Američtí vědci poprvé rozkojili muže. Transgenderové ženě pomohl hormonální koktejl

Třicetiletá transgenderová žena se stala první schopnou kojit své dítě – vědcům se u ní podařilo spustit laktaci. Podle autorského týmu, který na tom pracoval, jde o přelom – kojí člověk, který býval biologicky mužem.

Podle lékařů se jedná o důkaz, že je možné zařídit u člověka s transgenderovou identitou slabou, ale funkční laktaci – tedy že muži, kteří si změnili pohlaví na ženské, jsou schopní kojit děti. Vědci o tomto převratném úspěchu informovali v odborném časopise Transgender Health.

  • Cisgender či cissexuál (často jednoduše zkráceno cis) je označení pro lidi, jejichž genderová identita odpovídá pohlaví, které jim bylo přiděleno při narození. Jde o protiklad k termínu transgender. Název cisgender (nebo cissexuál) pochází částečně z latiny a částečně z angličtiny. „Cis“ je latinská předpona znamenající na stejné straně, „gender“ je anglicky pohlaví; „sexual“ je anglicky sexualita.
  • Transgender (či zkráceně jen trans) je označení pro lidi, jejichž genderová identita není v souladu s pohlavím, které jim bylo přiděleno při narození. Pokud tito lidé podstoupí změnu pohlaví, jedná se o transsexuály.
  • Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 transsexualizmus definuje jako „přání žít a být akceptován jako příslušník opačného pohlaví“, přičemž za obvyklé označuje pocit nespokojenosti s vlastním anatomickým pohlavím nebo pocit jeho nevhodnosti a přání hormonálního léčení a chirurgického zásahu, aby tělo odpovídalo preferovanému pohlaví. Pro stanovení této diagnózy je vyžadována přítomnost transsexuální identity trvale alespoň dva roky, přičemž by neměla být příznakem žádné duševní poruchy nebo (jiné) intersexuální, genetické nebo chromozomové abnormality.

Na zákroku pracovali experti z nemocnice Mount Sinai v New Yorku. V týmu byla Tamar Reismanová, která úspěch popsala takto: „Transgenderové lékařství se stává částí medicíny hlavního proudu. Máme stále více dat založených na praxi, získáváme standardizovanou péči, pacienti mají stále více možností.“

Transgenderová žena, u níž lékaři uspěli, byla původně – biologicky či fyzicky – mužem. Vždy se ale cítila jako žena, a proto bere už několik let ženské hormony a mění se na ženu. Navštívila nemocnici, když byla její partnerka v šestém měsíci těhotenství – nechtěla dítě po narození kojit, takže se tuto roli rozhodla převzít právě transgenderová žena.

Postup jako u normálních žen

Podle ošetřujících lékařů musela jít na intenzivní vyšetření, které odhalilo, že se sice léčí s nespavostí a úzkostí, ale jinak se jedná o spokojenou, dobře vyživovanou a vyvinutou ženu.
Pacientka absolvovala šest let hormonální terapii, ale nepodstoupila zatím ani operativní změnu pohlavních orgánů ani úpravu prsou. Lékaři u ní tedy využili přístup, který se využívá u „normálních“ žen, které ještě nebyly těhotné a je u nich třeba spustit laktaci.

Zákrok se skládal z koktejlů ženských pohlavních hormonů progesteronu a estradiolu; lékaři navíc stimulovali hruď ženy pomocí elektrické prsní pumpy. Současně užívala přípravek domperidon, který se užívá na zvýšení produkce mléka.

Tento lék se sice používá mezinárodně, ale ve Spojených státech není schválený – objevily se u něj totiž problémy se vznikem arytmie nebo srdeční zástavy, které dokonce někdy skončily smrtí. Pacientka si tedy medikaci tímto přípravkem musela zařídit z Kanady.

Podle autorů práce ale ani domperidon není úplně nutný – pokud by byla hormonální léčba spojená s masáží prsou ideální, mělo by to stačit k tomu, aby se dostatečně zvýšila tvorba hormonu prolaktinu, který je zodpovědný za produkci mléka.

„Když změníme muže na ženu, už to není muž“

Podobných případů už bylo hlášeno víc; jednalo se ale o transgenderové ženy, které se o něco podobného pokusily samy pomocí domácí léčby – je možné, že řada z nich byla úspěšných. V tomto případě je ale jedinečné to, že pokus proběhl na půdě nemocnice a pod dohledem lékařů, takže se dá postup v budoucnosti opakovat.

Reismanová už reagovala i na logické otázky, zda je pravda, že nyní mohou muži kojit. „Tahle otázka implicitně říká, že vnímáte transgenderové ženy jako cisgenderové muže, což je transfobické,“ popsala. Přeloženo do češtiny: „Pokud je někdo změněn na novou sexuální identitu, nejde ho už pokládat za příslušníka původního pohlaví.“

Reakce odborného světa jsou vesměs pozitivní. Endokrinolog Joshua Safer, který se na výzkumu nijak nepodílel, uvedl pro popularizační časopis New Scientist, že „se jedná o opravdu velkou změnu.“ Podle něj „mnoho transgenderových žen hledá stejnou zkušenost jako ne-transgenderové ženy – takže si myslím, že půjde o velice oblíbený zákrok.“

Mateřské mléko a samci

Lze celou věc přirovnat k pověstnému rozdojení kozla? Většina lidí zná slavné video, v němž sovětský vědec Dimitrij Michajlovič Moskalenko v roce 1963 tvrdí, že kozla rozdojil: 


Věra Mátlová z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi potvrdila, že to je možné, něco podobného se stalo i v České republice:  „Víte, my jsme také rozdojili kozla. Ale my jsme ho vlastně nerozdojili, on začal dojit sám. Protože koza, morče, jeden druh netopýra a člověk jsou čtyři živočišné druhy, u kterých zůstala zachována funkční mléčná žláza i u samců – i když je zakrnělá.“

„A nějakou zřejmě metabolickou cestou se mu splašily hormony, ty struky mu narostly do značné velikosti a skutečně produkoval jakousi tekutinu, kterou bych se ovšem neodvážila nazvat mlékem. Určitě bych se jí nenapila. My jsme pro pobavení návštěv ukazovali, jak dojíme kozla,“ dodala Mátlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 8 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 11 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 11 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 18 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
31. 3. 2026
Načítání...