zneužití. Navíc kvůli němu lidé přicházejí o ústavní právo pohybovat se na veřejnosti anonymně, míní.
S výrazně pozitivnějším přístupem se na test systému na nádraží, kterým denně projde 100 000 lidí, dívá policie a ministerstvo vnitra. Věří, že jim zkouška ve skutečném provozu dá informace o schopnostech i limitech takových zařízení. Test by měl například ukázat, jestli jsou kamery schopné lidi rozeznávat, i když mají sluneční brýle nebo cyklistickou přilbu.
Pokud bude zkouška systému úspěšná, přál by si ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) do budoucna jeho širší nasazení, na což by zřejmě bylo třeba změny některých zákonů. Už nyní sledují nádraží po celém Německu tisíce klasických kamer.
