„Způsobili jsme nenapravitelné škody.“ Baskická ETA lituje stovek obětí svých útoků a žádá odpuštění

Separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) přiznala, že páchala zlo, a požádala oběti o odpuštění. Komuniké organizace zveřejnil baskický deník Gara. ETA, která usilovala o vytvoření nezávislého Baskicka z částí nynějšího Španělska a Francie, během svého boje zabila přes 820 lidí. Organizace ve čtvrtek prostřednictvím baskických médií informovala, že počátkem května oznámí své konečné rozpuštění. Španělská vláda uvedla, že organizaci ETA porazil právní řád zbraněmi demokracie.

„Způsobili jsme mnoho bolesti a nenapravitelné škody. Rádi bychom prokázali úctu mrtvým, zraněným a obětem činů ETA… upřímně toho litujeme,“ uvedla organizace. ETA v komuniké dále tvrdí, že není jediným původcem utrpení v Baskicku, a žádá „všechny, aby přiznali svou odpovědnost i napáchané škody“ a společně usilovali o usmíření, aniž by se při tom ale přímo obracela na španělský stát.

Třebaže ETA vyjadřuje lítost nad všemi oběťmi, o prominutí prosí zejména oběti z řad civilistů. Násilné činy této separatistické organizace si často braly na mušku policii a obecně představitele státní moci.

„Znovu se potvrzuje síla právního státu, který organizaci ETA porazil zbraněmi demokracie,“ reagovala na omluvu separatistické skupiny španělská vláda. „Při porážce organizace ETA hrály rozhodující roli oběti, jejich památka a důstojnost. Separatistická skupina se za způsobené škody měla upřímně a bezvýhradně omluvit už dávno,“ uvedl úřad konzervativního premiéra Mariana Rajoye.

Mluvčí vlády Íňigo Méndez de Vigo po jednání kabinetu prohlásil, že s rozpuštěním ETA nejsou spojeny žádné ústupky v otázkách vězňů. Někteří baskičtí aktivisté požadují, aby byli odsouzenci z řad organizace, kteří jsou rozmístěni ve věznicích po celém Španělsku, umístěni do Baskicka blíže svým příbuzným. „Nikdy jsme neučinili a nikdy neučiníme žádný druh ústupku teroristické skupině,“ řekl vládní mluvčí.

K rozpuštění dojde v květnu

Organizace je v posledních pěti letech neaktivní. V roce 2011 vyhlásila trvalé a všeobecné příměří a loni v dubnu oznámila, že se vzdá zbraní. Své rozpuštění skupina oficiálně oznámí během prvního květnového týdne, uvedla ve čtvrtek televize ETB. Podrobnosti v pondělí na tiskové konferenci oznámí jihoafrický advokát a mediátor mezinárodních konfliktů Brian Currin.

Krátce po omluvě ze strany ETA přišli s kajícnou reakcí i představitelé katolické církve z Baskicka, kteří byli v minulosti kritizováni za to, že vyznávali separatistické ideály a neodsuzovali činnost teroristů. Biskupové Baskicka a přilehlých regionů podle listu La Vanguardia zveřejnili omluvný dopis; přiznali, že část duchovních v době aktivit ETA činnost teroristů „přehlížela, zlehčovala“ či na ní „má svůj podíl“. 

Zatímco někteří lidé, kterým teroristické atentáty vzaly příbuzné, dali po vyjádření lítosti ze strany ETA najevo částečnou úlevu, další považují omluvu, která nebyla adresována necivilním obětem, za nedostatečnou.

„Považuji za ostudné a nemorální, že rozlišují mezi lidmi, kteří si zasloužili kulku do týla či bombu v autě, a náhodnými oběťmi, které si to nezasloužily,“ řekla podle agentury AFP vůdkyně jedné ze skupin zastupující oběti ETA María del Mar Blancová.

  • K založení ETA v roce 1959 vedla frustrace Basků, jejichž jazyk a kulturu tehdejší režim Franciska Franka potlačoval. Politicky motivované vraždy, únosy a bombové útoky eskalovaly na konci 60. let.
  • V polovině 80. let už násilí separatistů vyvolávalo odpor veřejnosti a mezinárodní pobouření. V roce 1987 například při výbuchu bomby nastražené v autě zemřela v Barceloně těhotná žena a dvě děti.
  • Separatistické hnutí oslabila nejenom násilná taktika ETA, o podporu části Basků přišlo hnutí i v roce 1981, kdy byla Baskicku přiznána v rámci Španělska větší fiskální autonomie. Evropská unie tuto organizaci považuje za teroristickou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
21:01Aktualizovánopřed 33 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 6 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...