Filmy zachycující americké testy atomových pum strávily desetiletí v trezorech. Nyní byly odtajněné a díky vědcům, kteří je digitalizovali, se na ně může podívat každý.
S koncem Druhé světové války se rozběhly závody v jaderném zbrojení. Východní i západní blok se předháněly v tom, kdo otestuje více a silnějších atomových zbraní. Všechny tyto testy se filmovaly, ale záběry nesměl nikdo spatřit – byly přísně tajné, aby je nijak nezneužila druhá strana. Každý takový test byl v USA filmován několika kamerami současně, vždy z různých úhlů. Během 20 let Spojené státy podnikly 210 atmosférických testů a zachycuje je asi 10 000 filmových pásků.
National Laboratory, která za jejich uchovávání a hlídání zodpovídala, je nyní odtajnila – a prvních 60 také současně nechala digitalizovat a zveřejnit na zvláštním youtubovém kanálu. Rekonstrukci provedli experti z Lawrence Livermore National Laboratory. Důvodem byl především zoufalý stav filmových pásků, na nichž se snímky zachovávaly. Jejich stav se stále horšil a hrozilo, že by mohly být zcela zničené – přišli bychom tak o historické záběry jedinečné hodnoty.
Podle fyzika Grega Springgse, který projekt záchrany těchto pásků má za úkol, se už část z nich začala rozkládat; prokázal to zápach octa, který z kazet po jejich otevření vycházel. Navíc byly schránky s filmy nečekaně nedbale uložené. Skladovaly se nejčastěji v tajných bunkrech, kam se civilní zaměstnanci nemohli přes 50 let vůbec dostat.
- Zatím poslední uskutečněná jaderná zkouška proběhla v Severní Koreji dne 12. února 2013, což vyvolalo kvůli politické situaci v zemi mezinárodní vlnu nevole a zděšení.
Američtí jaderní fyzici nyní 500 nejlépe restaurovaných snímků studují; díky moderním technologiím jsou schopní z nich získávat údaje, o nichž se generaci vědců, kteří videa natáčeli, ani nesnilo. Protože dnes se již pozemní jaderné testy neprovádějí – mezinárodní smlouvou z roku 1963 byly pozemní jaderné testy zakázány a jejich počet postupně klesl téměř na nulu.
Vědci zjistili, že dobové popisy videí byly extrémně nepřesné – od reality se lišily až o 25–30 procent. Nově získaná data a přesnější výpočty by mohly pomoci například v odhalování toho, zda nepřátelské mocnosti provádějí jaderné testy a jaké pumy (jakého typu a jaké síly) mají v arsenálu.
