Archeologové přepisují dějiny Austrálie: lidé sem přišli před 65 000 roky. Měli vyspělou techniku

První lidé přišli na sever Austrálie někdy před 65 000 lety, ještě před vyhynutím obřích živočichů. Podle studie zveřejněné ve středu v časopise Nature je to o 5000 let dříve, než se dosud usuzovalo.

Antropologové a archeologové se až  dosud nemohli shodnout na době příchodu prvních lidí na australský kontinent, uváděla se doba před 60 000 a 45 000 lety.

Podle nové studie, kterou vedl Chris Clarkson z Queenslandské univerzity, byl na základě nalezených vzorků v lokalitě Madjedbebe na severu Austrálie posunut příchod lidí o 5000 let dál.

Archeologové na tomto místě našli v roce 2015 na 11 000 různých předmětů, třeba ostrých kamenů, brousků či sekyrek, které používali lidé a které vědci datovali do doby před 65 000 lety.

„Nyní můžeme s jistotou říci, že lidé do Austrálie přišli před 65 000 lety,“ říká spoluautor studie Clarkson.

Nejstarší sekyrka světa pochází z Austrálie

Podle archeologů byla tehdejší civilizace na tomto místě značně „technologicky sofistikovaná“. „Na místě jsme nejspíš nalezli nejstarší sekyrku na světě, různé brousicí nástroje či opracované kameny, které mohly sloužit jako kopí,“ dodává Clarkson.

A přidává ještě jednu zajímavost: ačkoli byla tehdy hladina moře o mnoho níže než dnes, čímž byla vzdálenost mezi ostrovy na jihovýchodě Asie a Austrálií výrazně kratší, šlo podle Clarksona „o první velké překonání moře lidmi v historii“.

Z výsledků bádání také vyplývá, že první lidé přišli na tento kontinent ještě před vyhynutím velkých živočichů. V Austrálii tehdy žili například klokani vážící až 450 kilogramů, tajemní vačnatci vombati velcí jako nosorožci, osmimetroví ještěři, ptáci velikosti lidí nebo želvy délky jednoho automobilu.

Přibližně 85 procent těchto obřích živočichů vyhynulo před 45 000 lety, tedy asi 20 000 po příchodu prvních lidí. O příčině vyhynutí se zatím vedou debaty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 17 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 19 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 20 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 22 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 23 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
včera v 09:20

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
včera v 08:14

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
včera v 07:02
Načítání...