Berlín/Washington – Částice ze silné středeční sluneční erupce dnes zasáhly Zemi a vyvolaly nejsilnější elektromagnetickou bouři za posledních pět let. Ta způsobila komplikace vědcům z Evropské vesmírné agentury při navádění sondy Venus Express, která je teď prakticky neřiditelná.
„Nakonec to není příliš silný jev. Ale velmi zajímavý,“ řekl dnes na tiskové konferenci Joe Kunches z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA). První částice zasáhly Zemi rychlostí až tisíc dvě stě kilometrů za sekundu dnes dopoledne. Podle vědců z německého Institutu Maxe Plancka (MPI) bude elektromagnetická bouře vyvolaná erupcí působit na Zemi po celý dnešní den. Astronom Werner Curdt z MPI nicméně podotkl, že erupce nenastala na místě Slunce postaveném přímo proti Zemi. „Zřejmě nás tak (částice) nezasáhnou naplno,“ řekl agentuře DPA.
Odborníci už ve středu varovali, že by erupce mohla narušit rozvodné sítě elektřiny či poškodit družice. Očekávali také nepřesnosti či výpadky navigační služby GPS. Na lidské tělo podle astronomů sluneční erupce vliv nemají. „Zaznamenaly se nějaké poruchy v radiokomunikacích na jižní polokouli Země,“ řekl astronom Michal Sobotka. NOAA nakonec klasifikovala bouři stupněm G1 na stupnici, kde G5 je úkaz s největší intenzitou. Úřad původně odhadoval, že dosáhne stupně G3.
Richard Klíma, mluvčí Řízení letového provozu:
„Jisté navigační nepřesnosti tato situace může vyvolat na palubách letadel, která využívají vzdušný prostor nad Arktidou a Antarktidou.“
Družice obíhající Venuši má problémy s navigací, protože byla zasažena proudem částic přicházejících ze Slunce – určuje totiž svou polohu pomocí senzorů sledujících hvězdy. „Když přijde bouře nabitých částic, prakticky tyto senzory oslepí,“ uvedl Paolo Ferri z Evropské vesmírné agentury (ESA).
Polární záře se možná objeví i nad Českem
Vedlejším projevem elektromagnetické bouře bude polární záře, kterou bude možné pozorovat mnohem dál na jihu, než je obvyklé. Astronom Petr Horálek na serveru www.astro.cz uvedl, že dnes večer by mělo být možné sledovat polární záři nad USA, Kanadou a východním Ruskem, ale i nad severním Českem. Podmínkou je ale jasná obloha.
Příčinou erupcí je výrazná sluneční skvrna, která má průměr odpovídající asi devíti průměrům Země. Skvrna se objevila na okraji severovýchodního slunečního kotouče v sobotu 3. března a pozorovatelná bude ještě zhruba devět dní. Vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) předpokládají, že během nadcházejícího roku a půl dojde k dalším erupcím, které zřejmě vyvolají ještě silnější elektromagnetické bouře, než je ta současná.
Mnoho slunečních erupcí je mírných a nezpůsobí na Zemi žádné škody. Z minulosti je ale známo několik výjimek. V roce 1989 například elektromagnetická bouře způsobila rozsáhlý výpadek elektřiny v Quebeku, který postihl šest milionů lidí. Historicky největší magnetická bouře zasáhla Zemi v roce 1859. Tehdy ve Spojených státech vyhořelo několik telegrafních stanic. Od té doby už erupce takové síly nedosáhly.
