Astronauti měli být na ISS osm dnů, vrátí se možná až příští rok

Dvojice amerických astronautů, která uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), by se mohla vrátit na Zemi až v únoru. Hrozí to, pokud se nepodaří zaručit bezpečnou cestu nazpět za použití kosmické lodě Starliner, uvedl podle agentury Reuters Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Vesmírná mise by se tak dvojici astronautů, která měla zůstat na ISS pouze osm dnů, výrazně prodloužila.

Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová přiletěli na ISS na začátku června. K tomuto účelu byla poprvé použita kosmická loď Starliner, kterou vyrobila společnost Boeing. Když se loď přibližovala k ISS, zaznamenala technické potíže kvůli úniku paliva a selhání několika naváděcích trysek. Posádka se měla podle původních plánů vrátit na Zemi za použití této lodi 14. června.

Některé problémy se sice uplynulé dva měsíce podařilo vyřešit, posádka lodi Starliner ale zůstává i nadále ve vesmíru. V červenci NASA uvedla, že nedokáže odhadnout, kdy se Wilmore a Williamsová vrátí domů. Teď NASA sdělila, že dvojice by pro návrat mohla využít kosmickou loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která poletí v únoru příštího roku. A to v případě, že se do té doby nepodaří zajistit bezpečný let za použití Starlineru.

Změny v letech k ISS

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl až letos 5. června.

Starliner se ale od startu své první mise s astronauty potýkal s mnoha problémy. Ty hlavní nastaly poté, co 6. června při dokování s ISS selhalo pět z 28 trysek RCS. NASA se sice snaží tyto technické problémy řešit, ale komplikuje to už další provoz stanice, kam mají mezitím dorazit další posádky.

Na středeční tiskové konferenci agentura oznámila, že s dalším startem k ISS bude nutné počkat. Crew-9, devátý operační let společnosti SpaceX k ISS určený pro čtyři astronauty, tedy odstartuje až 24. září namísto původně plánovaného 18. srpna. NASA přitom zdůrazňuje, že astronauti mohou v případě zásadních problémů ISS opustit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 2 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 7 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 8 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 8 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...