Zavahrí je novým šéfem al-Káidy

Káhira - Novým šéfem teroristické sítě al-Káida se stal Egypťan Ajmán Zavahrí. Nahradil Usámu bin Ládina, jehož Američané začátkem května zabili. Zavahrí byl druhým nejvyšším mužem organizace a v těchto dnech slaví 60. narozeniny. Zavahrí opakovaně vyzval muslimy ke svaté válce proti Západu a USA. Je prý ještě radikálnější než Usáma bin Ládin, podle odborníků ale nemá bin Ládinovo charisma a někteří soudí, že je více kontroverzní a není zcela přijatelný pro všechny proudy al-Káidy.

V dokumentu, vydaném velitelstvím al-Káidy a zveřejněném na webových stránkách radikálů, se také oznamuje Zavahrího jmenování: „Po ukončení konzultací oznamuje hlavní vedení al-Káidy, že velení organizace převzal šajch doktor Ajmán Zavahrí, dopřej mu Bůh úspěch.“

Prohlášení al-Káidy:

„Budeme pokračovat v džihádu proti odpadlíkům, kteří útočí na islámskou zem, a proti jejich vůdci, křižácké Americe i jejímu pomocníkovi Izraeli. Budeme proti nim bojovat všemi svými silami a vyzýváme k tomuto boji (islámský) národ. Použijte všechny prostředky a bojujte, dokud všechny invazní armády nevytlačíte z islámské země a dokud na ní nezavládne (islámské právo) Šaría.“

Americké komando bin Ládina zabilo 2. května při přepadu jeho skrýše v Pákistánu. Dočasným vůdcem al-Káidy byl ještě v květnu jmenován jeden z členů vedení této skupiny, Egypťan Sajf Ádil. Připisují se mu atentáty na americká velvyslanectví v Tanzanii a Keni v roce 1998 a výcvik teroristů v Afghánistánu a Somálsku. Jeho jmenování bylo podle některých jenom testem toho, zda je pro členy al-Káidy přijatelné, aby skupinu vedl někdo, kdo nepochází na rozdíl od bin Ládina z kolébky islámu - z Arabského poloostrova.

Vystudovaný lékař Zavahrí je nyní nejhledanějším mužem planety, na jeho dopadení je vypsána odměna 25 milionů dolarů. Měl údajně poslední slovo v útocích z 11. září 2001 v USA. Hledán je také kvůli pumovým atentátům na americká velvyslanectví v Africe v roce 1998 a kvůli řadě dalších teroristických útoků po celém světě. Podle všeho se nyní skrývá někde na afghánsko-pákistánském pomezí.

Ajmán Muhammad Rabí Zavahrí se narodil v káhirském předměstí Maadí 19. června 1951 v prominentní rodině lékařů a učenců. Jeho otec Muhammad byl lékárníkem a profesorem chemie, matka Umajma Azzamová pocházela z bohaté rodiny.

Již ve 14 letech se Zavahrí zapojil do aktivit zakázaného Muslimského bratrstva, což je nejstarší islamistická skupina v arabském světě. O rok později byl zatčen a po popravě ideologa bratrstva Sajjida Kutba v roce 1966 se rozhodl „převést jeho myšlenky do života“.

V 70. letech stál za vznikem extremistické Organizace islámské svaté války zvané též Nový džihád.

V roce 1974 Zavahrí dokončil káhirskou fakultu medicíny a o čtyři roky později získal diplom ve specializaci chirurgie. Oženil se s Azzou Nuvaríovou, která tehdy v Káhiře studovala filozofii a se kterou měl postupně několik dcer a jednoho syna.

Od roku 1997 se pravděpodobně skrývá v Afghánistánu či Pákistánu.

V únoru 1998 vyhlásil s bin Ládinem fatvu proti Američanům vytvořením Světové islámské fronty džihádu proti Židům a křižákům. Ještě před útoky al-Káidy na americké ambasády v Keni a Tanzanii v srpnu 1998 jeho Nový Džihád splynul s al-Káidou. Zavahrí byl pak v dubnu 1999 v Egyptě odsouzen v nepřítomnosti za aktivity spojené s Novým džihádem k trestu smrti.

V prosinci 2001 byl Zavahrí údajně zraněn při náletu amerických letadel na oblast podzemního pevnostního systému Tora Bora na východě Afghánistánu. Při útoku údajně přišly o život Zavahrího žena Azza a tři dcery. V lednu 2006 byl málem zabit při americkém náletu na pákistánskou vesnici Damadola, kde se měl údajně nacházet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 26 mminutami

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.
04:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 4 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 7 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami
Načítání...