Zrušit střídání zimního a letního času se pokusí skupina europoslanců. Vede ji Svoboda

Sedm desítek poslanců Evropského parlamentu spustilo tento týden iniciativu, pomocí které by chtěli „v blízké budoucnosti“ dosáhnout toho, aby bylo zrušeno střídání letního a zimního času. Změna času dvakrát do roka podle nich už nepřináší žádné výrazné úspory energie a navíc má negativní dopady na lidské zdraví. Na zimní čas evropské země po sedmi měsících opět přejdou v noci na neděli 29. října.

Do čela pracovní skupiny proti změnám času, ve které jsou poslanci ze všech osmi parlamentních frakcí, se postavil český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). „Věřím, že návrh na rezoluci podepsaný takovýmto množstvím europoslanců vydává jasný signál, že by se s tím mělo něco dělat,“ řekl Svoboda ve Štrasburku.

I v České republice má podle něj snaha o zrušení „neužitečného jevu“ střídání času řadu příznivců. Připomněl například petiční akci svého stranického kolegy a senátora Petra Šilara.

Kromě Svobody, kterého server Politico před časem zařadil mezi čtyřicet nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu, je členem pracovní skupiny proti střídání času i řada dalších vlivných europoslanců, například bývalá finská ministryně a čerstvá místopředsedkyně Evropského parlamentu Heidi Hautalaová, místopředsedkyně bavorské Křesťanskosociální strany (CSU) Angelika Nieblerová, slovenská europoslankyně Anna Záborská či polský europoslanec Andrzej Grzyb. Skupinu podporuje i několik aktivistů za zrušení letního času, například z Francie, Nizozemska či Belgie.

„Podporuji tu iniciativu, protože mám velmi mnoho ohlasů i ze svého regionu,“ řekla v rozhovoru poskytnutém ČTK a ČRo německá poslankyně Nieblerová, která pochází z bavorské metropole Mnichova. Před třemi lety sama iniciovala petici za zákaz střídání času, pod kterou shromáždila během dvou týdnů dvacet tisíc podpisů. „Komise zatím nic neudělala, proto se musíme dál snažit,“ zdůraznila. „Neexistuje jediný důvod, proč bychom měli na změně času lpět,“ dodala Nieblerová.

„Vždycky si dělám legraci, že můj syn se narodil v noci, kdy Finsko změnilo čas poprvé… Byla jsem naprosto zmatená, protože jsem nevěděla, kdy se vlastně narodil,“ zažertovala finská europoslankyně Hautalaová. „Je to problém, který se týká půl miliardy lidí,“ dodala vážně.

„Myslím, že je naprosto přirozené, abychom v Evropském parlamentu vyzvali Evropskou komisi, aby konečně řekla veřejně, že je to nesmysl, že už to nepřináší výhody,“ myslí si Hautalaová. Upozornila také, že otázka změny času se aktuálně řeší i na půdě finského parlamentu.

V Polsku už konec střídání prošel prvním čtením

O něco dál už se dostali v tomto ohledu v Polsku, kde tamní parlament před necelými dvěma týdny překvapivě schválil v prvním čtení zákaz střídání letního a zimního času od příštího roku. Předlohu do Sejmu předložila Polská lidová strana. Její člen, europoslanec Adrzej Grzyb, je zároveň členem pracovní skupiny v Evropském parlamentu.

„Více než šedesát procent obyvatel Polska je podle průzkumu veřejného mínění proti změnám času,“ řekl Grzyb. Změny se podle něj dotýkají hlavně rodin s dětmi, ale i lidí zdravotně znevýhodněných. Aspoň dočasné problémy se svými „biologickými hodinami“ má podle Grzyba ale většina lidí.

Český europoslanec Svoboda snahu Polska o jednostranné kroky směřující ke zrušení střídání letního a zimního času nepovažuje za šťastné. Mohly by podle něj znamenat i porušení evropské směrnice, která se změnám času věnuje.

„Je jasné, že členské státy chtějí tuto otázku řešit na evropské úrovni, což je naprosto logické, protože jinak je chaos,“ řekl Svoboda. I jednostranný postup Polska by podle něj ale mohl být motivací pro Evropskou komisi, „aby předešla konfliktům s členskými státy, které ztratí v této věci trpělivost, a pohnula se kupředu“.

„Myslím, že je v Evropě vždycky lepší, když nepostupujeme sami, ale máme spojence,“ řekla v rozhovoru německá europoslankyně Nieblerová. Právě společnou iniciativu, kterou tento týden poslanci představili, považuje za správnou cestu k dosažení cíle - zrušení střídání zimního a letního času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký sen je zpět, uvedl Trump na oslavách 250 let nezávislosti USA

Americký prezident Donald Trump v projevu u příležitosti 250. výročí nezávislosti Spojených států hovořil o amerických vojenských a vesmírných úspěších, své politické agendě, o hrozbách komunismu i o tom, co označil za úsvit zlatého věku Spojených států. Jeho vystoupení zpozdila bouřka. V několika amerických městech se v rámci oslav konaly letecké přehlídky, proběhla také řada koncertů. Východní pobřeží Spojených států přitom sužují vedra, ve Washingtonu rtuť teploměru vyšplhala ke 38 stupňům Celsia.
01:40Aktualizovánopřed 7 mminutami

Slovenské referendum o rentě pro Fica a obnovení úřadů nebude platné kvůli nízké účasti

Referendum na Slovensku o zrušení nároku některých politiků na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie nebude platné kvůli nízké účasti. Po sečtení 100 procent odevzdaných hlasů přišlo v sobotu k urnám 16,13 procent voličů. Aby bylo referendum platné, musela jich přijít více než polovina. Renta by se týkala například premiéra Roberta Fica (Smer).
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoAmerické vynálezy i myšlenky ovlivnily celý svět

Za uplynulá dvě a půl století vzniklo ve Spojených státech nepřeberné množství vynálezů, zboží, služeb a myšlenek, které zásadně, ať už pozitivně či negativně, ovlivnily celý svět. V Kongresu mají vzor mnohé dvoukomorové parlamenty, díky síle hospodářství a dolaru pak dominují USA ekonomicky. Dlouhodobě také přitahují nejlepší mozky světa. Dominantní světový jazyk udělal z angličtiny americký kulturní vliv. Spojené státy také představují největší vojenskou mocnost, kterou z nich dělá počet zbraní, včetně jaderných, a globální dosah. Mnohé americké vojenské intervence a politické zásahy ale vyvolávají odpor a kritiku.
před 9 hhodinami

Spojené státy slaví 250 let nezávislosti, akce komplikují vysoké teploty

Po celých Spojených státech slaví Američané 250 let nezávislosti. Slova napsaná v deklaraci nezávislosti dodnes podle amerického viceprezidenta JD Vance připomínají Američanům, kým jsou jako národ, řekl během mezinárodní námořní přehlídky v New Yorku. Oslavy ale komplikuje vlna veder – Philadelphia i Washington kvůli vysokým teplotám zrušily plánované průvody.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled