Mnichov – Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek kritizoval rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana zúčastnit se 9. května vojenské přehlídky v Moskvě u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války v Evropě. Na rozdíl od něj by prý zvolil jiný způsob uctění památky padlých sovětských vojáků. „Ruské přehlídce zbraní bych asistovat nechtěl,“ prohlásil v rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung.
Miloš Zeman se přehlídky zúčastní jako jeden z mála evropských politiků. Řada západních státníků se rozhodla moskevské oslavy bojkotovat – například slovenský prezident Andrej Kiska, předseda Evropské rady Donald Tusk nebo americký prezident Barack Obama. Protestují tak proti ruské anexi Krymu a podpoře, kterou Moskva poskytuje východoukrajinským povstalcům. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak v úterý oznámil, že oslav se zúčastní zástupci Řecka, Srbska a Číny. Neúčast na oslavách by český prezident považoval za urážku 150 000 vojáků, kteří při osvobozování Československa padli.
Zaorálek v rozhovoru poznamenal, že kvůli historické zkušenosti je Česká republika vůči Rusku velmi citlivá. „Když Rusko anektovalo Krym, řekl jsem svým kolegům v EU, že mi to připomíná rok 1938. Tehdy Německo také obsadilo československé pohraničí pod záminkou ochrany menšiny. Vzpomněl jsem si i na rok 1968, tedy na potlačení pražského jara sovětskými jednotkami. Udělali jsme zkušenost, že namísto práva rozhoduje síla. (…) V roce 1989 jsme dostali příležitost vzít svůj osud do vlastních rukou. Když se nyní vyvolávají staří duchové, musí být náš postoj jasný,“ dodal ministr. Dodal, že chce žít ve světě, kde o něčím osudu nerozhodují zájmy někoho jiného.
Zaorálek rovněž oponoval Zemanově kritice sankční politiky EU vůči Rusku. „Po anexi Krymu jsme nemohli složit ruce do klína. Museli jsme Rusku ukázat, že se v našem postoji něco zásadně změnilo. Nikdy ale nešlo o to, abychom Rusko hospodářsky zničili,“ zdůraznil Zaorálek. O účinnosti sankcí podle něj není „nejmenšího sporu“. Dokáže si podle svých slov představit, že sankce budou prodlouženy, zároveň je ale prý také možné do června počkat a sledovat, nakolik se plní minské dohody a dodržuje příměří.
K případnému členství Ukrajiny v EU poznamenal, že „od této perspektivy jsme ještě hodně vzdáleni“.
Zaorálkovo vyjádření pro Süddeutsche Zeitung se stalo i jedním z témat ministrovy dnešní schůzky s prezidentem. Po návštěvě Pražského hradu ministr bez bližší specifikace uvedl, že si svá stanoviska vyjasnili. Další jednání o tuzemské zahraniční politice a jejím jednotném postoji čeká Zemana a Zaorálka nejpozději v červnu, kdy by měla proběhnout druhá koordinační schůzka vrcholných ústavních činitelů. První se konala v polovině února a premiér Bohuslav Sobotka tehdy uvedl, že druhé setkání by se mělo věnovat zejména ekonomické diplomacii.
