Pro člověka je infekce herpetickými viry značně nepříjemná. Nejčastěji se projevuje jako opar, může vést i k řadě dalších komplikací. Pro ryby je ale herpes smrtící.
Toho chce využít australská vláda, aby se vypořádala s dalším zvířetem, které se na tomto kontinentu přemnožilo – s kaprem. Pro Českou republiku i střední Evropu jsou kapři požehnáním, v Austrálii se však stali přírodní katastrofou. Tyto ryby jsou zde nebezpečným invazivním druhem; podívejte se na záběry z řeky Darling, které naznačují, jak takové přemnožení kaprů vypadá:
- Prvního května označil australský ministr pro vědu Christopher Pyne situaci s přemnoženými kapry jako „carp-aggedon“. V češtině výraz kapr-maggedon zní podivně, použili jsme proto libozvučnější a významově podobné „kaprokalypsa“.
Letos v květnu se australská vláda rozhodla, že je třeba kapry zcela zničit. Roku 2018 by proto chtěla do řek vypustit virus koi herpesvirus. Ten kapry (a také koi a goi kapry) zabíjí velice rychle: zkušenosti z vypuknutí epidemií ukazují, že onemocnění postihuje až 100 všech kaprů v zasažené oblasti, přičemž úmrtnost dosahuje až 90 procent. Virus je schopen přežívat ve vodě nějakou dobu i bez živého rybího hostitele. Výhodné také je, že i kapři, kteří infekci přežijí, se mohou stát potenciálními přenašeči viru. Naopak na jiné druhy ryb se tento herpesvirus nepřenáší – ani na člověka nebo jiné teplokrevné tvory.
Australská vláda věří, že 15 milionů australských dolarů, které na tento plán uvolnila, bude stačit, aby invazivní druh z přírody v nejhůře postižených oblastech vytlačila. Výsledkem nasazení viru budou řeky plné milionů mrtvých ryb, které pak bude potřeba odstranit. Tento plán je dlouhodobý, podle odhadů potrvá asi 30–35 let, než všichni kapři z australských řek zmizí.
Kapři ničí Austrálii
Kapři se dostali do australské přírody s evropskými osadníky a stejně jako většina dalších invazivních druhů ani oni neměli v tamním ekosystému konkurenci. Australská fauna byla miliony let izolovaná, takže zvířata nebyla schopná přizpůsobit se dostatečně rychle konkurentům, kteří byli agresivnější, větší a silnější.
Kapři mají ale dalekosáhlý dopad na celé říční ekosystémy: živí se tím, že zde dna řek nasávají potravu - tu tvoří především rybí jikry, hmyz, ale vlastně jakákoliv biomasa, která se zde nachází. Těmito pohyby rozdmýchávají sediment ze dna, což zhoršuje kvalitu vody. Navíc kapří výkaly pomáhají při tvorbě rostlin, které rostou u dna - čímž se zlepšují podmínky pro život kaprů. Důsledkem toho všeho je zhoršená kvalita vody, což ztěžuje život australským rybám, které byly zvyklé na čistou vodu - už jen proto, že se při lovu orientují zrakem. Kaprům však znečištěná voda nevadí, naopak je pro ně ideální.
Radikální likvidace může vypadat jako velmi kruté řešení, přistupuje se k němu však v ostrovních populacích ohrožených invazivními druhy poměrně často. Podobně postupují například také na podobně postiženém Novém Zélandu, kde se přemnožilo několik druhů importovaných savců a ryb.
