Na rok 2016 se bude v budoucnosti vzpomínat jako na rok, kdy se dostaly poprvé ke slovu umělé inteligence. A dokázaly uspět v oblastech, kde doposud dominoval člověk.
2016: rok, kdy umělá inteligence porazila člověka a Google se naučil překládat
Výraz umělá inteligence se dlouhá léta používal jen ve sci-fi románech, v posledních letech se ale stále intenzivněji prosazuje také v realitě. Stroje, které jsou schopné se samy učit z vlastních chyb, se v roce 2016 začaly prosazovat v celé řadě oborů. Podívejte se na shrnutí redaktora redakce vědy Jaroslava Zouly:
Počítač lepší než člověk
Nejviditelnější událostí roku bylo vítězství počítačového systému AlphaGo nad světovým šampionem této deskové hry – Korejcem Lee Se-Dolem. Ten, ačkoli byl před zápasem docela sebevědomý a říkal, že vyhraje 5:0 nebo 4:1, nakonec prohrál 4:1. Skupina vývojářů z Googlu strávila tvorbou tohoto programu poslední dva roky. Vědci se přitom domnívali, že uplyne ještě celé desetiletí, než dokáže počítač člověka v oblíbené asijské hře porazit.
Go je totiž co do počtu kombinací exponenciálně náročnější než šachy, ke hře je tak zapotřebí i intuice, nikoliv pouhé propočítávání tahů. AlphaGo tímto vítězstvím demonstroval velký potenciál v tzv. deep learning – procesu, kdy počítač vstupní informace zpracovává v několika úrovních. Dává jim kontext a přiřazuje jim další okolnosti, a na základě tohoto velmi detailního zpracování pak reaguje.
V závěru poslední partie už Lee Se-Dol vypadal značně odevzdaně. Tady je jeho reakce, jak vnímal silné a slabší stránky svého počítačového oponenta:
Průnik umělých inteligencí do praxe
Nejznámějším je v tom systém Watson od IBM. Ten díky schopnosti deep learning už pomáhá ve zdravotnictví, stanovuje diagnózy a americké úřady s ním už dokonce experimentují při psaní zákonů. Díky tomu nemají vznikat nejasnosti a kolize s jinými nařízeními. Na konci roku 2016 se IBM s Watsonem vrhla i do oblasti kybernetické bezpečnosti. Tady je ukázka z propagačního klipu IBM:
Watson se naučil, co je to virus, malware – že to jsou špatné věci a pak se je učil detekovat. Zjišťuje, odkud prochází, a díky svým obrovským výpočetním schopnostem pak dokáže pracovat mnohem rychleji a efektivněji než jakýkoliv lidský kyberbezpečnostní analytik. IBM ale tvrdí, že Watson je nemá nahradit, má jen jejich dovednosti výrazně posílit.
Watson na sebe poprvé upozornil před 5 lety, kdy ovládl jinou do té doby výsadní doménu lidí – televizní vědomostní soutěž Jeopardy, obdobu našeho Risku. Byl tedy schopný odpovídat na otázky i ve formě hádanek, s dvojsmysly, metaforami a dalšími slovními hříčkami. Tady si můžete připomenout, jak mu to šlo:
Tohle auto řídí počítač
Je jen otázkou času, kdy umělé inteligence zcela ovládnou oblast dopravy, naznačují události letošního roku. S autonomními řídícími systémy v současnosti experimentuje každá automobilka a v těch nejdražších segmentech už vozy nějakou míru automatické asistence s řízením nabízí. Velkou pozornost letos způsobila smrtelná nehoda jednoho z vozů společnosti Tesla: autopilot na silnici nedokázal proti světlé obloze rozpoznat bílý náklaďák a způsobil bouračku. Tesla vedle vyjádření soustrasti poznamenala, že Američané již na autopilota najezdili bez smrtelné nehody přes 130 milionů mil.
V prosinci se naopak Tesla mohla pochlubit opačným případem, kdy její automobil díky autopilotu a radaru zabránil hrozící srážce. Na ukázce je slyšet zapípání tohoto systému, když zjistil riziko bezprostředně před autem a okamžitě začal brzdit:
Umělá inteligence se vznesla
Drony na dálkové ovládání už dávno zabíjí, natáčí a měří všechno možné, ale letos zaznamenaly další milníky. Velké spediční firmy s nimi plánují automatické doručování, první exhibiční zásilku doručil i český velkoobchod. Na malé létající roboty schopné samostatného jednání stále víc chtějí spoléhat i bezpečnostní složky. Na špičce jsou například vývojáři a vědci z Izraele:
Když se k tomu přidá napájení přes solární panely, které navíc nemusí nabíjet jen slunce, ale třeba na dálku dostatečně silný laserový paprsek, máme tu vizi robotického hlídače, který se umí sám rozhodovat, reagovat, odesílá data do centrály a jehož baterky mohou vydržet téměř neomezeně.
Rok, kdy se Google naučil překládat
Google je sice minimálně mezi češtinou a angličtinou často terčem různých posměšků kvůli velmi nedokonalým překladům, ale velký posun letos nastal minimálně mezi japonštinou a angličtinou. Všiml si toho japonský profesor Jun Rekimoto, uznávaný odborník na komunikaci člověka a počítače. Rekimoto vzal japonský překlad děl Ernesta Hemingwaye a zadal opětovný překlad do angličtiny. A pak ukázal, jak minimálně se překlad od Googlu lišil od Hemingwayova originálu - podívejte se ZDE.