Archeologové přepisují dějiny Austrálie: lidé sem přišli před 65 000 roky. Měli vyspělou techniku

První lidé přišli na sever Austrálie někdy před 65 000 lety, ještě před vyhynutím obřích živočichů. Podle studie zveřejněné ve středu v časopise Nature je to o 5000 let dříve, než se dosud usuzovalo.

Antropologové a archeologové se až  dosud nemohli shodnout na době příchodu prvních lidí na australský kontinent, uváděla se doba před 60 000 a 45 000 lety.

Podle nové studie, kterou vedl Chris Clarkson z Queenslandské univerzity, byl na základě nalezených vzorků v lokalitě Madjedbebe na severu Austrálie posunut příchod lidí o 5000 let dál.

Archeologové na tomto místě našli v roce 2015 na 11 000 různých předmětů, třeba ostrých kamenů, brousků či sekyrek, které používali lidé a které vědci datovali do doby před 65 000 lety.

„Nyní můžeme s jistotou říci, že lidé do Austrálie přišli před 65 000 lety,“ říká spoluautor studie Clarkson.

Nejstarší sekyrka světa pochází z Austrálie

Podle archeologů byla tehdejší civilizace na tomto místě značně „technologicky sofistikovaná“. „Na místě jsme nejspíš nalezli nejstarší sekyrku na světě, různé brousicí nástroje či opracované kameny, které mohly sloužit jako kopí,“ dodává Clarkson.

A přidává ještě jednu zajímavost: ačkoli byla tehdy hladina moře o mnoho níže než dnes, čímž byla vzdálenost mezi ostrovy na jihovýchodě Asie a Austrálií výrazně kratší, šlo podle Clarksona „o první velké překonání moře lidmi v historii“.

Z výsledků bádání také vyplývá, že první lidé přišli na tento kontinent ještě před vyhynutím velkých živočichů. V Austrálii tehdy žili například klokani vážící až 450 kilogramů, tajemní vačnatci vombati velcí jako nosorožci, osmimetroví ještěři, ptáci velikosti lidí nebo želvy délky jednoho automobilu.

Přibližně 85 procent těchto obřích živočichů vyhynulo před 45 000 lety, tedy asi 20 000 po příchodu prvních lidí. O příčině vyhynutí se zatím vedou debaty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 22 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026
Načítání...