Astronauti měli být na ISS osm dnů, vrátí se možná až příští rok

Dvojice amerických astronautů, která uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), by se mohla vrátit na Zemi až v únoru. Hrozí to, pokud se nepodaří zaručit bezpečnou cestu nazpět za použití kosmické lodě Starliner, uvedl podle agentury Reuters Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Vesmírná mise by se tak dvojici astronautů, která měla zůstat na ISS pouze osm dnů, výrazně prodloužila.

Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová přiletěli na ISS na začátku června. K tomuto účelu byla poprvé použita kosmická loď Starliner, kterou vyrobila společnost Boeing. Když se loď přibližovala k ISS, zaznamenala technické potíže kvůli úniku paliva a selhání několika naváděcích trysek. Posádka se měla podle původních plánů vrátit na Zemi za použití této lodi 14. června.

Některé problémy se sice uplynulé dva měsíce podařilo vyřešit, posádka lodi Starliner ale zůstává i nadále ve vesmíru. V červenci NASA uvedla, že nedokáže odhadnout, kdy se Wilmore a Williamsová vrátí domů. Teď NASA sdělila, že dvojice by pro návrat mohla využít kosmickou loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která poletí v únoru příštího roku. A to v případě, že se do té doby nepodaří zajistit bezpečný let za použití Starlineru.

Změny v letech k ISS

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl až letos 5. června.

Starliner se ale od startu své první mise s astronauty potýkal s mnoha problémy. Ty hlavní nastaly poté, co 6. června při dokování s ISS selhalo pět z 28 trysek RCS. NASA se sice snaží tyto technické problémy řešit, ale komplikuje to už další provoz stanice, kam mají mezitím dorazit další posádky.

Na středeční tiskové konferenci agentura oznámila, že s dalším startem k ISS bude nutné počkat. Crew-9, devátý operační let společnosti SpaceX k ISS určený pro čtyři astronauty, tedy odstartuje až 24. září namísto původně plánovaného 18. srpna. NASA přitom zdůrazňuje, že astronauti mohou v případě zásadních problémů ISS opustit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...