Zemřel Rodney King, jenž stál u počátku výjimečného stavu v LA

Los Angeles – Ve věku 47 let zemřel v neděli ve Spojených Státech Afroameričan Rodney King. King se zapsal do moderních dějin Spojených států v březnu 1991, kdy jej po automobilové honičce na předměstí Los Angeles zastavili a posléze brutálně zbili policisté. O rok později došlo na základě této akce k rozsáhlým nepokojům v Los Angeles, při nichž zahynulo třiapadesát lidí a dalších dva tisíce bylo zraněno. Způsobené škody tehdy dosáhly přibližně jedné miliardy dolarů.

Tělo mrtvého Rodneyho Kinga našla v neděli jeho snoubenka v bazénu v kalifornském Rialtu, které leží asi osmdesát kilometrů východně od Los Angeles. Policie smrt vyšetřuje, ale podle Kingovy snoubenky, jež je sama policistkou, se nezdá, že by šlo o zločin. 

King se dostal do povědomí veřejnosti jako oběť policejní brutality

Rodney King jel v březnu 1991 nepřiměřenou rychlostí po dálnici, kde ho pronásledovali čtyři policisté. Po honičce na předměstí Los Angeles jej zastavili, a když odmítl splnit jejich příkazy, zbili ho. Podle policejní verze kladl při zatýkání odpor a byl pod vlivem alkoholu a drog. Amatérský videozáznam ale ukázal i použití obušků a to, jak policisté do Kinga ležícího na zemi kopají. Během dvou minut utrpěl vážná zranění - 11 zlomenin lebky, poškození mozku a ledvin.   

Celý incident natočil náhodný svědek, aniž o tom policisté věděli. Ti ve svém hlášení uvedli nepravdivé údaje a nezmínili fakt, že Kingovi poranili hlavu. Video odvysílaly následující den televizní stanice po celém světě. Případ vzbudil v USA značné pobouření. Policie v Los Angeles měla pověst brutálního a rasistického sboru a údajně se nejednalo o první (a ani poslední) případ, kdy její příslušníci v největším městě na západě USA překročili svou pravomoc.

Soudní řízení vyvolávalo řadu pochybností

Proces byl navzdory připomínkám ohledně „demografické rozdílnosti“ přesunut z Los Angeles do blahobytného předměstí. Porota, v níž nebyl žádný zástupce tmavé pleti, neuznala, že policisté překročili zákonnou mez a zprostila je obvinění z nepřiměřeného zákroku. Již v den rozsudku, 29. dubna 1992, propukly bouře v jižní části centrální čtvrti Los Angeles, obývané převážně Afroameričany a Latinoameričany.  

Tisíce lidí odpověděly na verdikt soudu výtržnostmi. Násilí a přes 100 založených požárů způsobily smrt více než deseti lidí ještě v den rozsudku. Policie byla pomalá a bezradná. Starosta Los Angeles Tom Bradley musel vyhlásit výjimečný stav. Ke zklidnění vyzýval i samotný King: „Jsme tu jen chvíli, a tak se přeci musíme dohodnout.“ Situace se stabilizovala po nasazení 6 000 příslušníků národní gardy a po oznámení prezidenta George Bushe, že do města vysílá 4 500 vojáků. 

  • Rodney King (druhý zleva) před autogramiádou své knihy autor: Kevork Djansezian, zdroj: isifa/Getty Images
  • Dcery Rodneyho Kinga Lora (vlevo) a Candice (uprostřed) autor: Kevork Djansezian, zdroj: isifa/Getty Images

Šestidenní nepokoje, které zapříčinil skandální rozsudek, si vyžádaly 58 mrtvých (většina byla majiteli obchodů, kteří se snažili bránit svůj majetek), 2 400 zraněných, minimálně 13 000 zatčených a zničení 10 000 podniků. Materiální škody přesáhly miliardu dolarů. Napětí se z Los Angeles postupně přeneslo i do dalších amerických měst, například do Atlanty, San Franciska, Seattlu či Las Vegas.   

Čtyři policisté z Los Angeles byli v roce 1993 postaveni před nový soud. Porota v něm tentokrát dva z nich uznala vinnými tím, že porušili Kingova občanská práva, a odsoudila je ke 30 měsícům vězení. Další dva strážci zákona přesvědčili soud o své nevině. Kingovi bylo za újmy přiznáno od města odškodné ve výši 3,8 milionu dolarů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 36 mminutami

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 3 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 4 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Polsko kvůli Rusku pracuje na protidronové zdi. Má chránit východní hranici NATO

Kvůli ruským útokům na Ukrajinu mívá opakovaně pohotovost letectvo v Polsku – naposledy v pátek. Varšava teď staví protidronovou zeď, která má ochránit východní hranici Severoatlantické aliance. Využívá k tomu systémy vyráběné přímo v Gdyni na severu země. Ochranu svého nebe považuje polská vláda – právě kvůli Rusku – za prioritu. Země ale nespoléhá jen na protidronovou zeď. Koncem května do ní dorazí první čtveřice nových amerických stíhaček F-35. V dalších letech ji bude následovat i téměř stovka moderních vrtulníků Apache.
před 6 hhodinami

Trump nařídil vyplatit mzdy všem zaměstnancům ministerstva vnitřní bezpečnosti

Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal prezidentské memorandum, kterým ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) nařizuje vyplatit všem svým zaměstnancům částku odpovídající jejich platu, který jim nebyl od začátku částečného shutdownu vyplácen. Problém je však s financováním výplat.
před 9 hhodinami

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Obvinění mají v sobotu stanout před soudem ve Westminsteru, píše deník The Guardian.
před 12 hhodinami
Načítání...