Další tragédie ve Středozemním moři, zemřelo až 700 uprchlíků

Na potopené lodi plné uprchlíků, která v noci na dnešek ztroskotala ve Středomoří, bylo podle jednoho z přeživších celkem 950 lidí, z toho 50 dětí a 200 žen. Pašeráci prý část běženců zamkli v podpalubí rybářské lodi. Podle agentury ANSA zemřelo při tragédii až 700 lidí. Dosud se podařilo dostat do bezpečí jen 28 pasažérů. Pokud se počet mrtvých potvrdí, půjde o jedno z nejhorších neštěstí uprchlíků ve Středomoří za několik posledních desetiletí. Italský premiér Matteo Renzi požádal své unijní kolegy o svolání mimořádného summitu v nadcházejícím týdnu.

Nehoda se stala v sobotu krátce před půlnocí asi 210 kilometrů od italského ostrova Lampedusa a přibližně 27 kilometrů od libyjských břehů. Zhruba 20 metrů dlouhá loď převážela podle výpovědi přeživších 500 až 700 migrantů. Uprchlíci se zřejmě snažili upoutat pozornost obchodní lodě. Když se všichni shromáždili na jedné straně paluby, plavidlo se převrátilo. Tanker údajně plující pod portugalskou vlajkou pak přivolal pomoc.

Na rozsáhlé záchranné operaci se podílejí italské a maltské námořnictvo, stejně jako obchodní lodě. Z jakých zemí uprchlíci pocházeli, není dosud jasné. Jeden ze zachráněných řekl, že na lodi bylo 950 lidí, z toho až 50 dětí a asi 200 žen. Část běženců byla prý uzavřena v podpalubí. „Pašeráci zamknuli dveře a bránili, abych vyšli ven,“ řekl muž původem z Bangladéše, který byl helikoptérou přepraven na Sicílii. Podle italský úřadů není zatím možné svědectví ověřit.

Podle novináře listu Times of Malta Marka Micallefa se scénář, kdy se loď převrátí ve chvíli, kdy je nablízku záchrana, opakuje. „Je to součást celého problému: obchodní plavidla, která jsou špatně vybavena na záchranné akce, mají dělat věci, pro které nejsou určeny,“ řekl britské stanici BBC. Podobné okolnosti totiž předcházely i tragédii, která se stala v tomto týdnu - v moři zemřelo 400 běženců.

Podle Vysokého úřadu OSN pro uprchlíky od začátku roku zahynulo ve vodách Středozemního moře více než 900 lidí, což je padesátkrát víc než za stejné období loni. Po dnešku navíc tento počet zřejmě stoupne na více než 1500. Masovému přílivu migrantů čelí zejména Itálie, během uplynulého týdne k jejím břehům připlulo na 11 000 lidí.

Evropští státníci volají po urychlené změně migrační politiky

Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks uvedl, že Evropa musí naléhavě změnit azylovou a migrační politiku, aby dostála svému závazku zachraňovat životy. K urychlenému řešení situace vyzvala i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová: „Každého dne je naší povinností zachraňovat lidské životy a rozdělit mezi všech 28 (členských států EU) tuto povinnost a odpovědnost, která příliš dlouho ležela jen na bedrech jižních zemí.“ Touto problematikou se prý ministři zahraničí osmadvacítky budou zabývat v pondělí na pravidelné schůzce v Lucemburku.

Italský premiér Matteo Renzi mezitím požádal své unijní kolegy, aby o palčivé situaci s běženci jednal mimořádný summit Evropské unie. Na večerní tiskové konferenci, která se uskutečnila po mimořádném zasedání italské vlády, Renzi prohlásil, že Itálie mnohdy musí běžence z moře zachraňovat sama. Vyzval proto ostatní státy, aby Římu s krizí pomohly, mimo jiné i tím, že zabrání převádění lidí. Také řekl, že Itálie chce najít zodpovědné osoby za nynější tragédii a postavit je před soud.

Předseda Evropské rady Donald Tusk o uspořádání zvláštního summitu zatím nerozhodl. Zatím o jeho svolání pouze uvažuje, konečné rozhodnutí v této věci prý padne až po konzultacích s představiteli členských států. Na Twitteru Tusk uvedl, že se zástupci států, Evropskou komisí a unijní diplomatickou službou jedná o tom, jak krizi s běženci ve Středomoří zmírnit.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v prohlášení uvedl, že Evropa musí a může učinit více, aby obdobným tragédiím zabránila. Změnit je podle něj třeba migrační politiku, která by na základě evropské solidarity umožnila legální možnosti, jak se do Evropy dostat. Beze změn je podle něj další neštěstí jen otázkou času.

Francouzský prezident François Hollande vyzval, aby se počet lodí zapojených do mise Triton zvýšil. V rozhovoru s televizí Canal Plus také řekl, že unijní ministři zahraničí a vnitra se musí co nejrychleji sejít, aby krizovou situaci projednali. Hollande dále přirovnal převáděče a pašeráky, kteří jsou za lodní transporty běženců odpovědní, k teroristům.

Podle německého prezidenta Joachima Gaucka by Evropská unie měla přijmout účinná opatření, aby obdobným tragédiím zabránila. Stejný názor zastává i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. „Jsem přesvědčen, že musíme učinit dvě věci. Za prvé, musíme se pokusit zajistit v Libyi větší stabilitu,“ řekl Steinmeier. Dalším současným krokem je podle šéfa německé diplomacie boj proti převáděčům. „A to bude možné jen díky mezinárodní spolupráci,“ dodal.

Řecký premiér Alexis Tsipras vyzval EU, aby rychle připravila plán na řešení krize s běženci. Řecko se stejně jako ostatní středomořští členové Unie potýká s obrovským přívalem migrantů. Mezinárodní společenství vyzval k rychlému jednání i papež František. „Jsou to muži a ženy jako my, naši bratři…, kteří hledají lepší život,“ řekl po nedělní modlitbě na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu.

Hlavním důvodem nárůstu počtu běženců je nepřehledná situace v Libyi. „Je to způsobeno i tím, že v zemích severní Afriky a Blízkého východu probíhá občanská válka. Jedná se o Sýrii, Irák, stejně tak jako o Nigérii, Senegal, Guineu, Mali a podobně. Lidé z těchto ohrožených oblastí se snaží za každou cenu dostat do Evropy. Nejbližší bránou jsou právě libyjské břehy, které jsou v tomto okamžiku pod kontrolou různých zločineckých gangů, jež tento obchod přímo spravují,“ konstatoval redaktor RAI Josef Kašpar.

Podle ochránců lidských práv stojí částečně za nárůstem úmrtí migrantů i ukončení italské záchranné operace Mare Nostrum (Naše moře). Od loňského roku ji nahradila evropská mise agentury pro ostrahu hranic Frontex, která má ale nižší rozpočet a omezenější dosah. „Rozsah toho, co se nyní děje ve Středomoří… je přímým následkem naší politiky,“ upozornil Justin Forsyth z humanitární organizace Save the Children.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 2 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...