Trumpův požadavek, aby státy NATO sdílely náklady na obranu ve výši dvou procent HDP není nic překvapivého - členské země se na tom dohodly už dříve, nehledě na přání nějakých prezidentů. V exkluzivním rozhovoru pro ČT to uvedla zástupkyně šéfa NATO Rose Gottemoellerová, která se v Praze zúčastnila bezpečnostní konference.
Americký prezident Donald Trump nedávno při své cestě do Evropy zavítal i do Bruselu, kde probíhal summit Aliance. O článku pět týkajícího se kolektivní obrany v případě agrese se nezmiňoval, nabádal ale evropské státy, aby dávaly víc do alianční kasy.
„Je zřejmé, že prezident Trump chtěl vyslat silný vzkaz o NATO, a ten je, že spojenci by měli přistoupit ke svému závazku sdílení nákladů na obranu. V přístupu k této otázce byl velice konzistentní, stále to opakoval a rozhodně připoutal pozornost spojenců i široké veřejnosti,“ upozornila Gottemoellerová s tím, že na sdílení nákladů a posun ke dvěma procentům HDP se shodli všichni a mnohem dříve než letos.
„Bylo to už v létě 2014. Dohodli se také na podílu na přeshraničních misích a podpůrné misi v Afghánistánu. Dohodli se na tom – a nikoli z důvodu jednoho či druhého prezidenta, že by řekl, že se to tak má udělat,“ prohlásila zástupkyně šéfa NATO. Překvapení se tudíž podle ní nekoná.
Washingtonská smlouva, tedy zakládající smlouva NATO, je důkazem snahy o sdílený osud, míní Gottemoellerová. Režimy v členských zemích se přitom v průběhu dlouhých desetiletí mění. Třeba Turecko míří k autoritářskému režimu.
„Turecko bylo a je z pohledu Aliance cenný spojenec. Prochází obtížným obdobím své politiky, přesto ho ale NATO považuje za hodnotného spojence. Domnívám se, že současně jednotliví členové Aliance mohou vyjádřit svůj nesouhlas. Jak to řekl generální tajemník Stoltenberg: Spojenci nesouhlasí vždycky se vším, stále máme na něco jiné názory, ale nakonec je to cenný spojenec, a pokud by potřeboval obranu, bude aktivován článek 5, o tom není pochyb,“ podotkla Gottemoellerová.
NATO má v současné době 29 členů, nedávno do Aliance přistoupila Černá Hora. „Jeden z hlavních problémů Evropy v současné době je situace na západním Balkánu a právě začlenění Černé Hory pomáhá stabilizovat situaci v tomto regionu,“ míní Gottemoellerová.
Gottemoellerová ve své předchozí politické dráze působila jako náměstkyně na ministerstvu zahraničních věcí za Baracka Obamy. Na starosti měla agendu kontroly zbraní, kam spadá i nešíření zbraní hromadného ničení.
Třeba Severní Korea se ale navzdory všem rozhodným slovům z Bílého domu už přes 10 let otevřeně chlubí svým jaderným arsenálem a pravidelně odpaluje různé dalekonosné rakety.
„Jaderné zbraně vytvářejí větší nestabilitu, není to vlastenecký čin. Je tu faktor trvalého boje proti šíření jaderných zbraní, proti zastrašování, aby nebyly vyvíjeny. Proto se země v celé Evropě dohodly, že je nebudou vyvíjet, a to byl velice stabilizující faktor pro dobu bezmála 70 let,“ prohlásila Gottemoellerová.
