Juncker: Připravíme návrh na legální přesídlení uprchlíků z Turecka do EU

Evropská komise vypracuje návrh na legální přesídlení syrských uprchlíků z Turecka do EU, uvedl po skončení summitu EU-Turecko předseda komise Jean-Claude Juncker. Členské země se budou moci systému účastnit dobrovolně. Podle očekávání se lídři osmadvacítky na schůzce s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem dohodli na společném postupu ke zmírnění migračního proudu do Evropy.

Návrh na legální přesídlení syrských uprchlíků z táborů v Turecku by měla Evropská komise předložit v prosinci. Juncker zdůraznil, že členské země Unie by se na něm měly podílet na dobrovolném základě.

S nápadem přišlo Německo. Kancléřka Angela Merkelová o tématu před začátkem summitu jednala se svými partnery z některých zemí EU. V německém tisku přitom v souvislosti s návrhem zaznělo číslo 400 000 lidí, kteří jsou nyní v uprchlických táborech v Turecku.

Česko se do plánu nezapojí

Bohuslav Sobotka míří na summit
Zdroj: Reuters/Eric Vidal

Podle Junckera zatím zájem účastnit se nového projektu dalo najevo osm států. Český premiér Bohuslav Sobotka před novináři reagoval poznámkou, že Česko se hodlá soustředit na naplňování už dohodnutých kroků. „Nepřipravujeme se k tomu, že bychom tato schémata měli překračovat,“ poznamenal.

„Není to konečná skupina. Budou i další země, které se nejspíš budou chtít podílet,“ věří německá kancléřka. Podle dostupných informací o nápadu mluvila s partnery ze zemí, které už nyní přijímají nejvyšší počty uprchlíků, tedy Rakouskem, Švédskem, Finskem, ale také s Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem a Řeckem. Diplomaté ale dávali v kuloárních rozhovorech najevo, že mezi zeměmi Unie nepanuje pro věc příliš velké nadšení. 

Na podobném plánu, ovšem v řádově nižších hodnotách, se země EU shodly už letos před prázdninami. Tehdy se dohoda týkala celkem 20 000 osob z táborů v Turecku, Jordánsku a Libanonu. Na ČR mělo připadnout 400 lidí.

Unie a Turecko si vyjdou vstříc


Předseda unijních summitů Donald Tusk po skončení bruselské schůzky potvrdil, že EU poskytne Ankaře tři miliardy eur (asi 81 miliard korun) na zlepšení situace tamních syrských uprchlíků. Z unijního rozpočtu má jít 500 milionů, na zbytek se složí členské státy EU.

Summit EU - Turecko
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Česká republika je podle premiéra Sobotky připravena v příštím roce do tohoto obnosu přispět částkou mezi 300 až 400 miliony korun. S poskytnutím stejné sumy počítá i v roce 2017. „Česká republika počítá s tím, že finanční prostředky uvolní ve dvou letech. Mimo jiné proto, že také chceme vidět reakci turecké strany,“ vysvětlil český premiér před summitem.

Turecko by mělo účinně zasahovat proti převaděčům a aktivně bránit v cestě do Evropy těm, u nichž je jasné, že na azyl nemají nárok. „Nečekáme od nikoho, že bude hlídat naše hranice místo nás. To má a musí být prací nás Evropanů,“ zdůraznil Tusk. Očekává ale zásadní „změnu pravidel hry“ při zmenšování migračního proudu z Turecka směrem do Evropy.

Společně přijaté prohlášení z jednání kromě jiného také uvádí, že od června 2016 bude Turecko plně provádět takzvanou readmisní dohodu. Přebírat tedy bude ty osoby ze třetích zemí, které přes jeho území přicestovaly do EU a nezískaly tam azyl.

Pokud bude Turecko plnit své sliby a migrační vlnu skutečně ze své strany omezí, budou v roce 2016 otevřeny další kapitoly přístupových rozhovorů a Turci by se mohli dočkat cest do Evropy bez víz. „Je jasné, že Turecko není příčina. Turecko je klíčová tranzitní země, která může přispět k regulaci krize, ale nezastaví ji,“ podotkl Sobotka. K tomu je podle něj potřeba najít politické řešení pro ukončení občanské války v Sýrii. 

Summit EU-Turecko
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Davutoglu: V některých městech je víc uprchlíků než tureckých občanů

Ahmet Davutoglu po summitu s EU
Zdroj: Reuters/Eric Vidal

Premiér Davutoglu připomněl, že nejde jen o tureckou či evropskou otázku. „Musíme jednat společně,“ upozornil a zdůraznil, že jediným trvalým způsobem řešení migrační krize je uspokojivé řešení syrské otázky.

„Platíme cenu za neschopnost systému OSN vyřešit syrskou krizi v počátcích,“ poznamenal turecký premiér. Připomněl, že v zemi je nyní 2,2 milionu syrských uprchlíků a další lidé z jiných zemí v regionu. Turecko už na ně utratilo okolo osmi miliard dolarů. „V některých městech je víc syrských uprchlíků než tureckých občanů,“ podotkl Davutoglu. Zdůraznil proto, že ony tři miliardy eur nejsou určeny Turecku, ale právě pro tyto miliony uprchlíků.

Tusk dodal , že do Unie letos nelegálně přišlo 1,5 milionu migrantů. Jeho tým později uvedl, že jde o údaj evropské agentury Frontex.

Donald Tusk a Ahmet Davutoglu
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Předseda unijních summitů připomněl, že Turecko je nejen klíčový strategický partner Evropy, ale také kandidát na členství v EU od roku 1999. Dnes lídři zemí EU a turecký premiér Davutoglu souhlasili s „novou energií“ pro přístupové rozhovory. Podle tureckého zástupce je to „klíčová zpráva“, jedním z bodů je také pořádání summitů EU–Turecko dvakrát ročně.

Příští rok by měly být v přístupových jednáních otevřeny další kapitoly. Tusk přitom zdůraznil, že dnešek není „přepsáním“ evropské politiky rozšíření, a připomněl problematiku lidských práv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...