Austrálie otevře první útulek pro ptakopysky, vymírají kvůli změnám klimatu

Austrálie má v plánu otevřít první útulek pro ptakopysky, kterým kvůli opakovaným lesním požárům a změnám klimatu hrozí zařazení mezi ohrožená zvířata. Zařízení pro tyto podivuhodné živočichy, kteří jako jeden ze dvou druhů žijících savců kladou vejce, se má otevřít příští rok. Bude se starat o zraněná zvířata a pokusí se také o odchov ptakopysků v zajetí. Napsala o tom agentura Reuters.

„O ptakopyscích toho můžeme ještě hodně zjistit, protože zatím toho víme jen málo. Takové zařízení nám může pomoci, abychom nenechali toto ikonické zvíře zmizet z povrchu zemského,“ řekl Cameron Kerr, šéf spolku na ochranu přírody Taronga, který provozuje ZOO v Sydney a v Dubbo. Právě v Dubbo, které leží asi 400 kilometrů od Sydney, má malá rezervace pro ptakopysky vzniknout.

Víte, jak se řekne ptakopysk v různých evropských jazycích?

Obavy o osud ptakopysků začali ochránci přírody vyjadřovat zejména s ohledem na rozsáhlé požáry, které na konci roku 2019 a na začátku loňského roku zničily skoro 12 milionů hektarů australského území. V plamenech zemřely odhadem tři miliardy divokých zvířat. 

obrázek
Zdroj: ČT24

V posledních třiceti letech se rozloha přirozeného prostředí ptakopyska v Austrálii zmenšila o více než pětinu, nejvíc ho ohrožují klimatické změny či nadměrné čerpání vody z řek. Vědci proto navrhují, aby byl ptakopysk zařazen mezi ohrožené druhy. Ptakopysk tráví značnou část svého života ve vodě a pokles úrovně toků pro něj představuje velké ohrožení. „Pokud se kvalita řek kvůli suchu a hrázím sníží, tak existuje reálné riziko, že populace ptakopysků z některých toků zmizí a již se nevrátí,“ uvedl badatel z Univerzity Nového Jižního Walesu Richard Kingsford.

Stále záhadný tvor

Ptakopysk podivný je obojživelný savec, který se vyskytuje výhradně v Austrálii a Tasmánii. Jeho fyziognomie je zcela výjimečná, protože jde o zvíře se srstí, plovacími blánami a čenichem, který připomíná kachní zobák. Jeho chov v ZOO je velmi problematický a daří se pouze v Austrálii.

Odhady žijících jedinců tohoto savce se značně liší. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v roce 2016 uvedl, že populace ptakopysků se pohybuje od 30 tisíc do 300 tisíc kusů. Odhad velikosti populace ztěžuje fakt, že ptakopysk je noční a plaché zvíře a jeho výskyt je nerovnoměrný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 6 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.