Záhada rozluštěna. Zmizelá argentinská ponorka se našla po roce u Patagonie

Nahrávám video

Pátracímu týmu v Atlantském oceánu se podařilo nalézt rok pohřešovanou argentinskou ponorku San Juan. Plavidlo objevili v hloubce 870 metrů pod mořem v argentinské části Patagonie u poloostrova Valdés. Ponorka, na jejíž palubě bylo 44 členů posádky, je celá, ale nastala v ní imploze, tedy pod tlakem se zhroutila sama do sebe. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na argentinské námořnictvo.

Objev byl oznámen pouhé dva dny poté, co pozůstalí zmizelých námořníků zorganizovali v den výročí tragédie smuteční tryznu. „Je celá, ale nastala v ní imploze. Nachází se v hloubce 870 metrů pod hladinou,“ řekl při setkání s rodinami pozůstalých Gabriel Attiz, velitel námořní základny Mar del Plata, která byla domovským přístavem plavidla.

Ponorka plula před zmizením ze základny v provincii Ushuaia na jihu země do námořní základny Mar del Plata na východním pobřeží. Ve chvíli posledního kontaktu s pevninou se nacházela 430 kilometrů od argentinského pobřeží Patagonie.

V době vyslání poslední zprávy z ponorky velitel hlásil, že mořská voda se dostala do systému ventilace k bateriím a způsobila zkrat a požár baterií. Velitel ale zároveň řekl, že ponorka pokračuje ponořena v plavbě s odděleným okruhem. Pak ztratila základna s plavidlem kontakt. O několik hodin později byl v oblasti, kde se plavidlo nacházelo, zaznamenán hluk, který mohl být explozí nebo implozí.

Pátrání se účastnily tisíce lidí, objev učinila výzkumná ponorka

Argentině pomáhalo pátrat celkem osmnáct zemí. V domě zmizení měl stroj zásobu kyslíku na sedm dní. Poté v hledání pokračovalo jen argentinské námořnictvo. Vláda si dokonce najala společnost Ocean Infinity, která dokáže prohledávat a mapovat mořské dno.

Podle oznámení argentinského námořnictva ztracené plavidlo „pozitivně identifikovala“ výzkumná ponorka, která byla řízená na dálku právě z lodi Ocean Infinity.

Letos v únoru vyhlásili příbuzní posádky sbírku, aby mohli najmout americkou firmu a pokračovat v pátrání. Argentinská vláda již předtím slíbila odměnu pět milionů dolarů (více než 100 milionů korun) za nalezení vraku ponorky. Po plavidlu během měsíců pátraly dvě desítky lodí, několik letadel a více než čtyři tisíce lidí. 

  • Šestašedesát metrů dlouhá a sedm metrů široká ponorka San Juan je z třídy TR-1700 dieselelektrických útočných ponorek. Do služby argentinské armády byla zapojena v roce 1985, tedy tři roky po válce s Británií o Falklandy.
  • Naposledy byla nově upravena za 12 milionů dolarů (273 milionů korun) mezi lety 2008 až 2014. Plavidlo bylo přeříznuto napůl, byly vyměněny baterie a motor. Taková úprava je podle odborníků nesmírně náročná, protože se při ní musí propojit díly od různých výrobců. I minimální chyba během řezání ohrožuje plavidlo i posádku.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
23:16Aktualizovánopřed 19 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
21:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 4 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 6 hhodinami
Načítání...