Zemřel Rodney King, jenž stál u počátku výjimečného stavu v LA

Los Angeles – Ve věku 47 let zemřel v neděli ve Spojených Státech Afroameričan Rodney King. King se zapsal do moderních dějin Spojených států v březnu 1991, kdy jej po automobilové honičce na předměstí Los Angeles zastavili a posléze brutálně zbili policisté. O rok později došlo na základě této akce k rozsáhlým nepokojům v Los Angeles, při nichž zahynulo třiapadesát lidí a dalších dva tisíce bylo zraněno. Způsobené škody tehdy dosáhly přibližně jedné miliardy dolarů.

Tělo mrtvého Rodneyho Kinga našla v neděli jeho snoubenka v bazénu v kalifornském Rialtu, které leží asi osmdesát kilometrů východně od Los Angeles. Policie smrt vyšetřuje, ale podle Kingovy snoubenky, jež je sama policistkou, se nezdá, že by šlo o zločin. 

King se dostal do povědomí veřejnosti jako oběť policejní brutality

Rodney King jel v březnu 1991 nepřiměřenou rychlostí po dálnici, kde ho pronásledovali čtyři policisté. Po honičce na předměstí Los Angeles jej zastavili, a když odmítl splnit jejich příkazy, zbili ho. Podle policejní verze kladl při zatýkání odpor a byl pod vlivem alkoholu a drog. Amatérský videozáznam ale ukázal i použití obušků a to, jak policisté do Kinga ležícího na zemi kopají. Během dvou minut utrpěl vážná zranění - 11 zlomenin lebky, poškození mozku a ledvin.   

Celý incident natočil náhodný svědek, aniž o tom policisté věděli. Ti ve svém hlášení uvedli nepravdivé údaje a nezmínili fakt, že Kingovi poranili hlavu. Video odvysílaly následující den televizní stanice po celém světě. Případ vzbudil v USA značné pobouření. Policie v Los Angeles měla pověst brutálního a rasistického sboru a údajně se nejednalo o první (a ani poslední) případ, kdy její příslušníci v největším městě na západě USA překročili svou pravomoc.

Soudní řízení vyvolávalo řadu pochybností

Proces byl navzdory připomínkám ohledně „demografické rozdílnosti“ přesunut z Los Angeles do blahobytného předměstí. Porota, v níž nebyl žádný zástupce tmavé pleti, neuznala, že policisté překročili zákonnou mez a zprostila je obvinění z nepřiměřeného zákroku. Již v den rozsudku, 29. dubna 1992, propukly bouře v jižní části centrální čtvrti Los Angeles, obývané převážně Afroameričany a Latinoameričany.  

Tisíce lidí odpověděly na verdikt soudu výtržnostmi. Násilí a přes 100 založených požárů způsobily smrt více než deseti lidí ještě v den rozsudku. Policie byla pomalá a bezradná. Starosta Los Angeles Tom Bradley musel vyhlásit výjimečný stav. Ke zklidnění vyzýval i samotný King: „Jsme tu jen chvíli, a tak se přeci musíme dohodnout.“ Situace se stabilizovala po nasazení 6 000 příslušníků národní gardy a po oznámení prezidenta George Bushe, že do města vysílá 4 500 vojáků. 

  • Rodney King (druhý zleva) před autogramiádou své knihy autor: Kevork Djansezian, zdroj: isifa/Getty Images
  • Dcery Rodneyho Kinga Lora (vlevo) a Candice (uprostřed) autor: Kevork Djansezian, zdroj: isifa/Getty Images

Šestidenní nepokoje, které zapříčinil skandální rozsudek, si vyžádaly 58 mrtvých (většina byla majiteli obchodů, kteří se snažili bránit svůj majetek), 2 400 zraněných, minimálně 13 000 zatčených a zničení 10 000 podniků. Materiální škody přesáhly miliardu dolarů. Napětí se z Los Angeles postupně přeneslo i do dalších amerických měst, například do Atlanty, San Franciska, Seattlu či Las Vegas.   

Čtyři policisté z Los Angeles byli v roce 1993 postaveni před nový soud. Porota v něm tentokrát dva z nich uznala vinnými tím, že porušili Kingova občanská práva, a odsoudila je ke 30 měsícům vězení. Další dva strážci zákona přesvědčili soud o své nevině. Kingovi bylo za újmy přiznáno od města odškodné ve výši 3,8 milionu dolarů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...