Západ Německa zasáhly silné bouřky. Ulicemi se valila voda, vítr polámal stromy

Zaplavené sklepy a silnice, poničené střechy, popadané stromy a problémy ve veřejné dopravě jsou následky silných bouřek na západě Německa. Ty ve čtvrtek odpoledne nejvíce dolehly na Severní Porýní-Vestfálsko a Hesensko a postupně se přesunuly nad střední Německo. V některých regionech platí nejvyšší stupeň varování, německá meteorologická služba (DWD) nevyloučila ani vznik tornád. O možném tornádu v Hesensku informoval deník Bild. Některé spolkové země zrušily odpolední a večerní akce.

Po úmorných vedrech dorazily na západ Německa bouřky, které se podle DWD během noci přesunou přes centrální části země na východ. Problémy zatím ohlásil region Sauerland v Severním Porýní-Vestfálsku, kde hasiči od odpoledne zasahovali u zatopených sklepů a zaplavených ulic, v nichž přívaly deště nezvládla odvést kanalizace.

Silná bouřka s krupobitím se přehnala také hesenským Kasselem, odkud lidé na Twitteru zveřejnili záběry ulic, kterými se valila dešťová voda. Hasiči uvedli, že v tomto regionu živel poničil střechy a vylamoval stromy.

V Sindlingenu na předměstí Frankfurtu nad Mohanem spadlo několik stromů na trolejové vedení u tamního nádraží a také na auta. Podle hasičů bylo velkým štěstím, že událost skončila jen materiálními škodami. Hasiči ve Frankfurtu vyzvali obyvatele, aby se na ně obraceli jen ve skutečné nouzi, neboť jsou zahlceni záchrannými pracemi.

Zničené střechy a převrácená auta

Deník Bild večer informoval o nepotvrzených zprávách o tornádu v hesenském Waldeck-Frankenbergu, kde za sebou bouřka zanechala značné škody v podobě poničených střech, převrácených aut a zpustošeného okolí. Zda v místě skutečně řádilo tornádo, chce DWD určit později po vyhodnocení videí a fotografií.

Kvůli bouřkám se v některých částech Německa zastavila veřejná doprava. Problémy mají nejen městské a regionální spoje, ale také ty dálkové. Německé dráhy Deutsche Bahn (DB) oznámily, že rychlovlaky ICE nejezdí na trati mezi Fuldou, Kasselem a Göttingenem, uzavřený je rovněž úsek mezi Frankfurtem nad Mohanem, Mohučí a Wiesbadenem. DB rovněž varovaly před zpožděními a výpadky spojů ve středním a severním Německu.

V oblastech, pro které meteorologové vydali varování, úřady varují před pobýváním venku, zejména pod stromy či sloupy elektrického vedení. V Lingenu pořadatelé zrušili koncert britského muzikanta Stinga. Město uvedlo, že vzhledem k rizikům bylo nezbytné akci odřeknout. Nový termín hudebního vystoupení ještě nebyl určen, lístky zůstávají v platnosti.

V Berlíně se z bezpečnostních důvodů předčasně uzavřely některé parky a zahrady. Své brány v 18 hodin zavřely mimo jiné hojně navštěvované parky Gärten der Welt, Britzer Garten nebo plocha na bývalém letišti Tempelhof.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled