Archeologové přepisují dějiny Austrálie: lidé sem přišli před 65 000 roky. Měli vyspělou techniku

První lidé přišli na sever Austrálie někdy před 65 000 lety, ještě před vyhynutím obřích živočichů. Podle studie zveřejněné ve středu v časopise Nature je to o 5000 let dříve, než se dosud usuzovalo.

Antropologové a archeologové se až  dosud nemohli shodnout na době příchodu prvních lidí na australský kontinent, uváděla se doba před 60 000 a 45 000 lety.

Podle nové studie, kterou vedl Chris Clarkson z Queenslandské univerzity, byl na základě nalezených vzorků v lokalitě Madjedbebe na severu Austrálie posunut příchod lidí o 5000 let dál.

Archeologové na tomto místě našli v roce 2015 na 11 000 různých předmětů, třeba ostrých kamenů, brousků či sekyrek, které používali lidé a které vědci datovali do doby před 65 000 lety.

„Nyní můžeme s jistotou říci, že lidé do Austrálie přišli před 65 000 lety,“ říká spoluautor studie Clarkson.

Nejstarší sekyrka světa pochází z Austrálie

Podle archeologů byla tehdejší civilizace na tomto místě značně „technologicky sofistikovaná“. „Na místě jsme nejspíš nalezli nejstarší sekyrku na světě, různé brousicí nástroje či opracované kameny, které mohly sloužit jako kopí,“ dodává Clarkson.

A přidává ještě jednu zajímavost: ačkoli byla tehdy hladina moře o mnoho níže než dnes, čímž byla vzdálenost mezi ostrovy na jihovýchodě Asie a Austrálií výrazně kratší, šlo podle Clarksona „o první velké překonání moře lidmi v historii“.

Z výsledků bádání také vyplývá, že první lidé přišli na tento kontinent ještě před vyhynutím velkých živočichů. V Austrálii tehdy žili například klokani vážící až 450 kilogramů, tajemní vačnatci vombati velcí jako nosorožci, osmimetroví ještěři, ptáci velikosti lidí nebo želvy délky jednoho automobilu.

Přibližně 85 procent těchto obřích živočichů vyhynulo před 45 000 lety, tedy asi 20 000 po příchodu prvních lidí. O příčině vyhynutí se zatím vedou debaty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 14 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 16 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...