Rusko se v budoucnu stane členem Evropské unie. V rozhovoru pro ruskou agenturu TASS to uvedl český prezident Miloš Zeman. „Proces sjednocení bude realizován v horizontu dvaceti let,“ míní Zeman, který opět zdůraznil svůj odmítavý postoj vůči protiruským sankcím. Podle prezidenta jsou kontraproduktivní, protože zvyšují napětí mezi Ruskem a Západem.
Podle politického geografa Martina Riegla je sjednocení Ruska s Unií nereálné. „Pro Západ by bylo výhodné, kdyby se Rusko chovalo v mezinárodních vztazích kooperativně, což nečiní, ale problémem je, že už zakládající smlouvy EU definují Unii jako společenství evropských států. Jen část území Ruska se nachází geograficky v Evropě,“ připomněl Riegl. Evropští partneři vnímají možnost propojení obou bloků jako určitou nadsázku nebo vtip, míní politický geograf.
Sankce jen zesilují napětí, tvrdí Zeman
Podle Zemana se Rusko a Evropská unie ekonomicky doplňují - Rusko potřebuje nové technologie a Evropa suroviny. „Sankce jsou nejen neúčinné, ale naopak kontraproduktivní. Zesilují napětí místo toho, aby přispěly k uvolnění,“ prohlásil český prezident a dodal, že stejného mínění jsou slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán.
„Kdyby Evropská unie sankce nepřijala, možná by už nyní Ruská federace měla proražený koridor na Krym, na Podněstří. Minimálně hrozba dalšího zesílení sankcí – například vyřazení Ruska z platebního systému – účinkuje jako určitý odstrašující prostředek. Moskva nyní pečlivě zvažuje další kroky,“ míní Riegl.
Martin Riegl, politický geograf:
„Interpretoval bych to jako přípravu státní návštěvy prezidenta Zemana do Moskvy – tam si myslím, že bude hlavní motivace těchto výroků. Závislost (mezi Ruskem a EU) tam je, ale záleží to na konkrétních zemích – závislost na přírodních zdrojích z Ruska je především v Pobaltí, v části Skandinávie, nicméně to není nenahraditelné – ty zdroje se dají diverzifikovat jiným způsobem.“
Zeman rovněž vyjádřil lítost, že konflikt na Ukrajině vedl k odkladu plánů na zavedení bezvízového styku mezi EU a Ruskem. „Během summitů EU a Ruska nabyla tato otázka konkrétních obrysů, ale jednání bylo kvůli ukrajinskému konfliktu bohužel zmrazeno. Jsem pevně přesvědčen, že bude znovu pokračovat,“ citoval TASS českého prezidenta.
Zeman se také znovu pustil do ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka. Česká hlava státu pochybuje, že napomáhá realizaci minských mírových dohod. „Minské dohody jsou účastníci (ukrajinského) konfliktu povinni plnit. Domnívám se, že prezident Porošenko se to snaží dělat, ale mám jisté pochyby o tom, že stejnou snahu projevuje ukrajinský premiér Jaceňuk,“ řekl Zeman. Jaceňuka označil už v lednovém rozhovoru pro deník Právo za premiéra války.
Zeman: Putin je strategickým partnerem v boji proti islamistům
V neděli v Lánech poskytl prezident Miloš Zeman také rozhovor americkému listu The Wall Street Journal. Zeman řekl, že Islámský stát je větší hrozbou než Rusko a že ruský prezident Vladimir Putin může být strategickým partnerem v boji proti islámským extremistům.
I zde zopakoval prezident své stanovisko proti sankcím, které proti Rusku za jeho roli v ukrajinské krizi vyhlásil Západ. „Potřebujeme, aby Rusko jednalo jako náš partner, nikoli jako nepřítel,“ poznamenal Zeman. Dodal, že pokud se situace na východě Ukrajiny uklidní, bude rozumné sankce proti Rusku přinejmenším zmírnit. „Jsem ale pro zpřísnění sankcí, pokud se situace na Ukrajině zhorší,“ citoval list Zemana. Východní Ukrajina se podle něj nemusí bát anektování jako Krym, protože by Rusko získalo jen „několik milionů hladových krků a Donbas zničený ostřelováním“.
