Archeologové našli dva tisíce let staré tetovací nástroje. Používali je američtí indiáni

Nový nález starodávných tetovacích pomůcek je nejstarším ze západní části severoamerického kontinentu. Ukazuje, jak stará je tato kulturní tradice i jak byla rozšířená.

Když archeologové zkoumali opuštěná sídla původních obyvatel Ameriky v oblasti dnešního jihovýchodního Utahu, našli tam kromě dalších nálezů také pomůcky na tetování. Tento výzkum ale proběhl před čtyřiceti roky, nálezy od té doby ležely v depozitáři. Teprve nová analýza těchto materiálů pomohla objevit pozoruhodné artefakty, mezi nimiž byly i tetovací nástroje.

Nález představuje posun ve znalostech o staří praxe tetování v západní části amerického kontinentu. Doposud totiž nejstarší důkazy pocházely z doby před necelým tisícem let. A současně jde podle archeologů o fascinující pohled do dějin kultur, které byly již prakticky zapomenuté. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Journal of Archaeological Science: Reports.

„Tetování u pravěkých lidí na jihozápadě bylo zatím prakticky neznámé – protože nám až doposud chyběly jakékoliv přímé důkazy,“ popsal hlavní autor výzkumu antropolog Andrew Gillreath-Brown. Nově objevené tetovací náčiní se skládalo z větvičky keře škumpy a v ní zasazených dvou ostnů kaktusu. „Toto náčiní nám poskytuje informace o této kultuře, které jsme zatím neměli,“ dodal antropolog.

Tetování je umělecký projev a současně způsob, jak vyjadřovat společenskou hierarchii a další složité sociální vazby pomocí obrazů na lidské kůži. Jde zřejmě o jednu z nejstarších uměleckých metod na světě, ale právě pro její stáří o ní víme jen velmi málo. Objevovala se ve starém Egyptě, měl je na sobě i slavný „ledový muž“ Ötzi, který žil v době asi před sedmi tisíci roky. Nálezy z Ameriky jsou ale mnohem skromnější.

Kaktusy a trny

Reálné doklady zatím pocházely z 16. století našeho letopočtu, ale do současnosti se nedochovaly ani malby, ani kusy těl tetovaných lidí. A chyběly také archeologické doklady ve formě předmětů. Z doby kolem dvanáctého století našeho letopočtu jsou ale známé z Arizony a Nového Mexika. Tehdy se vyráběly z větviček a kaktusových trnů.

Když Gillreath-Brown objevil podobně vypadající nástroj pocházející z mnohem staršího období, bylo mu hned jasné, na jak velkou vzácnost narazil. Když artefakt prozkoumal podrobněji, narazil na další důkazy, k čemu se předmět používal: „Zbytky barviva na špičce kaktusového trnu vzbudily mou pozornost, naznačovaly, že by opravdu mohlo jít o tetovací pomůcku.“

S pomocí dalších expertů analyzoval tuto barvu pomocí elektronového mikroskopu a dalších moderních zobrazovacích metod. Také provedl několik testů s replikou tohoto nástroje na prasečí kůži. Všechny prokázaly, že se opravdu jednalo o tetovací nástroj, který do lidské kůže vnášel barviva založená na bázi uhlíku, což je jeden z nejčastějších prvků používaných na tetování a další úpravy lidského těla.

Tento objev podle Gillreatha-Browna má velký význam pro pochopení toho, jak lidé mohli využívat tetování pro fungování společnosti. Vědec se domnívá, že mohlo sloužit jako společensky rozlišující signál v době, kdy lidí v tomto prostoru prudce přibývalo. Pro hlubší pochopení však chybí další nálezy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 1 hhodinou

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 15 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 18 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 19 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...