Archeologové našli dva tisíce let staré tetovací nástroje. Používali je američtí indiáni

Nový nález starodávných tetovacích pomůcek je nejstarším ze západní části severoamerického kontinentu. Ukazuje, jak stará je tato kulturní tradice i jak byla rozšířená.

Když archeologové zkoumali opuštěná sídla původních obyvatel Ameriky v oblasti dnešního jihovýchodního Utahu, našli tam kromě dalších nálezů také pomůcky na tetování. Tento výzkum ale proběhl před čtyřiceti roky, nálezy od té doby ležely v depozitáři. Teprve nová analýza těchto materiálů pomohla objevit pozoruhodné artefakty, mezi nimiž byly i tetovací nástroje.

Nález představuje posun ve znalostech o staří praxe tetování v západní části amerického kontinentu. Doposud totiž nejstarší důkazy pocházely z doby před necelým tisícem let. A současně jde podle archeologů o fascinující pohled do dějin kultur, které byly již prakticky zapomenuté. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Journal of Archaeological Science: Reports.

„Tetování u pravěkých lidí na jihozápadě bylo zatím prakticky neznámé – protože nám až doposud chyběly jakékoliv přímé důkazy,“ popsal hlavní autor výzkumu antropolog Andrew Gillreath-Brown. Nově objevené tetovací náčiní se skládalo z větvičky keře škumpy a v ní zasazených dvou ostnů kaktusu. „Toto náčiní nám poskytuje informace o této kultuře, které jsme zatím neměli,“ dodal antropolog.

Tetování je umělecký projev a současně způsob, jak vyjadřovat společenskou hierarchii a další složité sociální vazby pomocí obrazů na lidské kůži. Jde zřejmě o jednu z nejstarších uměleckých metod na světě, ale právě pro její stáří o ní víme jen velmi málo. Objevovala se ve starém Egyptě, měl je na sobě i slavný „ledový muž“ Ötzi, který žil v době asi před sedmi tisíci roky. Nálezy z Ameriky jsou ale mnohem skromnější.

Kaktusy a trny

Reálné doklady zatím pocházely z 16. století našeho letopočtu, ale do současnosti se nedochovaly ani malby, ani kusy těl tetovaných lidí. A chyběly také archeologické doklady ve formě předmětů. Z doby kolem dvanáctého století našeho letopočtu jsou ale známé z Arizony a Nového Mexika. Tehdy se vyráběly z větviček a kaktusových trnů.

Když Gillreath-Brown objevil podobně vypadající nástroj pocházející z mnohem staršího období, bylo mu hned jasné, na jak velkou vzácnost narazil. Když artefakt prozkoumal podrobněji, narazil na další důkazy, k čemu se předmět používal: „Zbytky barviva na špičce kaktusového trnu vzbudily mou pozornost, naznačovaly, že by opravdu mohlo jít o tetovací pomůcku.“

S pomocí dalších expertů analyzoval tuto barvu pomocí elektronového mikroskopu a dalších moderních zobrazovacích metod. Také provedl několik testů s replikou tohoto nástroje na prasečí kůži. Všechny prokázaly, že se opravdu jednalo o tetovací nástroj, který do lidské kůže vnášel barviva založená na bázi uhlíku, což je jeden z nejčastějších prvků používaných na tetování a další úpravy lidského těla.

Tento objev podle Gillreatha-Browna má velký význam pro pochopení toho, jak lidé mohli využívat tetování pro fungování společnosti. Vědec se domnívá, že mohlo sloužit jako společensky rozlišující signál v době, kdy lidí v tomto prostoru prudce přibývalo. Pro hlubší pochopení však chybí další nálezy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.