Evropská unie a Turecko se v neděli zavázaly, že oživí přístupové rozhovory Ankary s EU výměnou za spolupráci Turecka s cílem zastavit příliv migrantů do Evropy. Turečtí analytici ale zpochybňují, nakolik je možné u takovéto dohody dosáhnout nějakých hmatatelných výsledků.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu, zastupující ve své zemi muslimské konzervativce, si na závěr summitu v Bruselu pochvaloval „historický den“ pro Turecko. Ankara usiluje o oživení jednání o vstup do EU, která začala v roce 2005, ale která brzy skončila ve slepé uličce.
Evropská unie se rozhodla poskytnout pomoc Turecku, a sice třemi miliardami eur na zajištění ubytování pro syrské uprchlíky na tureckém území. Obě strany se zároveň dohodly na společném akčním plánu, který stanoví, že Ankara zajistí, aby její hranice s Evropskou unií byla méně propustná.
„To, co Evropané chtějí po Turecku, je nereálné a neproveditelné,“ řekl profesor Cengiz Aktar z univerzity v Istanbulu. „Nevím, jestli sníme, či bdíme. Nikdo nemůže zabránit tomu, aby se přistěhovalci vydali do Řecka nebo Bulharska, protože nemají žádnou budoucnost ani ve své zemi, ani v Turecku. Obávám se, že výsledek bude zcela nulový,“ dodal politolog s tím, že Turecko a EU navzájem blafují.
Premiér Davutoglu ujistil, že jeho země „splní své sliby“ v otázce přistěhovalectví, ale zdůraznil, že konečné řešení krize migrantů nelze nalézt bez komplexního politického řešení krize v Sýrii.
Reálpolitika EU na nejvyšší úrovni
Ve vztazích mezi EU a Tureckem každopádně stále existují vážné rozpory, týkající se zejména porušování základních svobod v Turecku islámsko-konzervativním režimem autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je u moci od roku 2003.
V závěrečném prohlášení summitu není ani slovo o „právním státu, médiích a kurdské otázce,“ poznamenává bývalý velvyslanec v Ankaře Marc Pierini, který nyní působí ve fóru Carnegie Europe. Jde podle něj o „reálpolitiku EU na nejhorší úrovni“.
„Summit nás nepovede k tomu, abychom zapomněli na rozpory, které stále existují s Tureckem ohledně lidských práv a svobody tisku. K tomu se ještě vrátíme,“ sliboval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
„Se všemi těmi současnými problémy Turecka, které dává novináře do vězení a kde byl kurdský právník zabit přímo na ulici, jsem zvědav, jestli by se tento summit uskutečnil, pokud by neexistovala migrační krize,“ reagoval politolog Serkan Demírtas.
Evropa se jen snaží uklidnit své vyděšené obyvatelstvo
Podle něho se „Evropané skutečně dvořili Turkům výměnou za veřejný slib Ankary, aby přesvědčili svou veřejnost vyděšenou masivním příchodem uprchlíků“. „Ale EU je instituce s hodnotami a normami, které Turecko není připraveno přijmout jako celek,“ upozornil Demírtas.
Dva novináři z levicových opozičních novin Cumhuriyet byli minulý týden uvězněni pro obvinění ze „špionáže“ a „zpřístupnění tajných dokumentů“ o údajných tureckých dodávkách zbraní islamistům bojujících v Sýrii proti režimu Bašára Asada, který je označován za největšího Erdoganova nepřítele.
Kromě otázek týkajících se lidských práv narážejí sliby na oživení jednání o vstupu Turecka do EU na překážky, které se stále ještě jeví jako nepřekonatelné. Kypr, který je kvůli obsazení tureckého severu tureckou armádou rozdělen od roku 1974, blokuje určité kapitoly ve vyjednávání a nikdy nezmění stanovisko, dokud nedojde k znovusjednocení ostrova, upozornil také analytik Cengiz Aktar.
„Tento proces je v plném proudu celá léta a neexistuje žádný důvod, proč jej urychlovat nebo zpomalovat,“ podotkl k této otázce v neděli francouzský prezident Francois Hollande, který tak podle agentury AFP názorně předvedl, nakolik jsou členské státy EU přece jen opatrné.
