Austrálie otevře první útulek pro ptakopysky, vymírají kvůli změnám klimatu

Austrálie má v plánu otevřít první útulek pro ptakopysky, kterým kvůli opakovaným lesním požárům a změnám klimatu hrozí zařazení mezi ohrožená zvířata. Zařízení pro tyto podivuhodné živočichy, kteří jako jeden ze dvou druhů žijících savců kladou vejce, se má otevřít příští rok. Bude se starat o zraněná zvířata a pokusí se také o odchov ptakopysků v zajetí. Napsala o tom agentura Reuters.

„O ptakopyscích toho můžeme ještě hodně zjistit, protože zatím toho víme jen málo. Takové zařízení nám může pomoci, abychom nenechali toto ikonické zvíře zmizet z povrchu zemského,“ řekl Cameron Kerr, šéf spolku na ochranu přírody Taronga, který provozuje ZOO v Sydney a v Dubbo. Právě v Dubbo, které leží asi 400 kilometrů od Sydney, má malá rezervace pro ptakopysky vzniknout.

Víte, jak se řekne ptakopysk v různých evropských jazycích?

Obavy o osud ptakopysků začali ochránci přírody vyjadřovat zejména s ohledem na rozsáhlé požáry, které na konci roku 2019 a na začátku loňského roku zničily skoro 12 milionů hektarů australského území. V plamenech zemřely odhadem tři miliardy divokých zvířat. 

obrázek
Zdroj: ČT24

V posledních třiceti letech se rozloha přirozeného prostředí ptakopyska v Austrálii zmenšila o více než pětinu, nejvíc ho ohrožují klimatické změny či nadměrné čerpání vody z řek. Vědci proto navrhují, aby byl ptakopysk zařazen mezi ohrožené druhy. Ptakopysk tráví značnou část svého života ve vodě a pokles úrovně toků pro něj představuje velké ohrožení. „Pokud se kvalita řek kvůli suchu a hrázím sníží, tak existuje reálné riziko, že populace ptakopysků z některých toků zmizí a již se nevrátí,“ uvedl badatel z Univerzity Nového Jižního Walesu Richard Kingsford.

Stále záhadný tvor

Ptakopysk podivný je obojživelný savec, který se vyskytuje výhradně v Austrálii a Tasmánii. Jeho fyziognomie je zcela výjimečná, protože jde o zvíře se srstí, plovacími blánami a čenichem, který připomíná kachní zobák. Jeho chov v ZOO je velmi problematický a daří se pouze v Austrálii.

Odhady žijících jedinců tohoto savce se značně liší. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v roce 2016 uvedl, že populace ptakopysků se pohybuje od 30 tisíc do 300 tisíc kusů. Odhad velikosti populace ztěžuje fakt, že ptakopysk je noční a plaché zvíře a jeho výskyt je nerovnoměrný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...