Zemřel ománský sultán Kábus bin Saíd, jeden z nejdéle vládnoucích panovníků světa

Ve věku 79 let zemřel v pátek večer ománský sultán Kábus bin Saíd, který patřil k nejdéle vládnoucím panovníkům světa. Oznámila to ománská státní televize. Na trůnu ho nahradí jeho bratranec a dosavadní ministr kultury Hajsám bin Tárik Saíd.

Kábus bin Saíd se ujal moci v Ománu v roce 1970 při nekrvavém převratu, když s pomocí bývalé koloniální mocnosti Británie svrhl svého otce Saída bin Tajmúra. Po britské královně Alžbětě II. a brunejském sultánovi Hassanalu Bolkiahovi byl třetím nejdéle panujícím monarchou světa.

Ománské úřady vyhlásily po smrti panovníka třídenní oficiální smutek. Vlajky budou v zemi 40 dní viset na půl žerdi. Rakev s ostatky zesnulého zabalená do ománské vlajky byla přepravena do Velké mešity sultána Kábuse v Maskatu, kde se k modlitbám připojily stovky lidí. Zesnulý byl poté pohřben na rodinném hřbitově.

Následník slibuje pokračování míru

Rada vysokých vojenských představitelů země v prohlášení zveřejněném ve státních médiích vyzvala vládnoucí rodinu, aby se sešla a vybrala sultánova následovníka. Kábus bin Saíd neměl děti, ani veřejně nejmenoval svého nástupce. Na trůnu ho nakonec vystřídá bratranec Hajsám bin Tárik Saíd, který dosud řídil ministerstvo kultury.

Hajsám v televizním projevu přislíbil, že bude prosazovat politiku mírové koexistence a přátelských vztahů se všemi národy a dále rozvíjet Omán. „Budeme pokračovat v podpoře urovnávání sporů pokojnou cestou,“ prohlásil.

Rychlou a hladkou volbu nástupce na ománském trůně v prvních reakcích chválí zejména ekonomové, podle nichž by nejasnosti v této věci vedly k ekonomické nejistotě.

Hajsám bin Tárik Saíd
Zdroj: Tariq Alali/Reuters

Kábus představoval stabilitu v neklidném regionu

Ze světa začaly do Maskatu proudit kondolence od arabských i západních politiků. Ti vyzdvihují především moudrou vládu zesnulého. Podle bývalého amerického prezidenta George Bushe mladšího byl sultán Kábus stabilní silou na Blízkém východě.

„Zanechal po sobě hluboký odkaz, nejen v Ománu, ale v celém regionu,“ uvedl v kondolenčním prohlášení britský premiér Boris Johnson, který u zesnulého vyzdvihl oddanost míru. Za ztrátu pro region označil smrt sultána Kábuse také Írán.

Sultán má v Ománu velkou moc, zastává současně funkci premiéra, vrchního velitele ozbrojených sil, ministra obrany, financí a zahraničních věcí, připomíná BBC. Sultán Kábus bin Saíd se ale v posledních letech na veřejnosti objevoval jen zřídka, přičemž se spekulovalo, že trpí rakovinou tlustého střeva. Minulý měsíc se vrátil do své vlasti poté, co absolvoval léčbu v Belgii.

Procesí s rakví zesnulého sultána
Zdroj: ČTK/AP/neznámý

Kábus bin Saíd se narodil 18. listopadu 1940, studoval na Královské vojenské akademii v Sandhurstu nedaleko Londýna a po jejím absolvování sloužil v letech 1960 až 1964 v britské armádě. Část výcviku strávil s britskou jednotkou v Německu.

V roce 1964 se vrátil zpět do rodného Ománu. Zasadil se o modernizaci země a to tak, aby byly uchovány místní tradice. V roce 2011 čelil protestům arabského jara, které zasáhly i další státy regionu.

Ropný stát Omán se 4,6 milionu obyvatel je západními mocnostmi oceňován jako stabilní síla v oblasti Blízkého východu, kde často hraje roli vyjednávače. Udržuje přátelské vztahy se Spojenými státy i s Íránem a v roce 2013 pomohl zprostředkovat tajné americko-íránské rozhovory, které později vedly k uzavření mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, od níž Washington v roce 2018 odstoupil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...