Příčiny pádu dálničního mostu v Janově, při kterém v úterý zemřely desítky lidí, zatím nejsou známé. Podle Vladislava Hrdouška z ČVUT zřejmě selhalo závěsné lano. V italském tisku se objevují zprávy o vydatném dešti a následném sesuvu půdy v blízkosti mostu. Jeden ze svědků popsal, že do konstrukce před pádem udeřil blesk. Spekuluje se také o nedostatečné údržbě a přetížení.
Visutý Morandiho most byl v provozu 51 let a byl dlouhý 1102 metrů. Vozovku se dvěma pruhy dálnice A10 v každém směru držela ve výšce 45 metrů nad terénem ocelová lana zavěšená na třech devadesátimetrových železobetonových pilířích. Zřítilo se přes 200 metrů mostu, který překlenoval továrny, několik obytných domů, železniční trať do Milána a řeku Polcevera. V době tragédie před polednem byl v provozu a jezdila po něm auta.
„Je předčasné říct, v čem to spočívalo, ale lze odhadnout, že selhal hlavní nosný prvek, kterým je to šikmé závěsné lano. Pravděpodobně to je ta hlavní příčina kolapsu mostu,“ řekl v ČT Vladislav Hrdoušek z katedry betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT. Dodal, že ze stejného důvodu selhání hlavního nosného prvku spadla i lávka v pražské Troji.
„Podle mého názoru došlo k porušení jednoho z těch závěsných lan, které potom vedlo k jakémusi dominovému efektu a pádu celé této části konstrukce,“ doplnil statik Stavební fakulty ČVUT Lukáš Vráblík.
Na mostě bylo podle něj oproti modernějším zavěšeným konstrukcím velmi málo závěsů. „To má za následek, že i drobná porucha - mohla to být třeba trhlina, která zapříčiní průnik vody a degradaci hlavní přepínací výztuže - potom může způsobit, že porucha tohoto jednoho hlavního nosného prvku může zapříčinit kolaps celé nosné konstrukce,“ vysvětlil s tím, že se ale stále pohybujeme v oblasti spekulací.
„Může to být v materiálech, v nějakém extrémním zatížení, něco se mohlo náhodou přihodit, konstrukce koroduje… Hledají se příčiny a to je běh na delší trať. To se v řádu dnů nedá konstatovat,“ vysvětlil ředitel Kloknerova ústavu ČVUT v Praze Jiří Kolísko. Podle něj je na místě jistě mnoho expertů, kteří příčiny vyšetřují. „Zkoumají trosky, pořizují fotodokumentaci a odebírají vzorky.“
Hlavním podezřelým je v jeho očích koroze předpínacích lan v závěsném lanu. „Ta předpínací lana jsou obetonována. Tažnost betonu je zcela jiná než u lan, to znamená, že pohyb těch táhel vyvolával trhliny a jimi mohla velmi snadno vnikat voda a další korozní média,“ vysvětlil. Vráblík dopnil, že Janov je u moře, kde je slané prostředí, v němž je koroze rychlejší a intenzivnější.
Stará konstrukce a růst zátěže
Podle provozovatele dálnice, firmy Autostrade, se v době neštěstí zpevňovaly základy mostu. Opraváři ale prý konstrukci soustavně monitorovali. Televize Rai citovala zástupce Autostrade Giovanniho Castellucciho, podle něhož byl most bezpečný.
Další zprávy italských médií hovoří o tom, že most ze 60. let 20. století byl často opravován a experti upozorňovali na nedostatečnost těchto oprav. Rovněž guvernér Ligurie Giovanni Toti prohlásil, že údržba mostu se ukázala jako nedostatečná.
Za údržbu objektu je podle italského ministra dopravy Danila Toninelliho zodpovědná také firma Autostrade. Ta odmítla, že by ji podcenila; most byl podle ní procházel pravidelným monitoringem a kontroly neukázaly hrozící nebezpečí. „Nebyl absolutně žádný důvod, proč by měl být most považován za nebezpečný. Prováděli jsme množství různých kontrol a žádná z nich neukazovala, že by hrozilo něco takového,“ řekl agentuře ANSA Stefano Marigliani z Autostrade. Dodal, že kontroly byly dokonce přísnější, než vyžaduje zákon.
„Dnes panuje velmi iluzorní představa, že všechno prohlédneme a všechno zkontrolujeme. Není to tak snadné v této velikosti,“ varoval Kolísko s tím, že monitoring stavu konstrukce nemůže odhalit všechno. Vráblík dodal, že je to mimo jiné proto, že „jsme v kompaktním médiu, které je neproniknutelné.“ Připustil však, že „Itálie je částečně pověstná tím, že správě a údržbě mostních konstrukcí se nevěnuje taková pozornost a nejsou vynakládány takové prostředky.“
Podle redaktora televize Rai Josefa Kašpara se objevují také názory, že na pádu mostu se mohl podepsat zvýšený provoz težkých nákladních aut, na která most původně nebyl stavěný. „Podle některých expertů byl most příliš starý, byl slavnostně otevřený v roce 1967, beton už nebyl dostatečně kompaktní. Už před dvěma roky několik inženýrů upozorňovalo na problémy tohoto mostu, podle nich měl problémy už od samého začátku projektu. Místní lidé tvrdí, že se mostu raději vyhýbali,“ dodala spolupracovnice ČT Vědunka Lunardi.
Podle Vráblíka je jasné, že v době své stavby byl most zatěžován významně méně než dnes. „Mohlo to z hlediska únavového zatížení nebo opakovaného přetěžování hlavních konstrukčních prvků mít vliv na stav konstrukce předtím, než došlo k jeho pádu,“ řekl.
Řádění živlů mohlo být hřebíčkem do rakve
Na místě silně pršelo a podle webu RaiNews k pádu přispěl následný sesuv půdy. Několik svědků uvedlo, že neštěstí odstartoval úder blesku. „Blesk udeřil do spodku pilíře. Hned poté se začal drolit cement a pak se všechno zhroutilo a byl konec světa,“ citovala La Repubblica člena čtyřčlenné rodiny, která tragédii přihlížela. Další svědek řekl agentuře ANSA: „Bylo krátce po půl dvanácté, když jsme viděli, jak blesk zasáhl most, a poté jsme viděli, že most jde dolů.“
„Necelé čtyři kilometry od mostu je janovské mezinárodní letiště. Odtud máme přesné údaje o počasí. V posledním týdnu tam prakticky nepršelo, dnes dopoledne však přišla silná bouřka. Za šest hodin napršelo přes dvacet milimetrů,“ řekla meteoroložka ČT Alena Zárybnická. „Dopolední bouřku doprovázely nárazy větru. Nebyly extrémně silné, letiště naměřilo kolem padesáti kilometrů za hodinu. Četné byly ale blesky, které se v souvislosti s bouřkou objevily,“ doplnila.
Podle Hrdouška však počasí není hlavním podezřelým. „Mohla to být jedna z přitěžujících okolností, ale já bych to neklasifikoval tak, že by to byla záležitost rozhodující,“ prohlásil. S tím souhlasí i Vráblík: „Nedomnívám se, že by klimatické zatížení bylo hlavním impulzem, ale mohlo být hřebíčkem do rakve.“
