Zavahrí je novým šéfem al-Káidy

Káhira - Novým šéfem teroristické sítě al-Káida se stal Egypťan Ajmán Zavahrí. Nahradil Usámu bin Ládina, jehož Američané začátkem května zabili. Zavahrí byl druhým nejvyšším mužem organizace a v těchto dnech slaví 60. narozeniny. Zavahrí opakovaně vyzval muslimy ke svaté válce proti Západu a USA. Je prý ještě radikálnější než Usáma bin Ládin, podle odborníků ale nemá bin Ládinovo charisma a někteří soudí, že je více kontroverzní a není zcela přijatelný pro všechny proudy al-Káidy.

V dokumentu, vydaném velitelstvím al-Káidy a zveřejněném na webových stránkách radikálů, se také oznamuje Zavahrího jmenování: „Po ukončení konzultací oznamuje hlavní vedení al-Káidy, že velení organizace převzal šajch doktor Ajmán Zavahrí, dopřej mu Bůh úspěch.“

Prohlášení al-Káidy:

„Budeme pokračovat v džihádu proti odpadlíkům, kteří útočí na islámskou zem, a proti jejich vůdci, křižácké Americe i jejímu pomocníkovi Izraeli. Budeme proti nim bojovat všemi svými silami a vyzýváme k tomuto boji (islámský) národ. Použijte všechny prostředky a bojujte, dokud všechny invazní armády nevytlačíte z islámské země a dokud na ní nezavládne (islámské právo) Šaría.“

Americké komando bin Ládina zabilo 2. května při přepadu jeho skrýše v Pákistánu. Dočasným vůdcem al-Káidy byl ještě v květnu jmenován jeden z členů vedení této skupiny, Egypťan Sajf Ádil. Připisují se mu atentáty na americká velvyslanectví v Tanzanii a Keni v roce 1998 a výcvik teroristů v Afghánistánu a Somálsku. Jeho jmenování bylo podle některých jenom testem toho, zda je pro členy al-Káidy přijatelné, aby skupinu vedl někdo, kdo nepochází na rozdíl od bin Ládina z kolébky islámu - z Arabského poloostrova.

Vystudovaný lékař Zavahrí je nyní nejhledanějším mužem planety, na jeho dopadení je vypsána odměna 25 milionů dolarů. Měl údajně poslední slovo v útocích z 11. září 2001 v USA. Hledán je také kvůli pumovým atentátům na americká velvyslanectví v Africe v roce 1998 a kvůli řadě dalších teroristických útoků po celém světě. Podle všeho se nyní skrývá někde na afghánsko-pákistánském pomezí.

Ajmán Muhammad Rabí Zavahrí se narodil v káhirském předměstí Maadí 19. června 1951 v prominentní rodině lékařů a učenců. Jeho otec Muhammad byl lékárníkem a profesorem chemie, matka Umajma Azzamová pocházela z bohaté rodiny.

Již ve 14 letech se Zavahrí zapojil do aktivit zakázaného Muslimského bratrstva, což je nejstarší islamistická skupina v arabském světě. O rok později byl zatčen a po popravě ideologa bratrstva Sajjida Kutba v roce 1966 se rozhodl „převést jeho myšlenky do života“.

V 70. letech stál za vznikem extremistické Organizace islámské svaté války zvané též Nový džihád.

V roce 1974 Zavahrí dokončil káhirskou fakultu medicíny a o čtyři roky později získal diplom ve specializaci chirurgie. Oženil se s Azzou Nuvaríovou, která tehdy v Káhiře studovala filozofii a se kterou měl postupně několik dcer a jednoho syna.

Od roku 1997 se pravděpodobně skrývá v Afghánistánu či Pákistánu.

V únoru 1998 vyhlásil s bin Ládinem fatvu proti Američanům vytvořením Světové islámské fronty džihádu proti Židům a křižákům. Ještě před útoky al-Káidy na americké ambasády v Keni a Tanzanii v srpnu 1998 jeho Nový Džihád splynul s al-Káidou. Zavahrí byl pak v dubnu 1999 v Egyptě odsouzen v nepřítomnosti za aktivity spojené s Novým džihádem k trestu smrti.

V prosinci 2001 byl Zavahrí údajně zraněn při náletu amerických letadel na oblast podzemního pevnostního systému Tora Bora na východě Afghánistánu. Při útoku údajně přišly o život Zavahrího žena Azza a tři dcery. V lednu 2006 byl málem zabit při americkém náletu na pákistánskou vesnici Damadola, kde se měl údajně nacházet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura. Podle agentur AP a Reuters to uvedly volební úřady. Asfuru před volbami podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 2 mminutami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 20 mminutami

Skupina 14 zemí odsuzuje Izrael kvůli dalším osadám na Západním břehu

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69.
před 46 mminutami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 20 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 22 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025
Načítání...