Američané začali nečekaně šetřit vodou: spotřebují jí méně než roku 1970

Spojené státy jsou známé extrémní spotřebou vody – ale tento trend se začíná pomalu měnit. Poprvé začala spotřeba vody klesat roku 2010, nejnovější čísla ukázala, že spotřeba vody klesla v USA na úroveň z doby před 45 lety.

  • Galon je název angloamerické jednotky objemu. Z historických důvodů se pod stejným jménem používají různé objemy. Dnes v USA jeden galon odpovídá 3,785 411 784 litrům.

Spotřeba vody ve Spojených státech klesá od roku 2010, podle expertů se jedná především o důsledek efektivnějšího využívání tohoto kriticky důležitého zdroje. Vliv má také nedostatek vody v některých částech země – zejména v Kalifornii. Zpracovat takové množství dat trvá značnou dobu, aktuální čísla tedy ukazují spotřebu v roce 2015. 

Podle zprávy Americké geologické služby USGS se roku 2015 v USA spotřebovalo 322 miliard galonů vody denně, což je úplně nejnižší spotřeba za 45 let. Od roku 2010 se jedná o pokles o 9 procent, tehdy byla spotřeba 354 miliard galonů denně. Čím si tento trend vysvětlit?

„Snižování spotřeby vody nám ukazuje na cílenou snahu o efektivnější využívání kriticky důležitých zásob – je to velmi povzbudivé,“ uvedl Tim Petty, tajemník USGS. „Voda je jeden ze zdrojů, bez něhož se neobejdeme, bez něhož nemůžeme žít. Když ji využíváme rozumně, pomáhá to zajistit, aby byly pokryté potřeby lidí a současně i ekologické a environmentální nároky,“ dodal.

Žíznivé státy americké

Spotřeba vody je v USA velmi nerovnoměrná, což je vidět také na číslech z roku 2015. Více než 50 procent jí totiž spotřebovali jen ve dvanácti státech, nejvíc v Kalifornii. Samotná Kalifornie je zodpovědná za téměř 9 procent celkové spotřeby vody ve všech sledovaných kategoriích.

Na dalších místech se ve spotřebě umístil Texas a Florida. Kalifornie a Texas současně spotřebovávají nejvíce podzemní vody.

„Geologická služba poskytuje tyto pravidelné a podrobné zprávy o spotřebě vody ve všech amerických státech, aby zajistila správné informování zodpovědných osob, politiků i firem,“ komentoval výsledky ředitel USGS Jim Reily. „Tyto údaje jsou zásadní pro naše pochopení toho, jak zacházet s vodou v různých oblastech naší země.“

Vědci letos poprvé mapovali spotřebu vody ve dvou kategoriích – zavlažování a výrobu energie. Stále přitom platí, že na zavlažování v zemědělství se spotřebuje vody zdaleka nejvíce, v roce 1962 se jednalo o 62 procent celkové spotřeby.

Obnovitelně rovná se úsporněji

Velký pokles spotřeby vody (18 procent) se objevil u výroby energie. Experti to přisuzují vzniku elektráren s účinnějšími chladicími systémy a také obecně úbytku klasických elektráren na úkor obnovitelných zdrojů energie, které nejsou tolik náročné na vodu.

Také se snížilo množství vody, kterou spotřebovávají americké domácnosti – tam úbytek není tak výrazný, ale je také vidět: od 87 galonů denně v roce 2010 na 82 galonů denně v roce 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 14 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 16 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 19 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 20 hhodinami
Načítání...