Zeman ve Štrasburku. Snad nebude „za Klause“, doufají někteří europoslanci

Štrasburk – Prezident Miloš Zeman v poledne promluví na plénu Evropského parlamentu a oslovení europoslanci napříč frakcemi již nyní vyjadřují naději, že jeho projev bude k Evropě výrazně vstřícnější než promluvy Zemanova předchůdce Václava Klause. Ten v parlamentu naposledy řečnil před pěti lety a vysloužil si nesouhlas i odchod několika evropských zákonodárců ze sálu. Ve Štrasburku vystoupil i Václav Havel, když v roce 1999 byl jediným pozvaným řečníkem při 20. výročí pádu Berlínské zdi. V souvislosti se Zemanovou cestou nabízí ČT24 svým divákům od 11.45 hod. evropský speciál, který ve 20.00 vyvrcholí velkou politickou eurodebatou.

Pozitivní očekávání se k prezidentu Zemanovi upínají již od jeho zvolení; v kampani před přímou volbou sám sebe prezentoval jako eurofederalistu a změnu zahraničněpolitického stylu české hlavy státu deklaroval záhy po inauguraci, když na Pražském hradě vztyčil unijní zástavu a podepsal euroval.

K poslancům Evropského parlamentu promluví v pravé poledne. Z pohledu zákonodárců se nejedná o vyloženě mimořádný akt, neboť na plénu prezidenti či premiéři promlouvají pravidelně – český prezident je však posledním státníkem, který bude řečnit před europoslanci ve stávajícím složení; po květnových volbách totiž projde parlament obměnou.

Kdo Zemanovi předcházel? Podívejte se do interaktivní mapy s přehledem projevů významných státníků, kterou zveřejnil Evropský parlament:

Europoslanci: Očekáváme spíš Havla než Klause

Předsedové jednotlivých frakcí europarlamentu také již před projevem vyjádřili naději, že se Zeman ve své řeči více přiblíží Václavu Havlovi než tradičně euroskeptickému Václavu Klausovi. Ten před poslanci hovořil 19. února 2009 a vysloužil si potlesk i nesouhlasné bučení. „Je třeba otevřeně říci, že je dnešní ekonomický systém EU systémem potlačovaného trhu a nepřetržitého posilování centrálního řízení ekonomiky,“ prohlásil tehdy, zatímco evropští zákonodárci protestně opouštěli sál.

Takový projev by ovšem dnes zřejmě ocenil leda šéf konzervativců a reformistů Martin Callanan, podle něhož je zklamáním, že český prezident tancuje podle bruselských not. Šéfové ostatní frakcí hledí k Zemanově promluvě s optimismem.

  • předseda konzervativců Martin Callanan: „Mám podezření, že uvidíme hodně snahy o zalíbení se, federalistickou rétoriku jako od mnoha dalších lídrů, které tu máme. Myslím, že to pro ČR bude tak trochu zklamáním.“
  • spolupředseda zelených Daniel Cohn-Bendit: "Je velká šance, že bude mít lepší proslov (než Václav Klaus)."
  • předseda socialistů Hannes Swoboda: „Čekám silný závazek vůči Evropě jako v případě prezidenta Havla. Doufám v jasné odhodlání směrem k EU, jít dopředu, mít silnou ČR, která podporuje EU a nakonec i euro. Pokud chcete být v jádru EU, pak musíte usilovat i o euro.“
  • předseda liberálů Guy Verhofstadt: „Nemůže to být Havel. Ale v duchu Havla, který osvobodil ČR od komunismu a udělal vše pro to, aby se Česko stalo členem evropské rodiny. To považuji za nejdůležitější.“
  • předseda lidovců Joseph Daul: „Očekávám především, že to bude evropský projev. A to bude velmi dobře - pro Českou republiku a pro mě také.“
Miloš Zeman přijal José Barrosa
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Návrat k Havlovu odkazu, alespoň částečný distanc od Klause a především proevropské vyznění celého projevu potom od prezidenta republiky očekávají i čeští zástupci.

  • Zuzana Roithová (KDU-ČSL): „Snad ani není možné mít ještě trapnější projev, než měl před lety Václav Klaus. Ovšem obávám se, že bude pan prezident prosazovat svou myšlenku faraonského projektu spojení řek Odra – Labe – Dunaj - a to je neefektivní záležitost.“
  • Miloslav Ransdorf (KSČM): „Myslím, že se prezident Zeman přiblíží tomu, co potřebujeme, tzn. spolupráce s EU tam, kde je to prospěšné, a rezistence tam, kde nás to ohrožuje. Myslím si, že se nebude konat žádná ostuda, jako když tu byl prezident Klaus.“
  • Libor Rouček (ČSSD): „Deklaruje se jako federalista, a měl by tedy říct něco o tom, jak si představuje federální Evropu. Očekávám také, že se distancuje od Klausovy minulosti, protože neustálá kritika, remcání a žádný pozitivní přístup nám moc přátele v Evropě neudělaly.“
  • Oldřich Vlasák (ODS): „Neočekávám od toho projevu něco speciálně důležitého. Na druhou stranu bude zajímavé, jestli bude mluvit řekněme o eurofederalistickém tématu již ve vazbě na evropské volby, které budeme mít na jaře, případně se zmíní o volbě předsedy Evropské komise nebo jestli projeví svůj zájem směrem k Rusku a nabídne zlepšení vztahu EU-Rusko.“

Šéf socialistů: Byrokracie? A jak to bylo za císaře pána?

Text prezidentova projevu není znám. Vstřícným postojem k unijním myšlenkám se Zeman sice netají, z jeho strany směrem k Bruselu ale místy zaznívají i špílce; výhrady má k „měkkým postojům“ evropské diplomacie a především k byrokracii. „Direktivy EU se někdy soustředí na to, jak pojmenovat nějaký sýr. Prosím, nedovolme společný evropský sýr. A pokud si budete přát společné evropské pivo, doporučuji vám plzeňské,“ prohlásil například loni v červnu na berlínské Humboldtově univerzitě, jindy se pozastavoval nad zákazem žárovek.

O byrokracii chce podle svých slov mluvit i dnes. Šéf socialistů Swoboda reagoval slovy, že mu takové téma nevadí. „Máme samozřejmě hodně byrokracie v mnoha směrech. Ale velmi často je jí méně než na národní úrovni - nechci se vracet k literatuře o české byrokracii za Rakouska-Uherska,“ řekl s úsměvem.

Zemana nečeká jen řeč před poslanci. Sejde se také s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem a před jednou hodinou budou mít oba politici tiskovou konferenci. Vpodvečer se prezident zúčastní vernisáže k projektu vodního kanálu Dunaj – Odra – Labe.

Evropský den ČT24

Dění ve Štrasburku se bude věnovat i celodenní speciál na ČT24. V prvním bloku od 11.45 hod. přinese Zemanův projev, připomene evropské cesty jeho předchůdců a nabídne komentář politologa Jacquese Rupnika. Po celý den nabídne vysílání živé vstupy z Kavčích hor i ze Štrasburku. „Protože v květnu čekají Českou republiku volby do Evropského parlamentu, chápeme projev českého prezidenta před europoslanci jako příležitost přiblížit veřejnosti dění v této instituci a zhodnotit některé celoevropsky významné otázky,“ vysvětluje ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal.

Od osmi hodin večer pak ČT24 přinese Eurodebatu přímo ze Štrasburku, ve které předsedové českých poslaneckých klubů EP zhodnotí nejen projev českého prezidenta, ale i přínosy členství ČR v Evropské unii, vliv na kvalitu potravin nebo ekonomickou budoucnost Evropy. Debatu moderuje Václav Moravec.

Diskuse se zúčastní Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Richard Falbr (ČSSD), Jan Zahradil (ODS) a Miloslav Ransdorf (KSČM). V Evropském studiu ČT24 se dále představí Libor Rouček (ČSSD, místopředseda frakce S&D v EP), Oldřich Vlasák (ODS, místopředseda EP), Jiří Maštálka (KSČM, kvestor EP) či Jaroslav Paška (SNS - Slovenská národná strana, místopředseda frakce Evropa svobody a demokracie).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Důvěra Španělů v tradiční média v éře AI roste, ukazuje report

Zpráva Digital News Report Spain 2026 ukazuje první nárůst zájmu o zpravodajství za poslední čtyři roky. Rozšířená skepse vůči zprávám však přetrvává a obavy z dezinformací dosáhly historického maxima. Pozitivnější je hodnocení veřejnoprávních médií, přičemž důvěryhodnost španělské RTVE se za poslední rok výrazně zvýšila.
před 19 mminutami

Lídři G7 se podle Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku

Lídři G7 se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku a musí co nejdříve uzavřít dohodu. Doplnil, že hovořili také o dalších sankcích i obranných kapacitách Ukrajiny, píše Reuters. Americký prezident Donald Trump, který se jednání s ukrajinským lídrem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii rovněž zúčastnil, uvedl, že pro uzavření mírové dohody udělá vše, co bude v jeho silách.
před 23 mminutami

Trump není spokojený s postupem Izraele v Libanonu

Dohoda Spojených států s Íránem míří do druhé fáze, Írán nezíská jadernou zbraň a USA nebudou v zemi investovat žádné peníze, prohlásil americký prezident Donald Trump na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii. Podle serveru Times of Israel (ToI) také řekl, že není spokojený s postupem Izraele v Libanonu a proti Hizballáhu. Pokračování izraelských útoků v této zemi označuje Írán za porušování dohody.
před 39 mminutami

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
12:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 5 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 8 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 9 hhodinami
Načítání...