U Trojského zámku v Praze se v sobotu odpoledne zřítila do Vltavy betonová lávka pro pěší. Při pádu se zranily čtyři osoby, dvě těžce. Technická správa komunikací už v roce 2011 upozorňovala, že stav lávky je špatný, a odhadovala její životnost na pět až sedm let. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) chce přezkoumat poslední posudek, který hodnotil stav lávky před třemi týdny a na riziko neupozornil.
Betonová lávka dlouhá 260 metrů, která vedla od Trojského zámku na Císařský ostrov, spadla kolem 13:30. „Část lávky se zřítila, částečně hrozí pádem,“ popsal mluvčí hasičů Martin Kavka. Na místo byl povolán statik, který potvrdil, že hrozí zřícení zbytků mostu.
- Záchranáři a policie požádali veřejnost, aby se ke zřícené konstrukci mostu nepřibližovala.
Hasiči během sobotního odpoledne intenzivně prohledávali řeku v okolí, na místě zasahovali potápěči, vrtulník s termovizí nebo policejní psovodi, kteří zjišťovali, zda nikdo nezůstal pod zřícenou konstrukcí. S pátráním pomáhali také vodáci z nedalekého oddílu.
Městská policie ohradila páskami oba konce zlomené lávky, a to zhruba v padesátimetrové vzdálenosti od konstrukce. Udržuje tak v dostatečné vzdálenosti zvědavce, které neštěstí navzdory varování přilákalo. Na obou stranách lávky zůstávají policejní hlídky.
Šetření na místě bude pokračovat také v neděli. „Jsme připraveni poskytnout prostředky pro vyšetřování, zejména čluny a výškovou techniku,“ uvedl mluvčí hasičů.
Čtyři zranění, dva těžce
Při pádu lávky se zranili čtyři lidé, dva těžce. Šedesátiletý muž a o tři roky starší žena mají mnohačetná zranění, muže uvedli záchranáři do umělého spánku a napojili ho na plicní ventilaci.
Další dvě osoby se zranily lehce, muž (43 let) utrpěl pohmoždění zad a další muž (34 let) si poranil zápěstí a nohu. Všichni zranění byli ošetřeni a převezeni do pražských nemocnic.
Primátorka chce přezkoumat poslední posudek zřícené lávky
Primátorka Adriana Krnáčová (ANO), která místo odpoledne osobně navštívila, chce přezkoumat poslední posudek, který stav lávky hodnotil. Je starý tři týdny a na riziko neupozornil. Po večerním jednání primátorky s Technickou správou komunikací (TSK) to uvedl její poradce Martin Vodička.
Primátorka žádá také revizi všech lávek a mostních konstrukcí, prošetření pádu lávky a vyvození odpovědnosti.
Lávku má zatím nahradit provizorní konstrukce a přívoz
Zřícený most má co nejdříve nahradit provizorní konstrukce, její postavení může trvat týdny či měsíce. Zároveň se začne projektovat nový most. Jak uvedl Martin Vodička, nejrychlejším řešením bude přívoz. Ten by měl začít fungovat v nejbližších dnech. Most hojně využívali například lidé, kteří míří do pražské zoologické zahrady.
Na místo neštěstí odpoledne dorazili také starosta městské části Praha 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL) a jeho zástupce a pražský zastupitel Ondřej Mirovský (Strana zelených). Čižinský na Facebooku oznámil, že pohotového kajakáře, který pomáhal záchranářům, navrhne na ocenění. Dále připomněl, že přes lávku při povodních v roce 2002 tekla voda.
Praha dostala varování, že lávka je ve špatném stavu
Technická správa komunikací podle vlastních zpráv v roce 2011 odhadla životnost lávky při běžném provozu na pět až sedm let. V roce 2014 TSK na lávce zjistila výrazné oslabení předpínacích lan, která korodovala.
Poslední kontrola konstrukce proběhla letos v listopadu. Měření se provádělo pravidelně od roku 2012 a bylo nezbytnou součástí povolení k provozu lávky. Pražská primátorka již oznámila, že právě tento posudek nechá přezkoumat. „Nesignalizoval, že by mělo dojít k takovéto nešťastné události,“ uvedla Krnáčová.
Pražští Piráti v sobotu v tiskové zprávě napsali, že Technická správa komunikací věděla o špatném stavu lávky už od roku 2009. Vyplývá to podle nich z materiálu, který loni v dubnu schvalovali pražští radní. Piráti tvrdí, že TSK péči o mosty dlouhodobě zanedbává.
Podobné podezření vyjádřil také opoziční zastupitel Marek Doležal (TOP 09). „Budu chtít vědět od vládnoucí koalice v čele s ANO, zda nedošlo k pochybení při provádění kontrol technického stavu lávky. Ať už možnou nedbalostí nebo liknavostí,“ uvedl.
Podle materiálu, kterým se radní zabývali loni v dubnu, byla lávka ohodnocena stupněm pět ze sedmi stupňů, což znamená špatný stav. Vykazovala korozi, oslabení lan a atypické poruchy, které oslabují konstrukci a jsou podle zprávy „prakticky neopravitelné“.
Špatný stav byl zjištěn roku 2009, od té doby monitoring ukázal „progresivní vývoj zhoršování stavebního stavu“.
V provozu od roku 1984
Visutá lávka přes Vltavu, která sloužila výhradně pro pěší a cyklisty, byla celkem 256 metrů dlouhá a 3,8 metru široká. Spojovala pražskou čtvrť Troja s Císařským ostrovem od července 1984. Na jejím místě stál od roku 1976 provizorní pontonový most, který ovšem v létě 1981 strhla povodeň.
Stavbu lávky projektoval profesor Jiří Stráský, jeden z nejvýznamnějších českých autorů mostních konstrukcí.
Stavěna byla netradiční technologií, při níž mostovku tvořily panelové segmenty navlečené jako „korálky“ na silných ocelových lanech, konstrukce pak byla zavěšena na opěrné bloky na březích. Nakonec byla na most položena směs křemičitého písku a pryskyřice, plastbeton.
V roce 1999 se lávka dočkala generální opravy. Vrchní vrstva získala povrch ze speciální sanační betonové hmoty. Byly opraveny trhliny v mostních pilířích a spodních římsách, a zároveň vybudovány nové nástupy na lávku a chodník, který dostal zámkovou dlažbu.
Kvůli pádu mostu došlo k tragédii ve Studénce i Vilémově
Zřícení mostů či lávek v posledních letech způsobily zejména povodně. Například v srpnu 2005 zničil divoký proud řeky Olše v Karviné železnou lávku pro pěší, která spojovala tamní Staré Město s Doubravou. Stavba ovšem byla v havarijním stavu uzavřená a čekala na demolici.
Během povodní v červnu 2013 se pak v Jaroměři na Náchodsku rozštěpil pilíř historického mostu mezi školou Na Ostrově a hlavním náměstím a zřítila se z něj železná lávka. Neštěstí se obešla bez zraněných.
Asi nejznámější tragédií, ke které v ČR došlo v důsledku pádu mostu, byla nehoda na železniční trati ve Studénce. Došlo k ní 8. srpna 2008, když na trať spadl rekonstruovaný silniční most a do jeho trosek narazil mezinárodní rychlík Comenius.
Na místě zahynuli čtyři ženy a dva muži, dva zranění zemřeli později. Zraněno bylo celkem 95 cestujících, z toho devět těžce. Někteří z nich mají doživotní následky.
V kauze tohoto železničního neštěstí je celkem deset obžalovaných: tři pracovníci generálního dodavatele stavby, společnosti ODS - Dopravní stavby Ostrava (dnes Eurovia), pět zaměstnanců subdodavatele - firmy Bögl & Krýsl, pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje, který měl na stavbu dohlížet, a osoba samostatně výdělečně činná, která pro subdodavatele pracovala. Rozsudek nad nimi by měl vynést Okresní soud v Novém Jičíně v březnu příštího roku.
K pádu mostu došlo také v září 2014 ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. V tu chvíli pod ním pracovalo šest dělníků. Čtyři zahynuli a dva byli zraněni.
Statiku mostu narušilo podle znalce odtěžení zeminy od paty klenby mostu a nepodepření klenby v celé ploše. Podle závěrů policejního vyšetřování, výslechů a odborných posudků nebyly stavební práce řízeny v souladu s projektovou dokumentací a nebylo zajištěno dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce.
Kriminalisté obvinili deset lidí z obecného ohrožení z nedbalosti, hrozí jim vězení od tří do deseti let. Hlavní líčení s nimi začalo letos v květnu. Kraj Vysočina zakázku na rekonstrukci mostu zadal konsorciu stavebních firem M-Silnice a Strabag. Most ve Vilémově opravovala jako subdodavatel opět společnost Bögl & Krýsl.
V české historii lze nalézt i další případ, kdy mělo náhlé zřícení špatně udržovaného mostu oběti na životech. V září 1886 se zřítil řetězový most přes řeku Ostravici, spojnice mezi Moravskou a Slezskou Ostravou.
Stavbě, staré v té době 35 let, se stala osudnou skupina vojáků, která po něm přecházela jednotným krokem. To most rozkmitalo, až se zřítil. Při nehodě zemřely dvě ženy a dvě děti. Vozy je přimáčkly k zábradlí.
V lednu se zřítila střecha sportovní haly v České Třebové
Na začátku letošního roku se několik dní po kolaudaci zřítila v České Třebové střecha sportovní haly. V hale tehdy bylo 80 lidí, všichni stihli utéct. Celková škoda byla vyčíslena zhruba na 16 milionů korun.
Střechu haly stavěla firma Cecolegno jako subdodávku pro generálního dodavatele, společnost Profistav Litomyšl. V případu jsou obvinění projektant střešní konstrukce a nezávislý analytik.
