Evropská unie chce posílit svou spolupráci se zeměmi na severu Afriky, odkud směrem do Evropy míří migranti. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by mohla nedávná unijní dohoda s Tureckem o vracení migrantů posloužit jako model při řešení situace na dalších trasách, kudy migranti do EU míří. To znamená i ze severu afrického kontinentu.
Zaorálek: Dohoda EU-Turecko může posloužit jako model pro další migrační trasy
7 minut
Migrační krize: Ministři EU jednali o italských návrzích
Podle českého ministra není v současnosti Evropa vybavena na to, aby migrační krizi vyřešila úplně sama, a partnery proto potřebuje. „Jako k tomu u balkánské cesty potřebujeme Turecko, tak také potřebujeme partnery na severu Afriky,“ řekl Zaorálek v Lucemburku, kde se účastní jednání unijních ministrů zahraničí.
Připomněl, že dohoda z počátku března, podle které jsou do Turecka vraceni všichni příchozí na řecké ostrovy, už počty migrantů výrazně snížila.
Evropská agentura Frontex uvedla, že od 20. března - tedy začátku platnosti dohody - do konce měsíce připlulo do Řecka jen 3500 lidí. Od počátku měsíce do 20. března to přitom bylo 22 900 osob. I tak jsou ale počty za letošní březen trojnásobkem čísel z roku předcházejícího.
Mapa migračních tras
„Uvažujeme podobným způsobem. I mně se zdá, že by turecko-evropský model mohl být použit jako něco, co by mohlo fungovat i jinde,“ prohlásil Zaorálek. Budoucí možné dohody se zeměmi jako Egypt, Alžírsko či Maroko by podle něj rozhodně neměly z mnoha příčin být přímou kopií toho, na čem se Unie dohodla s Ankarou.
Zaorálek také připomněl výhrady, které v debatě vznesl jeho německý kolega Frank-Walter Steinmeier. Ten upozornil na rozdílnou právní situaci, kdy severoafrické země nejsou například signatáři ženevských úmluv.
Nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders už jednal v Ghaně, v Pobřeží slonoviny a v Senegalu s cílem dosáhnout dohody pro „lepší řízení migrace, včetně readmisí“, tedy vracení neúspěšných žadatelů o azyl. „Lidi můžeme poslat zpět jen poté, co byla jejich situace individuálně vyhodnocena, ale když se podíváte na země, kde jsem byl, tak ruku na srdce, u nich jde převážně o ekonomické migranty,“ poznamenal Koenders.
Zaorálek: Unie musí využít čas, který jí dohoda s Tureckem dala
Zaorálek však míní, že EU nesmí polevit ve své snaze posílit ochranu své vnější hranice a rychlejší schopnosti migranty registrovat a vyřizovat případné žádosti o azyl. „Pokud máme chvilku oddechu, tak je třeba toho maximálně využít. Abychom nebyli tak odkázaní, jako tomu bylo ještě nedávno, na své partnery. Nicméně se bez nich neobejdeme,“ podotkl český ministr.
obrázek
Po faktickém uzavření balkánské trasy se pozornost migrantů i evropských představitelů opět obrací ke Středozemnímu moři, především mezi Libyí a Itálií. EU se proto hodlá soustředit nejen na posílení své námořní operace Sophia, která v oblasti působí, ale také na podporu nové libyjské vlády, se kterou by bylo možné při zvládání migrace spolupracovat.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová připomněla, že operace Sophia ve Středozemním moři za posledního půl roku dopadla 68 předpokládaných pašeráků lidí, „neutralizovala“ 106 plavidel a zachránila okolo 13 000 osob.
Přesně před rokem se ve Středozemním moři při jednom z největších neštěstí utopilo přes 800 lidí. „Dnes ve stejných vodách zachraňujeme životy, zatýkáme pašeráky lidí a neutralizujeme jejich lodě. Udělalo se mnohé, ale zjevně nás ještě mnohé čeká,“ poznamenala Mogheriniová. Její slova potvrdily zprávy, že se po dnešním potopení čtyř lodí s migranty ve Středozemním moři pohřešuje na čtyři sta lidí.